V roce 2014 provedla TMK ČVS poměrně rozsáhlé sledování přihrávky na vybraných světových a evropských šampionátech. Šlo konkrétně o Mistrovství světa mužů v Polsku a Mistrovství Evropy juniorů v Brně. V průběhu celého roku 2014 bylo shromážděno poměrně velké množství údajů a v prosinci toho roku se uskutečnil na dané téma seminář pro trenéry v Brně.

 

Dovolte mi tento úvod, který má v dnešním metodickém dopise své opodstatnění. Na zmiňovaném semináři zaznělo výstupem ve zkratce asi toto: Družstva na světovém šampionátu mužů 2014 v Polsku přihrávala „plachtu“ prioritně bagrem, kdy procento použití této techniky bylo dosti vysoké v poměru k přihrávce „prsty“. Na Mistrovství Evropy juniorů 2014 v Brně bylo procentuální použití bagru versus prsty posunuto více k přihrávce prsty, kdy obě tehdejší finálová družstva (Rusko a Polsko) přihrávala „plachtu“ na prsty.

  Proč se vracím do nedávné minulosti? Po zmiňovaném semináři jsem zpětně zaznamenal, že ne vše bylo pochopeno tak, jak bylo prezentováno. Ambicí sledování přihrávky (Projekt sledování přihrávky 2014) bylo zaznamenat, změřit, porovnat a vyhodnotit, jakou techniku přihrávky používají přední světová a evropská družstva ve svých kategoriích. Prostě a jednoduše předložit fakta. Pointa byla ovšem ještě jinde a otázka zněla: Jak učit přihrávat (na jakou techniku a způsob přihrávky se zaměřit) naše mladé hráče, aby byli připraveni na vstup do dospělého volejbalu (potažmo ve srovnání evropské a světové úrovně).

  TMK neřekla, ať učíme hráče od žáků až po juniory přihrávat „plachtu“ jednou či druhou technikou, to ani asi dobře nešlo, při znalosti komplexnosti celé problematiky. Opakuji, že šlo primárně o předložení faktů, přesných záznamů a argumentů, jak špička přihrává. V rámci TMK byl náš pohled víceméně shodný a to ten, že nechat přihrávat žáky až juniory „plachtu“ prioritně „ na prsty“ omezuje proces učení manipulace hráče s bagrem (technika odbití obouruč spodem), což je dle zmiňovaného sledování zásadní pro uplatnění v dospělém volejbalovém věku!

   Například mladí minivolejbalisté mají snahu velice rychle „sahat“ na míč bagrem, ale většinou z důvodu si situaci usnadnit. V pozdějším věku (již ve věku žáků) a při nárůstu kvality servisu (rychlost, trajektorie) začíná být zvládnutí techniky přihrávky na „bagr“ složitější technicky než přihrávka „prsty“ a je potřeba delší praxe, než hráč dostane techniku přihrávky bagrem „pod kůži“… Přihrávka prsty začíná být v tomto věku pro některé mladé hráče alternativou míč vůbec po servisu zpracovat, i když v mnoha případech letící míč pouze prsty „sráží“ a vlastně nepřihrávají… Řečeno zjednodušeně.

  Tolik ke zmiňovanému sledování v roce 2014. Píše se rok 2016 a já mám za sebou dvě zkušenosti, všichni mohli sledovat volejbal na olympiádě v brazilském Riu a mám i osobní zkušenost z ME juniorů v Bulharsku. Důležité bych napsal ihned na úvod:

ČETNOST PŘIHRÁVKY PLACHTÍCÍHO SERVISU NA PRSTY NEBO BAGR SE U JUNIORSKÉ A MUŽSKÉ KATEGORIE LIŠÍ! ŠPIČKOVÁ EVROPSKÁ JUNIORSKÁ DRUŽSTVA PŘIHRÁVAJÍ PLACHTU PRIORITNĚ NA PRSTY. MUŽI PODSTATNĚ VÍCE MANIPULUJÍ NA PŘIHRÁVCE S TECHNIKOU BAGRU!

  Z tohoto pohledu je výstup totožný se sledováním z roku 2014. Na nedávném ME juniorů v Bulharsku přihrávala úzká špička (Polsko, Rusko a Itálie) „plachtu“ prioritně na prsty. Přihrávající hráči stáli ve výchozím postavení na 3,5 metrech (dokonce i na 3m). Tento systém (v případě Ruska a Polska jde jistě o systémovou záležitost, protože se to cyklicky opakuje u různých výběrů) evidentně funguje měřeno pohledem výsledku. Osobně mám ovšem několik otazníků ve spojení s přihrávkou prsty. Italové, které jsem viděl asi ve 12 zápasech (osobně, video atd.), přihrávají plachtu na prsty, ale mají problém se skákaným smečovaným servisem (manipulaci s bagrem) a to dosti viditelnou. Mimochodem, asi i z tohoto důvodu nepostoupili do finále ME, protože v rozhodujícím momentu zápasu s Ukrajinou, nepřihráli několikrát za sebou skákaný servis. Kladu si tyto otázky:

·      Nebude hráčům technika přihrávky odbitím spodem obouruč „scházet“ v dospělé kategorii? Oni ji pochopitelně v juniorském věku využívají, ale přeci jenom v omezenější míře

·      Bagr není pouze přihrávka, ale i vybírání a hra v mezihře – souvislost s přihrávkou

·      Jsem názoru prioritně učit a podporovat u mladých hráčů od určitého věku přihrávku bagrem s dodatkem, že přihrávku prsty můžu rozvinout současně, ale i v pozdějším volejbalovém věku (technika bagru vyžaduje dle mého názoru větší prostor). Nejde ale výše zmíněná juniorská špička spíše opačným postupem nebo je vše podmíněno momentálnímu úspěchu a výsledku?

 

   Otázka není postavena tak, jestli přihrávat prsty nebo bagrem. Pokud by to tak bylo, muselo by jít od určitého věku o systémovou záležitost v rámci klubu či reprezentace (Holandsko má určeno ve všech reprezentačních kategoriích přihrávat prioritně na bagr). Jinou otázkou je, jak postupovat při učení techniky přihrávky „plachty“ u mládeže s výhledem k dospělým kategoriím. JSEM TOHO NÁZORU, ŽE BY JSME MĚLI MLADÉ HRÁČE UČIT OBĚ TECHNIKY PŘIHRÁVKY – OBOURUČ SPODEM (BAGR) I OBOURUČ VRCHEM (PRSTY). OBĚ TECHNIKY JSOU ROVNOCENÉ! Nutno dodat, že plachtící podání bylo na ME juniorů 2016 hojně využíváno a bylo v průměru velmi účinné!

  Bagrová technika je stále zásadní i s ohledem na další individuální herní činnosti a zaslouží si v procesu učení a rozvoje mladého hráče dostatečný prostor! Více variant způsobu přihrávky ale značí větší technickou zdatnost hráče a zvyšuje se předpoklad k vítězství! Ve zmiňované juniorské špičce (nejen té) hledá soupeř slabost protihráče (soupeře). Čím více bude mít hráč a družstvo variant, tím zvyšuje předpoklad vítězství…

Normal 0 21 false false false CS X-NONE X-NONE /* Style Definitions */ table.MsoNormalTable {mso-style-name:"Table Normal"; mso-tstyle-rowband-size:0; mso-tstyle-colband-size:0; mso-style-noshow:yes; mso-style-priority:99; mso-style-parent:""; mso-padding-alt:0cm 5.4pt 0cm 5.4pt; mso-para-margin-top:0cm; mso-para-margin-right:0cm; mso-para-margin-bottom:10.0pt; mso-para-margin-left:0cm; line-height:115%; mso-pagination:widow-orphan; font-size:11.0pt; font-family:Calibri; mso-ascii-font-family:Calibri; mso-ascii-theme-font:minor-latin; mso-hansi-font-family:Calibri; mso-hansi-theme-font:minor-latin; mso-fareast-language:EN-US;}