V dnešním článku bych chtěl navázat na Ivana Pelikána a jeho dopis k minivolejbalu. V první řadě je nutné říci, že se pod jeho názor klidně podepíšu také, a to i přesto, že jsem se určitou měrou na vzniku Minivolejbalu a jeho pravidel podílel. Už tehdy jsem upozorňoval na dva aspekty, které mohou naše snažení přenést do jiné roviny a mohou nám do budoucna uškodit.
Pokud schází našim trenérům v trenérském řemesle něco, je to bezesporu práce s detailem! Dovolím si tvrdit, že tento nedostatek se objevuje napříč všemi kategoriemi (včetně dospělých složek). Co je myšleno pojmem detail? Zastavme se u techniky volejbalu. Adekvátní technika je základní předpoklad kvalitní hry, ale i vstupenkou ke špičkovému provedení. Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že volejbaloví trenéři - „puntičkáři“, jsou v oblasti techniky druhem na vymření…
Názory Jana Svobody na to, jak by měl vypadat hráč při přechodu z dorosteneckého volejbalu do volejbalu mužského.
Jaké požadavky má trenér Jihostroje České Budějovice Jan Svoboda na hráče přecházející z dorostu do mužů?
Dříve než navážu na slíbené formy adaptované hry v rozestavení hráčů 2-2 a 3-3, nebude myslím od věci si shrnout, co od jednotlivých forem očekáváme a proč je vlastně praktikujeme.
Forma 1-1:
Prakticky od prvního kontaktu s míčem je potřeba nabídnout mladým hráčům hru. Otázky zní: Jakou formu? Co by mělo být součástí hry? Zvládne mladý hráč technické nároky, které si hra vyžaduje? Adaptované formy hry vychází ze seskupení hráčů 1-1, 2-2, 3-3, v rámci kterých je upravována pohybová a herní náročnost v průběhu jednotlivé rozehry. Hra probíhá na redukovaném herním prostoru s adaptovanou výškou sítě. Dále je vhodné použít pomocný materiál (kužele, kruhy, různé velikosti míče atd.).
Tréninkový proces mládeže nakonec vždy dospěje k bodu, kdy většina hráčů umí všechny herní činnosti a používá je v podstatě automaticky. Nebudu spekulovat, jak dobře nebo správně mají zvládnutou techniku, ale jednoduše ji už v určité fázi vývoje umí (hráči 17 let a starší). Samozřejmě, že těmto hráčům chybí zkušenosti a nemají techniku prověřenou vypjatými utkáními. Nelze říci, že techniku již plně ovládají, ale v jednoduchých tréninkových situacích mají plnou kontrolu nad míčem. Lidově řečeno, při odbíjení ve dvojicích se nudí.
Průpravná cvičení zaujímají důležité místo v rozvoji techniky mladých hráčů. V přiložených video ukázkách vám předkládáme inspirativní podněty Slávka a Juliena.
Velmi často se trenéři ptají, kdy a jak správně začít s posilováním u začínajících volejbalistů. Jde samozřejmě o to, co pod pojmem posilování rozumíme. Většinou si představujeme rozvoj jediné pohybové schopnosti, a tou je síla. Nechci v tomto článku rozebírat podrobně její strukturu, ani se zabývat různými způsoby jejího rozvoje, takže teorie bude co nejstručnější a pokud možno všem srozumitelná (ať se odborníci tedy nepohoršují nad nějakou nepřesnou terminologií).
Vážení přátelé, příznivci metodiky. Již dříve jsem avizoval, že vydávání metodických dopisů obohatíme o postřehy a názory zahraničních odborníků. Prvním a v ČR již dobře známým je Enrique Pisani, který bude pravidelně oslovovat vás trenéry.
(Co sledujeme nácvikem rychlého útoku, co je cílem? Proč má být nahrávka rychlá atd.)
Osnova: