V následujících několika článcích bych se chtěl věnovat faktoru, který je z psychologického i fyziologického hlediska klíčový. A tím je stres: reakce organismu na zátěž. Stres již oloupil hodně sportovců o dobrý výkon, vítězství nebo o energii více než jakýkoliv jiný faktor. Nepoměr mezi tím jak si sportovec uvědomuje, jaký výkon se od něj chce a vlastní obavy, aby nezklamal, vyvolá duševní i fyzické reakce. Ty potom mají spolu s vlastní fyzickou zátěží velký podíl na celkovém výkonu. Stres je tedy stav organismu, který je odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž.... (foto: www.stress-symptoms.org)

V následujících několika článcích bych se chtěl věnovat faktoru, který je z psychologického i fyziologického hlediska klíčový. A tím je stres: reakce organismu na zátěž. Stres již oloupil hodně sportovců o dobrý výkon, vítězství nebo o energii více než jakýkoliv jiný faktor. Nepoměr mezi tím jak si sportovec uvědomuje, jaký výkon se od něj chce a vlastní obavy, aby nezklamal, vyvolá duševní i fyzické reakce. Ty potom mají spolu s vlastní fyzickou zátěží velký podíl na celkovém výkonu. Stres je tedy stav organismu, který je odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž. Ta může být tělesná i psychická. Při stresu se uplatňují obranné mechanismy, které mají za cíl zachování rovnovážného stavu vnitřního prostředí organismu, tzv. homeostásy. Tím zabraňují poškození organismu. Stres ve větší či menší míře zažívají všichni lidé: herec na jevišti při premiéře, učitel poprvé před žáky, pianista při koncertu a samozřejmě i sportovec při utkání. Stres neznamená vždy jen negativní odezvu organismu na zátěž. Pokud je však tato zátěž nadměrná, může jedince poškodit a vyvolat i onemocnění. A pokud se zvyšuje, může vyvolat i smrt. Pokud je však přiměřená, může organismus stimulovat v vyšším výkonům. Mozek, který vyhodnocuje stupeň zátěže, vyvolá v těle fyziologické reakce. Ty potom ochrání vnitřní prostředí těla. Stresová reakce organismu je řízena dvěma mechanismy. Nervovým a hormonálním. Při nervovém se stimuluje činnost sympatiku (vegetativní nervstvo: sympatikus a parasympatikus, které neovládáme svojí vůlí). Při hormonálním řízení se aktivována osa hypothalamus (řídící centrum), hypofysa (podvěsek mozkový) a nadledviny. Posledně jmenované produkují hormon adrenalin. Ten přenáší spolu s noradrenalinem nervové impulsy z vegetativního nervstva na výkonné orgány. Zároveň kůra nadledvin produkuje ještě další hormony, tzv. glukokortikoidy (kortizon a kortizon), které mají důležitou funkci v regulaci metabolismu (látkové výměně). Adrenalin a glukokortikoidy jsou tedy tzv. stresové hormony. V případě např. sportovní zátěže je třeba dodat živiny a energii do svalů a dalších orgánů, které mají podat zvýšený výkon. Proto se zvyšuje působením vegetativního nervstva (sympatiku) a stresových hormonů prokrvení svalstva. A naopak se krev odvádí z trávicího systému a omezuje se jeho činnost. Stres stimuluje i krevní tlak a srdeční činnost, a to právě kvůli zabezpečení dostatečné distribuce živin krevním oběhem. Dochází k uvolnění energetických zásob organismu, v první řadě odbouráváním zásobního polysacharidu: glykogenu. Jeho štěpením vzniká hlavní zdroj energie: glukosa. To je celkem logické a z tohoto vyplývá, že při přiměřeně působící zátěži, vznikne reakce organismu, která výkon zvýší. Pokud se zátěž zvyšuje nebo trvá delší dobu, může potom dojít k vyčerpání energetických zdrojů a až k poškození organismu. Kromě fyziologické nebo patofyziologické odezvy organismu na stres, je i psychická reakce na stres. Pokud stres vede k vyšším psychickým a fyzickým výkonům, jedná se o tzv. eustres. Tento druh stresu patří k hlavním motivačním prvkům lidského konání. Pokud působení stresu trvá příliš dlouhou dobu nebo přesáhne určitou mez, může vést k rozhodnutím, jejichž důsledkem je úzkostné nebo depresivní jednání. Tato forma stresu se nazývá distres. Přítomnost stresu v přiměřené míře a jeho odezvy na organismus je tedy žádoucí. Práce se stresem a jeho využití je důležitý faktor v komplexní přípravě sportovce. A o tom v některém dalším pokračování.

Velké Meziříčí, 12.3.2008                                                Petr Juda