"Lyžař stojí na vrcholku hory a připravuje se k nejdůležitějšímu slalomu života, protože usiluje o olympijské zlato. Měl možnost absolvovat jenom dva tréninky na trati kvůli povětrnostním podmínkám a kvůli nemoci. V mysli si však si projel trať nespočetněkrát. V okamžicích předtím než vyrazí, ještě jednou projede tratí ve své mysli, vidí každý oblouk, pociťuje jak jeho tělo reaguje na každou bouli a změnu směru. Tím lyžařem je Jean Claude Killy. Věří v sílu své představivosti. Na olympijských hrách 1968 v Grenoblu vyhrává všechny tři zlaté olympijské medaile ve sjezdu, slalomu a obřím slalomu.“ V čem je kouzlo obrazů, které pomáhají lyžaři na hranici rizika vyhrávat zlaté medaile ...? (foto: Jakub Sobek, jedna z nadějí českého volejbalu)

Každý tréner, ktorý si prečíta nadpis dnešného príspevku si povie – čo je to za nezmysel ??? Ako môže byť laktát produktom inej metabolickej činnosti, ako anaeróbnej? A od kedy myslenie je metabolický proces, ktorý má nejakú spojitosť z nedostatkom kyslíka? Nie, nič také... Nadpis dnešného príspevku je potrebné brať metaforicky – prenesene. V tomto príspevku sa budeme viac zaoberať psychickou stránkou hernej a fyzickej prípravy ako aj telesného zaťaženia, ako takého. Je nepriamym nadviazaním na príspevky MUDr. Judu o strese. Stres nemusí totiž vyvolávať iba zápas – stretnutie zo súperom, ale aj samotný tréningový proces...
(Marek Novotný nemá stres ani z tréninku, ani ze zápasu, foto: Martin Sidorjak)

Z předcházejících článků o stresu vyplývá, že stres není nemoc. Je to reakce organismu na působení určité nadprahové zátěže. V patologický stav přechází organismus až při působení silného stresoru, který má za následek tělesné potíže jako žaludeční nebo dvanácterníkové vředy, bolesti hlavy, deprese apod. V těchto případech je nutné vyhledat zdravotního specialistu (psychiatra, psychologa, specialisty pro orgánové poškození). Léčení je i tak velice složité, neboť hlavní příčinou je stres a poškození je důsledkem působení zátěže.... (foto: CEV)

Až do třicátých let minulého století neexistovala žádná definice stresu. I když byl tento stav znám, nebyl pojmenován. Postupně si vědci začali všímat podivného chování jinak psychicky normálních lidí, kteří se ocitli v náročné životní situaci. Reagovali neadekvátně, nechybělo psychické zhroucení, fyzický kolaps bez zjevných příčin. Bylo třeba zjistit, proč k těmto stavům dochází. První výzkumy v oblasti lidského prožívání provedl kanadský endokrinolog Hans Selye. A byl první, kdo popsal stres. Vzniká působením tří elementů: prostředí, vnímání prostředí a reakce na různé formy vzrušení. Je typické při hledání příčiny stresu dávat vinu prostředí... (Foto: Martin Sidorjak)

V následujících několika článcích bych se chtěl věnovat faktoru, který je z psychologického i fyziologického hlediska klíčový. A tím je stres: reakce organismu na zátěž. Stres již oloupil hodně sportovců o dobrý výkon, vítězství nebo o energii více než jakýkoliv jiný faktor. Nepoměr mezi tím jak si sportovec uvědomuje, jaký výkon se od něj chce a vlastní obavy, aby nezklamal, vyvolá duševní i fyzické reakce. Ty potom mají spolu s vlastní fyzickou zátěží velký podíl na celkovém výkonu. Stres je tedy stav organismu, který je odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž.... (foto: www.stress-symptoms.org)

Komplexní obsah přípravy sportovce lze znázornit pomocí pyramidy (viz schéma). Základnu tvoří kondiční příprava, nad ní je technická, potom strategie hry (taktická příprava). Následuje oblast, která se věnuje týmové práci a vrchol pyramidy vyplňuje individuální i týmová mentální a emocionální odolnost. Postupně bych se chtěl věnovat této „nadstavbě“. Pyramida je to proto, že čím blíže základně, tím větší má uvedená oblast procentuelní zastoupení. Tím se ovšem nesnižuje význam a důležitost vyšších a užších pater pyramidy. Ba právě naopak. Jednou z důležitých otázek v kolektivním sportu je: „tým nebo jednotlivec“? Filosofií trenérů je týmová práce....

Sebevědomí. Zvláštní kvalita, bez které nejde dobře stavět cíle. Šampióni hovoří, že klíčem k úspěchu bylo věřit v sebe sama. Sportovci často znají význam a potřebu sebedůvěry. Neumějí ji však ovládat nebo v sobě najít. Sportovec potřebuje sebedůvěru k vítězství, ale také potřebuje vyhrát k rozvinutí sebedůvěry. Otázkou je, jak se dostat na spirálu – vítězství  - zvýšená sebedůvěra - vítězství. Mnozí si myslí, že sebedůvěra je víra ve vítězství. Toto přesvědčení je mylné a často vede k nedostatku sebedůvěry nebo naopak k přílišné sebedůvěře... (foto: Jiří Popelka nemá problémy se sebedůvěrou, zdroj: www.pankiv.cz)

V předposledním pokračování jsem uvedl první a jednu z nejdůležitějších zásad nastavování cílů: výkonové kontra výsledkové cíle. Nyní pokračuji v dalších zásadách:
2. Nastavte náročné cíle. Nastavování spíše krátkodobých cílů tvoří podstatnou část nastavení náročných, realistických a konkrétních cílů. Dlouhodobé cíle totiž nemusí být tolik podnětné, protože o příliš mnoha faktorech není známo, jaký budou mít vliv na konečné dosažení cíle. Je vhodné přes série krátkodobých cílů plánovat dlouhodobý objektivní cíl. Ideální doba plánování dlouhodobého cíle je jeden měsíc. Je všeobecně známo, že sportovci mají rádi spíše dlouhodobou vizi, které říkají cíl, v časovém úseku delším jak jeden rok... (Foto: M.Sidorjak)

V předposledním pokračování jsem uvedl první a jednu z nejdůležitějších zásad nastavování cílů: výkonové kontra výsledkové cíle. Nyní pokračuji v dalších zásadách:
2. Nastavte náročné cíle. Vyhněte se snadným a lehce dosažitelným cílům. Zní to jasně, ale není to tak jednoduché. Náročné cíle není jednoduché vymezit. Příliš obtížné cíle vedou k špatným závěrům. Sportovec po nesplnění cíle, který ani nebyl schopen splnit, si myslí  že selhal... (Foto: Honza Štokr jde za svými cíli velmi důsledně, Martin Sidorjak)

Posledně jsem zdůraznil důležitost stanovení cílů jak osobních, tak i týmových. Nyní něco o zásadách pro nastavení cílů. Principy  pro nastavení cílů jsou poměrně jednoduché k ustavení. Nicméně pochopení těchto principů a jejich systematické používání zase tak jednoduché není. Některé ze zásad: ...
(Petr  Zapletal  měl vždy  výkonové a výsledkové  cíle v  harmonii, Foto:  Martin  Sidorjak)