Budu pokračovat v článcích z medicíny. Naposledy jsem o zdravotních problémech ve sportu psal někdy na jaře. Minulý týden jsem psal o hleznu. Mimochodem uplatnění tzv. růstových faktorů v léčbě poranění vazů hlezna je nová metoda, která se začíná poměrně dost uplatňovat a již se o ní také dost píše v odborné literatuře. Dnes bych chtěl stručně nastínit možnosti léčby při poranění předního zkříženého vazu kolena. O tom jsem již sice psal v dubnu letošního roku, ale ze zkušeností s tímto úrazem chci ještě jednou zdůraznit možnosti léčby. Často se totiž stává, že přijde pacient s poraněním vazu a stěžuje si na předchozí pracoviště, kde byl, že ho nechtěli hned operovat a že vůbec zranění nepoznali.(foto Juda ml.: kadeti 91 blok Vobejda(9) a Štefan)

Budu pokračovat v článcích z medicíny. Naposledy jsem o zdravotních problémech ve sportu psal někdy na jaře. Minulý týden jsem psal o hleznu. Mimochodem uplatnění tzv. růstových faktorů v léčbě poranění vazů hlezna je nová metoda, která se začíná poměrně dost uplatňovat a již se o ní také dost píše v odborné literatuře. Dnes bych chtěl stručně nastínit možnosti léčby při poranění předního zkříženého vazu kolena. O tom jsem již sice psal v dubnu letošního roku, ale ze zkušeností s tímto úrazem chci ještě jednou zdůraznit možnosti léčby. Často se totiž stává, že přijde pacient s poraněním vazu a stěžuje si na předchozí pracoviště, kde byl, že ho nechtěli hned operovat a že vůbec zranění nepoznali. Tak tedy. Přední zkřížený vaz se může přetrhnout téměř při jakémkoliv poranění kolena. Nejčastěji při dopadu z výskoku a ještě následné rotaci v kloubu. Anebo při dosednutí na koleno, kdy končetina zůstává zkroucena pod tělem. Vždy může následně dojít i k poranění menisků i postranních vazů. Zpravidla při vyšetření bývá přítomna v kloubu krev, ale často, hlavně bezprostředně po úrazu, bývá koleno bez otoku a výpotek se vytvoří až následující dny. Již první klinické vyšetření nám může ukázat poranění předního zkříženého vazu. Ovšem koleno bývá někdy dost bolestivé a pacient neumí uvolnit pořádně svalstvo – jak hamstrigy (ohybače kolena), tak čtyřhlavý sval. Takže vyšetření může být i falešně negativní. Navíc, když není přítomen výpotek v kolenu. Proto je třeba nejprve koleno zklidnit a zkontrolovat ho za několik dní. Potom se již lese vazu dá diagnostikovat snadněji a přesněji. Jak tedy léčit? Časná operace je vhodná v případě současného porušení menisků. Ty mohou v případě blokády kolena (meniskus uskřine mezi stehenní a holenní kostí) narušit kloubní chrupavku. Blok kolena může však nastat reflexně při přetržení předního zkříženého vazu a menisky mohou být neporušeny. Nebo zase naopak mohou být porušeny menisky (častěji vnitřní než zevní) a nemusí být výrazné klinické příznaky. Z vyšetřovacích metod by poruchu mohla odhalit magnetická rezonance, ale ta je stále dost nedostupná. Každopádně není však třeba, kromě akutních blokád, nějak výrazně spěchat. A nemusí se vždy operovat. Jak jsem již uvedl v dubnu, záleží na stavu svalového aparátu. Vhodná je i orteza, která zabraňuje většímu pohybu v kloubu v předozadním směru (tedy směru, při kterém koleno drží přední zkřížený vaz). Další osud záleží na způsobu aktivity. Ne již tak na věku. Ani u mladých jedinců se nemusí vždy operovat pokud mají končetiny „jen na chůzi“. Tedy o operaci se má rozhodovat přísně individuálně. Hlavním kriteriem jsou subjektivní stesky. Pokud pacient má pocity, že se při jakékoliv aktivitě nemůže na koleno spolehnout i s použitém ortezy, potom je možné o operaci uvažovat. Většinou tak se stává u aktivních sportovců nezávisle na věku. U vrcholového profesionálního sportu jsou kriteria léčby nastaveny radikálněji, aby se sportovec co nejdříve vrátil do svého pracovního procesu. Takže se často operuje ihned, aniž by se vyzkoušel efekt konzervativní léčby. To má sice svou logiku, ale hodně se zapomíná na možné komplikace dané vlastní operační léčbou. Místními komplikacemi počínaje až celkovými konče. Nechci strašit, ale čas o času se stane, že i sebelépe provedená plastika vazu zhnisá, že i u zabezpečených pacientů vzniknou pooperační komplikace vznikem trombosy žil a následné plicní embolii. Za své téměř 25 leté praxe jsem to již viděl. Proto čím je člověk starší, tím je více kvůli právě možným komplikacím opatrnější. A pak si to vyčítá hlavně u operací, které v určitém významu nemusí být. A to je v ortopedii většina operací. Pokud někomu praskne apendix (lidově slepé střevo), tak musí na operaci jít, nebo umře. Pokud bude mít někdo nestabilitu kolena, arthrosu kolena nebo kyčle apod., tak, když nepůjde na operaci, tak na to neumře. Bude mít „jen“ bolesti nebo nestabilitu. A potom samozřejmě záleží přísně individuálně, kdy jít do rizika a operovat. Samozřejmě, že většinou se operuje, že riziko pooperačních komplikací je malé, ale musí pacient o tom vždy vědět a nesmí se bagatelizovat ani sebemenší zákrok. A hlavně nejhorší je přemlouvání sousedů nebo kamarádů v případech, kdy pacient váhá a má velký strach. Jak řekl jeden kolega při jednom televizním pořadu:“strach nesmí být větší, než subjektivní potíže.“ Rozhodnutí o operaci musí být na něm samém. Nikdo nezná subjektivní potíže více, než postižený sám. Znám případ mladé dívky, která si z kosmetických důvodů nechala operovat přídatnou kůstku na noze, a nyní po 20 letém trápení má amputovanou končetinu v bérci a chodí s protezou a nějaká kůstka by jí dnes již vůbec nevadila. Tím nechci čtenáře děsit, ale nechci také bagatelizovat jakékoliv operace. Takže, pokud přijdete na pracoviště a tam jsou z výše uvedených důvodů k operacím zdrženlivější a vše vám náležitě vysvětlí, tak věřte, že mnohdy jednají ve váš prospěch. A není tedy důvod měnit tato pracoviště a stěžovat si, že vás nechtějí operovat. Na druhé straně však jsou bohužel lékaři nebo dokonce celá pracoviště, které odrazují od operace, protože se jim operovat nechce. A těch je bohužel také dost. Takže, aby se v tom čert vyznal. Přeji všem pěkné vánoce, které jsou již přesně za týden.

 

Velké Meziříčí, 17.12.2008 Petr Juda