Přihrávka je jedna z volejbalových schopností, jejíž učení techniky vyvolává u trenérů velké diskuse. Co je nejdůležitější u techniky přihrávky? Co by se hráči měli naučit jako první? Je u přihrávky důležitější přihrávací plocha nebo práce nohou?

 

 

Názory jsou různé. V Itálii existují dva pohledy na učení techniky přihrávky, které prezentují dva velmi úspěšní trenéři Julio Velasco a Marco Bonitta. Chtěl bych vás, vážení čtenáři webu Volejbalové akademie, s oběma koncepty seznámit. Dnes je na řadě teoerie přihrávky Marca Bonitty.

Podle Marca Bonitty se přihrávka skládá ze čtyř důležitých aspektů:

1.Technika – odhad dráhy letu míče, pohybmíči, použití bagru nebo přihrávky prstama

2.Taktika – splnění úkolu ve fázi přihrávky. Nejlepší přihrávač má největší zodpovědnost na přihrávce.

3.Psychologie – Pozornost, koncentrace, osobnost

4.Fyzické předpoklady – přihrávající hráč by měl mít rychlé nohy.

Nejdůležitější Aspekt přihrávky je pozice těla za nebo stranou od míče. Proto hrají nohy nejdůležitější roli při přihrávce.

„Co je z vašeho hlediska nejdůležitější u přihrávky?,“ ptal se na jednom z trenérských seminářů Marco Bonitta a následně si odpověděl. „Pro mě to jsou nohy! Když se podívám na Marca Bracciho, je mi to jasné. Jeho přihrávací plocha není optimální, ale s jeho prací nohou je přihrávka stále perfektní.“

Technika

1. 1.Odhad dráhy letu míče – u anticipace dráhy letu při podání hraje nejdůležitější roli koncentrace. Správné vyhodnocení dráhy letu míče je předpokladem pro pohyb a použití bagru.

2. U nohou musíme dbát dvou aspektů:

• Hráč musí mít rychlé nohy

• V tréninku by měl trenér využít všech možností k rozvoji koordinativních schopností a zařadit cvičení na rychlé, krátké a reaktivní pohyby (frontální pohyby a pohyby do stran). Tato cvičení by se měla objevit v každé tréninkové jednotce při rozcvičení.

• Hráč by neměl mít v utkání unavené nohy.

 

• Síla a rychlost nohou jsou důležité, protože hráč by měl mít možnos během utkání se správně pohybovat po hřišti. Pokud přijde na hráče únava v nohou, nemá šanci se pohybovat správně a brzy ztratí koncentraci. Mimo to dávají silné nohy hráči možnost korigovat špatné pohyby. Pokud hráč odhadne špatně dráhu míče, může pohyby přihrávky velmi rychle korigovat. Unavené nohy hráče jsou větší rizikem neúspěšné přihrávky.

• U pohybu (stranou nebo předozadním) by se hráč neměl dostat z rovnováhy (Velasco má v tomto aspektu stejný názor).

 

3.Bagr:

• Případ A – Dráha míče je pomalá (dlouhý a pomalý plachtící servis). V tomto případě hrají paže při přihrávce důležitou roli.
• Případ B – Dráha míče je rychlá (skákaný servis). V tomto případě je pozice úhlu ramen rozhodující. Protože má přihrávající hráč na pohyb málo času, udávají ramena ten správný směr přihrávky. Přihrávající plocha a držení rukou by mělo být perfektní a pevné.
• Případ C – Dráha letu míče je krátká (krátký plachtící servis). V tomto případě je důležité dostat se správně pod míč. Čím více míč zapadá, tím více musí pracovat nohy. Přihrávací plocha je rovnoběžná s hrací plochou.

Z němčiny přeložil Radek Krpač

Zdroj: www.volleyball-trainig.de