V roce 2014 provedla TMK ČVS poměrně rozsáhlé sledování přihrávky na vybraných světových a evropských šampionátech. Šlo konkrétně o Mistrovství světa mužů v Polsku a Mistrovství Evropy juniorů v Brně. V průběhu celého roku 2014 bylo shromážděno poměrně velké množství údajů a v prosinci toho roku se uskutečnil na dané téma seminář pro trenéry v Brně.

Třetí a závěrečný díl videa zaměřený na pohybový základ přihrávky a vybírání ve volejbalu. Nutno dodat, že podobných cvičení nebo modifikovaných cvičení uvedeních v seriálu videí by šlo „vymyslet“ nejspíše desítky…

Dovolím si vám představit další díl videoseriálu (odkaz na první díl) o pohybové průpravě, která předchází (nebo probíhá současně) rozvoji techniky individuálně herních činností hry volejbalu. Volejbal je náročný na techniku, která umožní vůbec tuto hru praktikovat a právě komplexní pohybový rozvoj usnadňuje mladému hráči zvládnutí techniky (každá herní činnost má svá motorická specifika).

Již to budou tři roky, kdy navštívil naposledy seminář trenérů na Čeladné argentinský technik Enrique Pisani. Na tehdejší účastníky školení udělal určitě značný dojem, protože se mne na něj často dotazujete. S Enriquem jsem stále v kontaktu a čas od času konzultujeme záležitosti z oblasti metodiky volejbalu a pohybu těla jako takového. Enrique tráví většinu času na svém letním bytě ve Španělsku. Jeho zájem je nejen o volejbal, ale jako již v minulosti studuje a vyučuje pohyb (zajímají ho téměř všechny oblasti lidské činnosti spojené s pohybem).

Jak bylo naznačeno v předešlém metodickém dopise, tak TMK ČVS představí závěry a doporučení z dlouhodobého sledování přihrávky (Projekt přihrávka 2014). V MD 35 jsou ke stažení všechny pracovní materiály. Dříve, než nabídnu myšlenky a doporučení TMK, vrátil bych se několika slovy k semináři v Brně.

V pondělí 8. 12. proběhl v Brně v hotelu A – Sport seminář s odborným tématem PŘIHRÁVKA. TMK ČVS představila závěry téměř ročního sledování této individuální herní činnosti. Akce se zúčastnilo na šedesát trenérů všech kategorií a úrovní! Prezentaci výsledků a diskuzi vedli členové TMK – Ivan Pelikán, Vojtěch Zach, Jaroslav Šamšula, Jiří Petrů a Slávek Matěj.

ME juniorů v Brně pro mne bylo skvělou možností, jak porovnat vrcholový volejbal mužů (MS v Polsku) a juniorů (ME v Brně). Obě dvě akce byly perfektně organizačně zvládnuté a volejbal, no to byla radost se dívat. Jako metodická komise jsme opět sledovali přihrávku, a tak se budu hlavně zaobírat přihrávkou. 

Předem tohoto metodického dopisu uvedu události, kterých jsem se zúčastnil před napsáním. Jako člen metodické komise realizuji s ostatními projekt zaměřený na sledování světového trendu v přihrávce. Zjednodušeně, sledujeme, jestli se přihrává víc prsty či bagrem, jaké taktiky soupeři používají, v jaké pozici začínají před příjmem a jestli přihrávají například plachtu ve dvou nebo ve třech. Na jaře tohoto roku jsme se zúčastnili dvou akcí a to kvalifikace na ME v Jablonci a dvojzápasu světové ligy v Chomutově.

Před lednovou kvalifikací mužů o mistrovství světa, která proběhla v Opavě, TMK avizovala, že se v roce 2014 zaměří na přihrávku a všechny aspekty spojené s touto herní činností. Cílem je sledovat přední evropská, ale i světová družstva a pokusit se za pomocí statistik, videa a osobního sledování připravit výstupy, které by pomohly specifikovat, proč nám tato herní činnost dlouhodobě v ČR „nejde“. Nejpodstatnější je ovšem vyslat signál mládežnickým trenérům, jak přistupovat k procesu učení této herní činnosti.

Články a názory ohledně problematiky přihrávky se začínají množit. Myslím si, že je dobře, že se střídají názory tzv. lidovější i ty z oblasti odborné. Dnešní příspěvek od Jardy Šamšuly patří do kategorie odborných, ale netřeba se toho vůbec bát. Různé grafy a tabulky mohou vzbuzovat u skupiny praktiků určitý odpor, ale podstata je jednoduchá – měli bychom vědět a nějakým způsobem rozpoznat, kdo se na určitou herní činnost hodí. Kdo má předpoklady zvládnout požadované ve vrcholové podobě a kdo bude s největší pravděpodobností určitým způsobem limitován. Už by nám, trenérům, neměl stačit pouze subjektivní názor na hráče, ale světový špičkový sport se stále více opírá o co nejpřesnější údaje a spolupráci s vědou. V případě dalšího zájmu je možno se obrátit na některého z členů TMK o doplnění.

Ivan Pelikán

Kde hledat příčiny nedostatku kvalitních přihrávačů?

• Nejednotnost pohledu, kdy začít s nácvikem přihrávky.
• Nedůslednost při nácviku techniky přihrávky.
• Nedůslednost při odstraňování chyb při nesprávné technice.
• Menší počet hráčů pro vhodný výběr kvalitních přihrávačů.
• Nesprávná volba vhodných typů pro přihrávku.
• Není vytvořena představa o způsobu přihrávky z pohledu druhu podání.
• Není vytvořena představa o postavení přihrávačů z hlediska druhu podání.
• Není vytvořena obecná představa, jak by měl správný přihrávač vypadat – dotvořit.

Agilita (hybnost) volejbalistů

• V mnoha sportech je jedním z nejdůležitějších faktorů úspěchu včasné zahájení pohybu, jehož rychlost určuje tzv. reakčně - rychlostní schopnost, kterou můžeme definovat, jako schopnost zahájit pohyb na daný podnět v co nejkratším čase. Doba reakce je značně geneticky podmíněná, ale bylo zjištěno, že po zařazení specifického programu lze její úroveň zlepšit až o 30%.
• Úroveň zlepšení je závislá na věku (do 15. roku života).
• Sporty (obecně) a zejména sportovní hry se v posledním období velmi zrychlily, a to jak pohybem hráčů, tak řešením herních situací. Zejména u hráčů sportovních her rozhoduje rychlost a kvalita reakcí na výběrový podnět ve spojení s hbitostí hráče o úrovni jejich sportovního výkonu. Pomineme- li techniku provedení, taktiku v utkání a psychickou odolnost hráčů, je alfou a omegou každé útočné i obranné akce ve sportovních hrách rychlost pohybových reakcí.
• Rychlost hry si klade vysoké nároky na rozhodování v časové tísni pod tlakem soupeře, kdy je stejně důležitá nejen rychlost a hbitost hráčů, ale i správné řešení vzniklé situace. Jedná se především o hbitost hráče ve spojení se složitou výběrovou motorickou reakci na míč a také pohyb protihráče (zadržená paže podávajícího hráče apod.).
• Schopnost reakce je psychofyzický výkonnostní předpoklad, který jedinci umožňuje na podráždění (signál) reagovat s určitou rychlostí. Ve sportovní praxi je nezbytné rozlišit jednoduchou a výběrovou reakci. Výběrová reakce je reakcí na rozličné očekávané nebo i neočekávané podněty – pohyb soupeře nebo letícího míče, na který hráč reaguje vybranou pohybovou činností. Rozhodnutí o způsobu pohybové odpovědi a rychlosti jeho provedení jsou úzce spojeny s anticipací.
• Rychlost a kvalita jsou ve volejbale rozhodujícím předpokladem pro dosažení maximálního výkonu. I když výkon je podmíněný těmito schopnostmi, je závislý do značné míry na genotypových předpokladech jedince, lze tréninkem jejich úroveň zvýšit až o 30%.

Metodika výzkumu

• Pro testování je využíváno testovací zařízení pro monitorování hybnosti Fitro agility Check, pro které byla vytvořena speciální metodika zjišťující úroveň při specifické pohybové činnosti při volejbale. Hráč reaguje na vizuální podněty zobrazené na displeji PC, které jsou náhodně řazeny nebo specificky naprogramovány. Základem je sada 4 senzorických desek, které je možno umístit do vzdálenosti až 6m od středu, kde je výchozí bod měření.

• Pro zjištění úrovně jednoduché a výběrové reakce používáme přístroj Fitro Reaction Check. Přístroj je založen na systému měření jednoduché a výběrové reakce prostřednictvím PC pomocí 1 až 4 kontaktních ploch (spínačů) pro ruce nebo nohy.