Navazuji na předcházející články o blokování. Našel jsem doma překlad Václava Císaře článku (buď z časopisu VOLLEYtech, nebo The Coach, já podobný článek našel na ruském webu pod ikonou „těchniki“), který vyšel někdy kolem roku 1997. Sebastiaan (Bas) Van de Goor (narozen 4.9.1971) byl výraznou blokařskou osobností národního družstva Nizozemí, s nímž v roce 1996 vybojoval zlatou olympijskou medaili a v roce 1997 titul mistra Evropy. Svou klubovou kariéru spojil převážně s družstvem CASA Modena Union. V roce 1997 vyhrál s tímto družstvem ve Vídni Ligu mistrů. Dále působil v Itálii v Trevisu a v Nizozemí v Apeldornu. Svého času vycházely v ryze odborných volejbalových časopisech články, v nichž nejlepší hráči z nejlepších týmů na světě demonstrovali svou techniku.

Antuková liga v Dobřichovicích a na podání Ondřej Boula. Následuje série sedmi podání za sebou přerušená tajmem. Nejde mi teď jen o schopnost či neschopnost juniorů čelit takovému podání. V juniorské lize se s takovým podáním nesetkávají, takže lze omluvit jejich bázeň před podáním Ondřeje Bouly. Ondřej podává také tak trochu atypicky. Podání nesmečuje z maximální výšky, ale s velkou razancí a křivka letu míče není vždy klasickým obloukem. Skoré 7:0 bylo hrozivé, ale to se v moderním volejbale děje a viděl jsem podobné série i při střetnutí lepších celků než byl juniorský celek a celek Humrů nebo jak se tým jmenoval... (Foto: www.volleycountry.com)

Další velice důležitou herní činností je blokování. Metodické postupy jsou jasné a jasná je i důležitost v dnešním volejbale. Volejbal se přes veškeré změny rozhoduje na síti útokem a blokování je jedna z mála možností, jak útoku efektivně zabránit. V průběhu tréninkového procesu se žáky nemám většinou problém jak blokování naučit. Blokování je činnost, kterou si můžete připravovat hluboko v žákovském věku formou průpravných cvičení. Naučit pohyb po síti, srážení míče, práce rukou nad sítí. Existuje spousta dobrých průpravných cvičení. Není ani problém v pozdějším věku s taktikou blokování.

Neprožil jsem zrovna víkend, který by mě opravňoval být hrdý na volejbal v Česku. Nicméně vše špatné je na něco dobré. Někdy se tomu už říká trend, někdy mi to zatím připadá jako něco, co není úplně nejsprávnější. Mám teď namysli (titulek je jasný) příjem prsty. Nový prvek, který jsem já jako hráč nezažil. Za nás byl někdy problém čistě přijmout bagrem natož prsty. S uvolněním čistoty prvního dotyku se objevila cesta, jak zpracovávat nepříjemné plachtící podání a jeho modernější podobu naskočené plachtící podání. Přes velký rozvoj smečovaného podání má plachta  a zvláště naskočená plachta své místo mezi různými druhy podání....

Krátce po okamžiku, kdy byl Friedrichshafen o dva míče "odklizen" z cesty Trevisa těsně před branami vstupu mezi vyvolené ze „zlaté čtyřky“ Evropy, potkal jsem se s Lukášem Ticháčkem. „Asi na mě bylo ještě brzy …, ale já jsem si chtěl taky vyhrát Ligu mistrů, mí spoluhráči si ji už vyhráli …“, konstatuje s drsnou upřímností. Přiznávám, že Lukáš Ticháček dlouho nepatřil k nahrávačům, o nichž jsem si myslel, že to jsou ty vítězné typy. Ó, jak jsme nedokonalí, kolik omylů musíme udělat, než z nás vždy jednou za čas vypadne velké rozhodnutí. Je sice pravda, že když jsem z čistého nebe dostal možnost vést český nároďák v roce 2006 na Mistrovství světa, úplně mě to tehdy praštilo přes nos: „… vždyť ten Ticháček je nejlepší…“. Hrál celé MS a hrál dobře... (foto:www.pankiv.cz)

Medzi dôležité prvky správneho a hlavne EFEKTÍVNEHO využitia svojich fyzických schopností patrí využitie fyzikálnych zákonov v spojení s možnosťami ľudského tela. Už v mnohých učebniciach, metodických listoch či rôznych odborných príspevkoch boli popísané zákonitosti kinematiky útočného úderu. V tomto príspevku sme sa rozhodli poukázať na niektoré vybrané, ale dôležité kinematické zákonitosti vo všeobecne prístupnej forme. Zároveň by sme radi ukázali niektoré spojitosti v kondičnou prípravou.

Medzi dôležité prvky správneho a hlavne EFEKTÍVNEHO využitia svojich fyzických schopností patrí využitie fyzikálnych zákonov v spojení s možnosťami ľudského tela. Už v mnohých učebniciach, metodických listoch či rôznych odborných príspevkoch boli popísané zákonitosti kinematiky útočného úderu. V tomto príspevku sme sa rozhodli poukázať na niektoré vybrané, ale dôležité kinematické zákonitosti vo všeobecne prístupnej forme. Zároveň by sme radi ukázali niektoré spojitosti v kondičnou prípravou.

Po prvej časti blokárskych cvičení sa dnes budeme venovať ďalším cvičeniam podobného typu. Dnes sa budeme viac zaoberať komplexnými úkrokovými cvičeniami. Tieto sú charakteristické tým, že sú vykonávané ako súbor viacerých pohybových tvarov za sebou. Výhodou je, že zároveň popri rozvoji silových, rýchlostných ale aj vytrvalostných schopností sa budujú aj koordinačné schopnosti. Cvičenia sa totiž vykonávajú blízko steny, ktorá má imitovať volejbalovú sieť, alebo cvičenie vykonávajú dvaja, traja, alebo aj viacerí cvičenci NARAZ. A to v tesnej blízkosti ramenami, aby boli imitované podmienky, ktoré sú vhodné na volejbalový blok. 

Náročnosť kondičnej prípravy v období prípravy na vrcholiacu sezónu nás núti konkrétnejšie sa pripravovať na jednotlivé špecializované úlohy, ktoré určujú herný výkon každého individuálneho hráča. Dynamická práca dolných končatín, väčšinou spojená aj s prácou horných končatín je východiskom v celom volejbale. Ale u brániacich hráčov na sieti sú niektoré východiská špecifickejšie. Sú nútení sa často odrážať bez rozbehu, alebo iba po pár krokoch, ktoré ale aj tak nevedú k navodeniu vyššej rýchlosti pohybu ťažiska tela. Často tu zohráva úlohu nielen sila dolných končatín a pletenca horných končatín, ale aj „tuhosť“ celého tela. To znamená silu trupu, ktorý spája dolné a horné končatiny. A na čo sa nesmie zabudnúť – a to celú prípravu – to je koordinácia celého tela. Hlavne spojenie časovania odrazu podľa a s následnou činnosťou horných končatín. 

Opravdu se to jeví jako drobnost a možná až banalita. Výrok, že nahrávač má hrát ve výskoku, je něco jako říkat hraj přesně, přijmi míč na nahrávače, nahrávač vběhne. Prostě opravdu banalita. Přesto jsem se setkal s názorem, že nahrávat z výskoku mládeže je kontraproduktivní, protože nahrávač je pak nepřesnější a nezvládne správnou odbíjecí techniku. Možná to souvisí s tím, že nahrávači jsou leckdy pozdě specializováni a jejich prstová technika je tedy jen o málo lepší, než u obyčejných volejbalových smrtelníků.... (Foto: www.pankiv.cz)