Navazuji na předcházející články o blokování. Našel jsem doma překlad Václava Císaře článku (buď z časopisu VOLLEYtech, nebo The Coach, já podobný článek našel na ruském webu pod ikonou „těchniki“), který vyšel někdy kolem roku 1997. Sebastiaan (Bas) Van de Goor (narozen 4.9.1971) byl výraznou blokařskou osobností národního družstva Nizozemí, s nímž v roce 1996 vybojoval zlatou olympijskou medaili a v roce 1997 titul mistra Evropy. Svou klubovou kariéru spojil převážně s družstvem CASA Modena Union. V roce 1997 vyhrál s tímto družstvem ve Vídni Ligu mistrů. Dále působil v Itálii v Trevisu a v Nizozemí v Apeldornu. Svého času vycházely v ryze odborných volejbalových časopisech články, v nichž nejlepší hráči z nejlepších týmů na světě demonstrovali svou techniku.

 

Sami hráči a jejich kluboví nebo národní trenéři připojovali své názory a tipy na sledování klíčových míst v technice taktice. Tak vysoký (209 cm) a relativně lehký a rychlý hráč, jakým je Bas Van de Goor má ty nejlepší možné předpoklady pro pozici středního blokaře. Je prakticky připraven vždy blokovat a vykazuje velmi vysokou inteligenci pro hru, která mu umožňuje správně a rychle reagovat na vzniklé situace i případné změny soupeřova útoku. Co jej dělá také silným je pojetí provádění bloku. Technický výcvik se bude zabývat prací nohou, paží a činností rukou v bloku právě tak, jako technikou výskoku a dopadu. Velasco uvádí, že práce nohou a technika rozběhu se musí odvíjet hlavně od jejich souvislostí s přesunem.

Rozhodnutí ve prospěch jedné techniky běhu závisí na vzdálenosti, která má být překonána a činností prováděných předtím (vyčkávací postavení, útočný úder, první výskok na blok apod.). Dále podtrhuje význam prvního kroku z přípravné pozice k předvídanému místu útoku. Jeho rychlá a dynamická realizace tvoří 98% úspěchu bloku. Neville (USA) uvádí čtyři klíčové body práce nohou: pohyb paralelně se sítí, udržení těžiště své tělesné hmotnosti mezi svými chodily, předem určit základnu svého výskoku a odraz s chodidly vzdálenými přibližně na šíři ramen. Cílem těchto klíčových bodů je dostat se do stabilizované odrazové pozice. Pohyb paží a rukou je závislý na načasování, které odpovídá dané situaci. Jestliže blokující hráč je na vrcholu a má správnou pozici u sítě v okamžiku úderu, pak je třeba, aby dodržel toto: blokovat se silou, tvrdýma rukama. Dále přesáhnout rukama nízko a těsně nad sítí, vystřelit je k míči a přikrýt ho. Kontakt s míčem provést před a nad svou hlavou. Je-li blok po časovým tlakem, nebo je-li proveden příliš brzy či příliš pozdě, změní se na obranný blok k udržení míče ve hře. Míč je nadražen plochami rukou, která omezí tvrdost úderu. Odraz a dopad má být z obou a na obě nohy. Velasco podtrhuje: je důležité dávat pozor na dopad na obě nohy s cílem předejít poškození kloubů a páteře. Vzhledem k taktickému úkolu bloku je důležité, že blok vyskočí čelně k síti a bez jakýchkoliv přeletů do stran. Tak pokryje určitý sektor a dává obraně v poli možnost orientace.

Bas Van de Goor radí v inviduální taktice bloku čeho si povšimnout: jak dobrý je příjem, kam musí nahrávač běžet a kdo v aktuálním postavení zpravidla zahajuje útok. Dále je třeba „číst ruce nahrávače“. Poloha rukou a postoj nahrávače vzhledem k míči dává informace o směru nahrávky. Dívat se na útočníky, to je třetí úkol. Ze směru rozběhu získáte další informace o místu útoku. Za pomocí tohoto pozorování zvládnete studování soupeřova útoku navzdory časovému tlaku. Bas Van de Goor skončil s reprezentační kariérou po olympijských hrách v Sydney v roce 2000, když získal s týmem 5. místo. Jeho někdejší trenér ze zlatého olympijského družstva Joop Alberda o něm prohlásil, že je to Michael Jordan ve volejbale. Na obr. 1, 2, 3, 4 je Bas van de Goor v pozicích základního postavení, přesunu a výskoku.

Velké Meziříčí, 30.7.2008             Petr Juda