V dnešnom príspevku sa pozrieme na kondičnú prípravu zase z iného uhla. Už sme si za tých niekoľko mesiacov popísali všetko možné a občas aj „nemožné“, ako budovať svoje telo a rozvíjať jednotlivé pohybové schopnosti. Zakaždým bolo naším cieľom ukázať možnosti a cesty, ako sa lepšie fyzicky pripraviť na špecializovaný volejbalový tréning, alebo volejbalový zápas. Dnes si trochu popíšeme fyzickú prípravu  z druhej strany. Ide o to, aký vnútorný pocit vyvoláva fyzické zaťaženie ako také, aké sú možnosti jeho vedomého ovplyvňovania a ako „narábať“ s pocitmi svojich zverencov. Nie vždy totiž dobrá fyzická príprava, dobrý volejbalový tréning vyvoláva vo zverencoch aj dobré pocity a pripravenosť na hru a zápas. Vždy máme v družstve minimálne šesť... zverencov a teda šesť indivíduí a šesť samostatne mysliacich jedincov so svojimi osobnými cieľmi a predstavami.

Pokračuji v tom, v čem jsem začal před týdnem a přidávám zbylých pět článků „našeho desatera“. Nikomu to nevnucuji a určitě to není stoprocentní návod, jak trénovat mentální stránku sportu a zlepšovat psychickou odolnost. Protože: „Devadesát procent sportu je věcí mentální. Zbytek je ve vaší hlavě“.

Sören Baumgärtner a Andreas Meusel se zabývali strategiemi řešení problémů techniky trenérů vrcholového volejbalu a lehké atletiky. Výsledkem bylo zjištění, že nové vědomosti a nové nápady vznikají podle vyjádření expertů nejčastěji při výměně názorů mezi kolegy, trenéry. Proto je nutné zdůraznit, že výsledky tohoto výzkumu vycházejí ze zkušeností tázaných expertů, slouží jako komunikační prostředek mezi trenéry a měly by být příležitostí k diskusi a k porovnání zkušeností ostatních zainteresovaných. Pokud jde v praxi výkonnostního a vrcholového sportu o optimalizaci techniky sportovců, stojí i zkušení trenéři neustále před novými výzvami. Efektivita tréninkové intervence je především v kritických a náročných situacích zřetelná, například při naučení a stabilizování techniky nebo při přeučování špatného návyku na výkonnostní nebo vrcholové úrovni.

Předem se omlouvám, že se nebudu vyjadřovat k systému SCM ČVS. Ostatně mé názory jsou všeobecně známé a svými činy jsem se snažil od nich neodchylovat. Chtěl bych se vrátit k článkům o mentální převaze. Ze svých zkušeností bych chtěl uvést příklady, jak jsem se snažil ze svými týmy pracovat v této sféře. Pomocníkem mně byla kniha nazvaná „Mentální převaha“ od Kennetha Bauma (originál: The Mental Edge Maximize Your Sports Potential With The Mind Connection, Paperback, 1999), kterou přeložil dnes již zesnulý Václav Císař (ovšem u nás nikdy nevyšla) a kterou mi kdysi (v roce 2002) věnoval. (Obr. útok Štefana po nahrávce Jakuba Sobka - reprezentace kadetů)

V predchádzajúcom príspevku o špecializovaných pohybových reťazcoch sme si ukázali výhodiská a možnosti tvorby pohybových reťazcov. Snahou bolo určiť pravidlá na výber charakteru cvičení. Ďalej sme sa zamerali na množstvo (kvalitatívne aj kvantitatívne), ktoré je možné realizovať v jednom pohybovom tvare. Tiež na intenzitu vykonávaných cvičení, ako aj intervaly oddychu, ktoré by mali tieto cvičenia spájať. Takto sme si vytvorili predpoklad na konkretizáciu takýchto cvičení.

Náš rakouský spolupracovník Thomas Artner se na německých stránkách Volejbalové akademie zamyslel nad psychickými faktory ovlivňující timing ve volejbale. Přinášíme Vám překlad tohoto jistě zajímavého článku. „Pokud v týmu vládne strach, protože je zneužita zodpovědnost a tím porušena důvěra mezi spoluhráči, je nemožné využít kvalitu schopností, které jsou k dispozici, naopak: i vynikající hráč se v takové skupině stává břídilem“ Thom Artner
S touto filozofii se setkávám v každodenním životě, v rodině i v zaměstnání, s tím samým významem, jako ve sportu obecně a ve volejbale zvlášť.

Vo všetkých príspevkoch, ktoré boli uverejnené na týchto stránkach sme sa doteraz zaoberali jednotlivými cvičeniami, ktoré môžeme používať v kondičnej príprave v jednotlivých fázach športovej prípravy. Tieto cvičenia je možné voľne kombinovať podľa zásad tvorby športového tréningu a fyziológie práce ľudského organizmu. Poukazovali sme na možnosti ako samostatne používať tieto cvičenia, alebo ako ich vkladať do herného tréningu. V dnešnom príspevku si ukážeme niekoľko možností ako spájať rozvoj rôznych pohybových schopností v jednom pohybovom tvare. Takémuto spájaniu viacerých následných, presne definovaných pohybov hovoríme ŠPECIALIZOVANÝ POHYBOVÝ REŤAZEC.

Matthias Münz popisuje, co medailistky olympijských her v Pekingu udělaly správně. Zlato patří Brazílii, tým Jose Guimaerese byl ve všech činnostech silnější než zbytek světa. Na rozdíl od brazilských mužů, kteří byli po dlouholeté nadvládě v Pekingu sesazeni z trůnu, povedlo se brazilským ženám po mnoha medajlových umístěních konečně vystoupat na příčku nejvyšší. První místo Brazílie bylo demonstrací síly. Brazilky zvítězily v každém utkání a pouze ve finále ztratily jediný set. Soupeřkám dovolily získat v průměru pouze 16,36 bodů. Jak mohlo dojít k takové dominanci?

Ještě jednou se vracíme zpět do předvánočního času, kdy jsme uveřejnili 1. pohled z „Okénka psychologa“ Dr. Petra Hanáka. Možná z důvodů, že jsme článek uveřejnili ve vánočním čase, došlo k tomu, že se objevily pouze dva dotazy. Uveřejňujeme článek tedy ještě jednou, samozřejmě se zodpovězenými dotazy. Možná, že jsme měli rovněž hned zpočátku upozornit na to, že odpovědi Dr. Hanáka budou uveřejňovány vždy po nějakém krátkém čase, kdy budou doručeny. Chápeme, že internet je „bleskové“ medium a očekává se i bleskovost reakcí. Na druhé straně psychologie je složitý obor a lidé, kteří v něm opravdu něco dovedou, mají nárok nespěchat. Dr. Hanák klade důraz na to, aby se při sestavování obsahu „Okénka psychologa“, vycházelo především z vás – čtenářů.  Snad to pochopíte. Takže, čekáme na vaše dotazy a pohled 1. podruhé … Vážení volejbaloví přátelé z Česka a Slovenska, aby naše spolupráce mohla být ještě zdařilejší a pro vaši praxi účinnější, potřeboval bych, abyste mi odpověděli na několik otázek: ...

Jestliže tady budu používat jméno „Dědka“ Bláhy a vkládat mu do úst výroky, které někdy vyslovil, ale možná ne úplně přesně, jak to tady napíšu, nebo je dokonce nikdy neřekl, činím tak proto, že Přemysl Bláha pro mě reprezentuje názory skupiny volejbalistů, kteří volejbalu rozuměli, přemýšleli o něm, uměli ho, ale přeci jenom to byli hráči, nikoliv systematičtí odborníci. Řekněme, že Dědek bude v tomto článku symbolizovat skupinu volejbalistů, kteří prokázali ve své činnosti i ve své argumentaci to, čemu říkáme „zdravý hráčský rozum“. Proti tomu postavím sportovní vědu v oblasti sportovních her. Činím tak u příležitosti faktu, že jsem 17.12.2008 obhájil na FTK v Olomouci a získal titul Ph.D v oboru kinantropologie. Stal jsem se tedy graduovaným vědcem. Něco jsem se během studia naučil, poznal pár velikých pašáků jako prof. Komendu či prof. Frömela a samozřejmě mi to umožňuje další profesní růst. A přesto se nemohu zbavit rozpaků nad vědeckou komunitou v české republice, jejímž jsem stal členem...(foto:achiv)