Předem tohoto metodického dopisu uvedu události, kterých jsem se zúčastnil před napsáním. Jako člen metodické komise realizuji s ostatními projekt zaměřený na sledování světového trendu v přihrávce. Zjednodušeně, sledujeme, jestli se přihrává víc prsty či bagrem, jaké taktiky soupeři používají, v jaké pozici začínají před příjmem a jestli přihrávají například plachtu ve dvou nebo ve třech. Na jaře tohoto roku jsme se zúčastnili dvou akcí a to kvalifikace na ME v Jablonci a dvojzápasu světové ligy v Chomutově.

 

Zjištění je jednoznačné, téměř 80 % plachtícího podání je realizováno bagrem. Ještě se nevyjadřujeme ve smyslu, že je to 100 % trend, na to nám odpoví až mistrovství světa v Polsku, ale čistě selským rozumem už víme, že to tak je, viz přiložený graf.

Hlavní poznatek je tento:

Hráči sami upravují výchozí postavení tak, aby v momentu kontaktu s míčem přihrávali bagrem. Na vrcholové úrovni často přihrávají plánovitě mimo osu těla, čímž částečně již zahajují přesun do útočné výchozí pozice.

Na videích si prosím všimněte vysokého nasazení rukou, příjem všichni hrají vysoko nad palubovkou a za včasného nasazení rukou, nikdo neskládá ruce dohromady na poslední chvíli před příjmem. A toto jsou dvě klíčové a hlavní myšlenky tohoto metodického dopisu.

1. Kontakt s míčem se odehrává v zóně mezi koleny (ale většinou nad pasem) a rameny. Často cíleně dochází ke kontaktu vysoko nad palubovkou v jakémsi skoro výskoku.
2. Přihrávající bagrová plocha je nasazena velmi brzo a v závěru těsně před kontaktem s touto plochou hráč drobně manipuluje, jako by „donastavuje“.

Myšlenka otce Fury:

Klíčová pro příjem a tedy i pro úspěch mužstva je bagrová technika. Tento evidentní fakt vezměme všichni na vědomí a přizpůsobme se tomuto trendu. Protože dámy a pánové toto je realita!!!