Dříve se hráčům doporučovalo mít ruce připravené co nejblíže k pásce. Důvodem byla co nejpohotovější možnost pokrytí rychlých útoků. Praktické zkušenosti však ukazují, že hráči stejně i z této polohy napřed sníží těžiště a teprve následně vyskakují na blok. To nás vede k myšlence vhodnosti nižšího postoje s napnutýma (pokrčenýma rukama ???), protože při této poloze se neztrácí čas tzv.\"pohupem\" a tato poloha je více \"startovní\".

Poznámka: tento článek přebral ve zkrácené podobě deník Sport… Připravujeme s kolegy trenéry a teoretiky volejbalu příručku pro kandidáty volejbalového trenérství a stejně jako tolikrát předtím bezradně tápeme, když se dostáváme ke kapitole „Psychologické aspekty ve volejbalu“. Všichni trenéři i teoretici se ztotožňují v názoru, že je to nejdůležitější oblast, ale máme-li podat seriózní návod, „jak na to“, jsme v koncích. Intuitivně cítíme, ale nevíme …