Zvýšení zájmu volejbalové veřejnosti o beachvolejbal, který se stal rovnocenným sportovním partnerem šestkového volejbalu v hale, donutilo volejbalové trenéry se zamyslet nad tím, jak v sezóně nabídnout halovým volejbalistům kvalitní vzdělání v beachvolejbalu. S konceptem, který dokazuje, že halový i pískový volejbal můžeme provozovat v jakékoliv fázi sezóny, přišlo volejbalové centrum vrcholové přípravy v Berlíně.

V Turecku zažívá ženský volejbal již deset let obrovské boom. Na blížícím se mistrovství Evropy v Německu a Švýcarsku budou Turkyně patřit mezi první kandidátky na zisk zlatých medailí.

Prezident má přehled. Özkan Mutlugil může pozorovat silné i slabé stránky svých týmů, může z vyšších pater analyzovat taktiku a strategii reprezentačních výběrů a může se trenérům dívat pod pokličku. Mutlugil má svou kancelář ve třetím patře komplexu Burhan Felek Voleibol v Istanbulu a vidí skrz skleněnou vitrínu na hlavní kurt haly. Hned za vitrínou je jedna řada sedadel pro vážené hosty, se kterými Mutlugil vyjednává důležité kontrakty. „Když bych chtěl, mohl bych tato místa prodat VIP hostům za velmi výhodné ceny.“ To však nechce, protože chce mít přehled.

Dizertační práce Gottfrieda Ratha se zabývá hodnocením a srovnáním mládežnických volejbalových center v Evropě, ve kterých jsou největší talenti jednotlivých zemí připravováni na profesionální kariéru v národních týmech a nejlepších ligách.

Průzkumu se zúčastnilo čtrnáct vrcholových center z osmi zemí (Německo, Finsko, Izrael, Itálie, Portugalsko, Švýcarsko, Španělsko a Rakousko). V anketách odpovídala jednotlivá centra na otázky z oblasti organizace, procesu přijetí, mládežnického konceptu, sportovní vědy a medicíny, infrastruktury, kooperace se školami a kluby, tréninkového procesu, financí a ročního rozpočtu.

Na přelomu července a srpna se v Londýně konají olympijské hry. Pořadatelská země využila možnosti zařadit do volejbalového turnaje svůj tým. Přinese však nové budování družstva a náročná příprava kýžený výsledek?

S vítěznou kandidaturou v roce 2005 vzniklo Velké Británii nejen mnoho povinností, ale také privilegií. Jednou z nich je účast britských týmů v turnajích bez povinnosti kvalifikace. Týmy však musely garantovat, že jsou schopny prosadit se i v mezinárodní konkurenci. Z tohoto důvodu vytvořil britský olympijský výbor speciální program na přípravu vybraných týmů. Mnoho peněz šlo do několika sportovních odvětví, k volejbalu byl výbor obzvlášť velmi štědrý.

Srdce francouzského mládežnického volejbalu bije na jihu Francie. V Montpellier je již dlouhá léta tréninkové centurm CNV, které vychovalo převážnou většinu francouzských top hráčů. Na jedné straně jsou v Montpellier ubytovaní vybraní hráči z celé Francie. Jsou ubytováni na internátu, zde chodí do školy a absolvují tréninky v podmínkách, které plní všechny nároky mládežnických trenérů. Na druhé straně se Montpellier cítí být také vzdělávacím a informačním centrem francouzského volejbalu. Již dlouhá léta sportovní centrum snaží za spolupráce s mladými hráči vyvíjet nové metody a myšlenky ve vrcholovém sportu a ihned je přenést na trenéry a kluby v celé zemi. Eric Daniel je mezinárodně zkušený trenér sportovní ředitel CNV, který během své kariéry zažil všechny stránky francouzského volejbalu. Eric koordinuje veškeré vzdělávací koncepty mládežnických týmů, programy všech národních týmů, ale také komunikaci aktuálních knowhows v zemi.

Pokud se podíváme na všechny hvězdy, které polská liga každý rok prezentuje, divácké návštěvy a atmosféru při utkáních, je možné dospět k názoru, že Polsko má svůj vlastní volejbalový svět. Pojďme se podívat na to, jestli i polský mládežnický volejbal si v porovnání s ostatními zeměmi udržuje nadstandardní úroveň.

Hned na začátku je třeba sdělit, že i v Polsku se myšlenka vytvoření elitní volejbalové školy rodila z nouze. Od roku 1976, kdy Poláci získali zlatou medaili, procházel polský volejbal velikou krizí, která dosáhla svého vrcholu v roce 1993. V této době si vedení Polského volejbalového svazu uvědomilo, že musí jednat. V roce 1995 vznikla v Rzeszowě (chlapci) a Sosnowci (dívky) první volejbalové školy.

Kdo by neznal pohádku o malém Obelixovi, který jako dítě spadl do kotle s kouzelným nápojem a najednou porážel svou silou větší soupeře, než byl on sám. Co byl pro Obelixe kouzelný nápoj, to je pro belgický volejbal Top Volley Belgium Programm. Krize nutí přemýšlet – to platí i pro belgický volejbal. V roce 1999 zavedl Belgický volejbalový svaz nový program pro rozvoj výkonnostního volejbalu. Julien Van de Vyver, jeden z nejrenomovanějších trenérů v zemi, prožil vývoj tohoto programu. „V roce 1999 bylo v naší lize velké množství cizinců, vzdělávání našich talentů tím velmi trpělo. Když začaly kluby z finančních důvodů opět vsázet na mladé hráče, všechny problémy se objevily. Reakcí svazu bylo založení Top Volley Belgium Programm.

V nové sérii se budeme věnovat mládežnickým systémům různých zemí. První zemí bude Finsko, které již dávno nepatří mezi volejbalové trpaslíky. Pertti Honkanen, vedoucí mládežnického centra v Kuortane představuje finskou cestu s velmi zajímavými postřehy.

Hrdě vypráví dřívější asistent trenéra finské reprezentace Pertti Honkanen o dvou iniciativách, které brzy po jejich zavedení sklízí první úspěchy. „Ve Finsku vládne mezi sporty hokej, již v osmi letech zde děti trénují na profesionální bázi. Ukázalo se, že pouze malá část dětí, které opustí hokej, přichází na volejbal. Pokud nedokážeme získat děti v raném věku pro volejbal, jsou pro nás ztracení.“ Proto se objevil projekt s názvem „Týden volejbalu“.

Od Jochena Schöpse po Lenu Möllers: 36 mladých německých talentů dokázalo přes centralizovanou přípravu dojít až do národního družstva dospělých. Pokud je svazový trenér mládeže DVV (Německý volejbalový svaz) Söhnke Hinz na cestách, setkává se často se slovy chvály, které se vztahují na již více než deset let praktikovaný model, nechat hrát juniorské reprezentace v prvních ligách. Žádný jiný svaz nepodstoupil takové riziko jako DVV. Pro mládež opravdový test, intenzívněji se zápasové zkušenosti získat nedají. Pro všechny zúčastněné, pro DVV, hráče, ligu, reprezentaci, se tento výjimečný model vyplatí nadále podporovat. „Tyto centra jsou k nezaplacení“, říká sportovní ředitel DVV Günter Hamel a Jens Tietböhl, od roku 1993 do 2008 trenérem VCO Berlín, dodává, že působení v nejvyšší soutěži v posledním roce centrální přípravy je ideální.

Nadpis, který se již asi na stránkách ČVS  objevil. Kdo se zajímá o mládežnický volejbal ví, že je to velmi horká otázka. Pokud jsem dobře informován, měl by od 1.1.2008 nastartovat nový systém  práce s SCM a reprezentačními výběry. Krátce řečeno část peněz z SCM bude použita pro práci s vybranými jedinci, výběry. Protože jsem byl dlouho přesvědčen, že jakákoliv centralizace je v podmínkách Čech nerealizovatelný podnik a že historický vzniklý model mládežnického volejbalu je až na drobné vady na kráse konkurenceschopný, bylo by dobře teď zdůvodnit proč se v současné době  přikláním k nějaké formě centralizace.