Menu
  • Kategorie: Zajímavé projekty
  • Napsal Krpač (překlad)

Vlastní svět aneb Polský mládežnický volejbal

wlazlyPokud se podíváme na všechny hvězdy, které polská liga každý rok prezentuje, divácké návštěvy a atmosféru při utkáních, je možné dospět k názoru, že Polsko má svůj vlastní volejbalový svět. Pojďme se podívat na to, jestli i polský mládežnický volejbal si v porovnání s ostatními zeměmi udržuje nadstandardní úroveň.

Hned na začátku je třeba sdělit, že i v Polsku se myšlenka vytvoření elitní volejbalové školy rodila z nouze. Od roku 1976, kdy Poláci získali zlatou medaili, procházel polský volejbal velikou krizí, která dosáhla svého vrcholu v roce 1993. V této době si vedení Polského volejbalového svazu uvědomilo, že musí jednat. V roce 1995 vznikla v Rzeszowě (chlapci) a Sosnowci (dívky) první volejbalové školy.

V roce 1999 se chlapci přesunuli do olympijského centra v Spale. Úspěchy, které následovaly, potvrdily Polákům správnost jejich rozhodnutí. Největším úspěchem bylo juniorské vítězství na mistrovství světa v Teheránu v roce 2003.

Polský moder rozvoje mládeže je oproti ostatním evropským zemím tříletý. Do mládežnických center přicházejí talentovaní hráči a hráčky teprve v šestnácti letech. V každé kategorii je vybráno 32 nadějí. „Před deseti lety nebylo jednoduché najít talentované hráče, protože jsme soupeřili s basketbalem a házenou. Dnes je výběr daleko jednodušší, volejbal získal v Polsku významné postavení, mnoho mladých sportovců volí cestu do vrcholového sportu přes náš sport,“ říká Grzegorz Rys, trenér, který u zrodu sportovních center stál. Tento trend potvrzuje i reprezentační trenér Poláků Andrea Anastasi: „Můj aktuální tým je velmi mladý a přesto již dosáhl mnoho úspěchů. Polsko žije volejbalem, celý národ stojí za tímto sportem, a proto se do budoucnosti dívám s optimismem.“

Talentované hráče a hráčky si do centra vybírají trenéři na turnaji olympijských nadějí. Již zde jsou stanovena jasná pravidla, kolik hráčů v týmu musí splňovat určité růstové předpoklady. I v Polsku se u malých dětí etabloval minivolejbal. Již pro kategorie od 10 do 12 let se jednou ročně hraje celostátní turnaj, kde mohou své síly poměřit týmy v turnajích dvojic, trojic nebo čtveřic. Přes všechny inovace se často stává, že se talentovaní hráči objeví až později. „Wlazly začal hrát volejbal až ve čtrnácti letech a byl objeven zcela náhodou. A to je jen jeden příklad. Takových hráčů existuje mnohem více,“ říká Grzegorz Rys.

První reprezentační týmy se v centru účastní třetí nebo druhé nejvyšší polské soutěže, na konci sezóny jsou hráči uvolňováni klubům k závěrečným utkáním v jejich mládežnické kategorii. Jakmile končí hráčům i hráčkám v červnu školní povinnosti, začínají v reprezentacích letní programy, které se táhnou do půlky září. Kvalitní tréninkový proces zajišťují v každé kategorii čtyři trenéři, jeden kondiční trenér a fyzioterapeut. Každodenní program v centrech je jasně daný, největší problémy dělá mladým sportovcům podle Ryse adaptace v prvním roce působení. „Hráči jsou ze svých klubů zvyklí trénovat maximálně dvanáct hodin týdně, když přijdou k nám, čeká je dvaadvacet hodin tréninku týdně. Adaptace není jednoduchá, k tomu musí zvládnout školu, týmové porady, videoanalýzy atd.,“ říká Grzegorz Rys. Pro budoucí reprezentanty tedy začíná den v osm hodin ráno a končí v osm hodin večer. „Je to náročný proces, ale jinak to nejde. Musíme hráče připravit na tvrdou práci.“

Se silovým tréninkem jsou však trenéři center opatrní. V prvních dvou letech je posilovna pro hráče tabu. Místo toho se často pracuje s medicinbaly a expandéry, aby hráči byli na pozdější zatížení připraveni. Teprve v posledním roce školy začíná klasický silový program v posilovně.

V šestnácti letech se hráči musí rozhodnout, jestli jejich hlavním sportem bude halový volejbal nebo beach volejbal. Hlavní centrum beach volejbalu je v Lodži. Stejně jako v Belgii je i v Polsku každý trénink snímám dvěma kamerami. Tým se schází k videoanalýzám dvakrát v týdnu, záznamy z tréninků jsou hráčům kdykoli k dispozici. Na konci školního roku dostávají hráči videozáznam z prvního a posledního tréninku, aby viděli, jak se v jednotlivých herních činnostech zlepšili.

Dvakrát do týdne se hráči scházejí na gymnastickém tréninku, kde je rozvíjena hlavně jejich všestrannost. „Již patnáct let máme k dispozici trenéra, který se hráčům věnuje. Samozřejmě, že cvičení jsou zaměřená hlavně na volejbalovou všestrannost,“ objasňuje Rys. U vysokých hráčů je trénink zaměřen hlavně na pocit vlastního těla a na protažení. Hráči jako Marcin Mozdzonek (212 cm) se musí při tréninku zaměřit hlavně na kontrolu pohybů celého těla.

Protože se reprezentační A tým připravuje na své turnaje také v Spale, setkávají se mladí hráči často se svými vzory a vyměňují si informace. Další výhodou je další vzdělávání trenérů mládežnických center, kteří nahlédnou pod pokličku práce seniorského týmu.

Přestože mnoho věcí funguje, není ani v Polsku vše ideální. „Mnoho trenérů sice poznalo, že výsledky v mládežnických kategoriích nejsou nejdůležitější, přesto je naše práce přesvědčování nekonečná. Rádi bychom u mládežnických týmů viděli bývalé reprezentanty, ale pro ně není tato práce dostatečně motivující,“ zakončuje rozhovr trenér sportovního centra ve Spale Gregorz Rys.

Z němčiny přeložil Radek Krpač, das Volleyballmagazin 3/2012