Sedím v Českých Budějovicích na utkání extraligy mužů a stěžuju si Standovi Pochopovi, že ten míč zadarmo hrají ty naši hráči strašně špatně, že z něho nejsou schopni udělat bod… A tak jsem sednul a krátce sepsal, co si o tom myslím. Opravdu se nechci vychloubat, ale míč zadarmo byl můj denní chleba v celé mé volejbalové kariéře a tak si myslím, že o něm něco vím.

Většina trenérů dokáže naučit hráče podávat, tedy dokáže jim vštípit dril, který je k dobrému podání potřebný. Hráči jsou po určité době schopní poznat, kde udělali chybu a svou chybu popsat. V tom případě také dokážou chybu napravit a zapamatovat si správnou techniku. Znamená to tedy, že jste při tréninku postupovali dobře, správně a ve správném okamžiku jste hráče instruovali, opravovali a procvičovali. Při tréninku je důležité, aby hráči byli neustále aktivní.

Změny pravidel v posledních letech a zaměření se na obrannou činnost pomohly špičkovému volejbalu v tom, že čas trvání jednotlivých výměn se výrazně zvýšil, přítomnost libera pomohlo ke zkvalitnění obrany týmů, diváci jsou svědky spektakulárních zákroků v poli. O to více se v dnešní době zvýraznila důležitost přesnosti  nahrávky z těžkých situací. Ta opět stojí v popředí zájmu tréninku a trenéři ji ve svém tréninkovém plánu nemohou opomenout. Ukážeme vám, jak můžete po úspěšné obraně založit efektivní útok.

V druhém dílu cyklu základních technik podání pro začínající hráče se soustředíme na techniku a cvičení složená do metodické řady od nejjednoduššího k složitějšímu, podle Boba Bertucciho, Volleyball Camps.

Články a názory ohledně problematiky přihrávky se začínají množit. Myslím si, že je dobře, že se střídají názory tzv. lidovější i ty z oblasti odborné. Dnešní příspěvek od Jardy Šamšuly patří do kategorie odborných, ale netřeba se toho vůbec bát. Různé grafy a tabulky mohou vzbuzovat u skupiny praktiků určitý odpor, ale podstata je jednoduchá – měli bychom vědět a nějakým způsobem rozpoznat, kdo se na určitou herní činnost hodí. Kdo má předpoklady zvládnout požadované ve vrcholové podobě a kdo bude s největší pravděpodobností určitým způsobem limitován. Už by nám, trenérům, neměl stačit pouze subjektivní názor na hráče, ale světový špičkový sport se stále více opírá o co nejpřesnější údaje a spolupráci s vědou. V případě dalšího zájmu je možno se obrátit na některého z členů TMK o doplnění.

Ivan Pelikán

Kde hledat příčiny nedostatku kvalitních přihrávačů?

• Nejednotnost pohledu, kdy začít s nácvikem přihrávky.
• Nedůslednost při nácviku techniky přihrávky.
• Nedůslednost při odstraňování chyb při nesprávné technice.
• Menší počet hráčů pro vhodný výběr kvalitních přihrávačů.
• Nesprávná volba vhodných typů pro přihrávku.
• Není vytvořena představa o způsobu přihrávky z pohledu druhu podání.
• Není vytvořena představa o postavení přihrávačů z hlediska druhu podání.
• Není vytvořena obecná představa, jak by měl správný přihrávač vypadat – dotvořit.

Agilita (hybnost) volejbalistů

• V mnoha sportech je jedním z nejdůležitějších faktorů úspěchu včasné zahájení pohybu, jehož rychlost určuje tzv. reakčně - rychlostní schopnost, kterou můžeme definovat, jako schopnost zahájit pohyb na daný podnět v co nejkratším čase. Doba reakce je značně geneticky podmíněná, ale bylo zjištěno, že po zařazení specifického programu lze její úroveň zlepšit až o 30%.
• Úroveň zlepšení je závislá na věku (do 15. roku života).
• Sporty (obecně) a zejména sportovní hry se v posledním období velmi zrychlily, a to jak pohybem hráčů, tak řešením herních situací. Zejména u hráčů sportovních her rozhoduje rychlost a kvalita reakcí na výběrový podnět ve spojení s hbitostí hráče o úrovni jejich sportovního výkonu. Pomineme- li techniku provedení, taktiku v utkání a psychickou odolnost hráčů, je alfou a omegou každé útočné i obranné akce ve sportovních hrách rychlost pohybových reakcí.
• Rychlost hry si klade vysoké nároky na rozhodování v časové tísni pod tlakem soupeře, kdy je stejně důležitá nejen rychlost a hbitost hráčů, ale i správné řešení vzniklé situace. Jedná se především o hbitost hráče ve spojení se složitou výběrovou motorickou reakci na míč a také pohyb protihráče (zadržená paže podávajícího hráče apod.).
• Schopnost reakce je psychofyzický výkonnostní předpoklad, který jedinci umožňuje na podráždění (signál) reagovat s určitou rychlostí. Ve sportovní praxi je nezbytné rozlišit jednoduchou a výběrovou reakci. Výběrová reakce je reakcí na rozličné očekávané nebo i neočekávané podněty – pohyb soupeře nebo letícího míče, na který hráč reaguje vybranou pohybovou činností. Rozhodnutí o způsobu pohybové odpovědi a rychlosti jeho provedení jsou úzce spojeny s anticipací.
• Rychlost a kvalita jsou ve volejbale rozhodujícím předpokladem pro dosažení maximálního výkonu. I když výkon je podmíněný těmito schopnostmi, je závislý do značné míry na genotypových předpokladech jedince, lze tréninkem jejich úroveň zvýšit až o 30%.

Metodika výzkumu

• Pro testování je využíváno testovací zařízení pro monitorování hybnosti Fitro agility Check, pro které byla vytvořena speciální metodika zjišťující úroveň při specifické pohybové činnosti při volejbale. Hráč reaguje na vizuální podněty zobrazené na displeji PC, které jsou náhodně řazeny nebo specificky naprogramovány. Základem je sada 4 senzorických desek, které je možno umístit do vzdálenosti až 6m od středu, kde je výchozí bod měření.

• Pro zjištění úrovně jednoduché a výběrové reakce používáme přístroj Fitro Reaction Check. Přístroj je založen na systému měření jednoduché a výběrové reakce prostřednictvím PC pomocí 1 až 4 kontaktních ploch (spínačů) pro ruce nebo nohy.

Při nácviku základních technik podání u začátečnického volejbalu je nejdůležitější postupovat krok za krokem, tedy od nejjednoduššího k nejsložitějšímu, a v každé jednotlivé fázi nácviku hráče při procvičování jednotlivých technik co nejpřesněji instruovat. Komunikace je jedním z nejdůležitějších nástrojů ke zlepšení kvality hry. Při nácviku podání je potřeba mít stále na paměti, že po celou dobu tréninku musí být všichni hráči aktivně zapojeni a v neustálém kontaktu s trenérem. Hráči by se měli naučit svou hru neustále komentovat. Čím více je k tomu bude trenér během tréninku povzbuzovat, tím rychleji se bude rozvíjet jejich herní technika.

Vysoká nahrávka – průběh a možnosti
Průběh dráhy letu míče u vysoké nahrávky: Dráha letu míče vychází z účelu. Jestliže je záměrem dopravit míč z bodu A do bodu B a volejbalová situace si vyžaduje delší časový interval, potom tento přesun označujeme nahrávku termínem „vysoká nahrávka“ (normál). Tomuto odpovídá průběh letu míče. U vysoké nahrávky lze průběh letu míče z hlediska rychlosti popsat takto: zrychlení, zpomalování, zrychlování. Dále z hlediska dráhy letu míče lze popsat vysokou nahrávku takto: stoupání, stagnace, klesání, kde stoupání a klesání je velice výrazné oproti polovysoké a vystřelené nahrávce. Vertikální rozptyl je v rozmezí 3 až 8 metrů a výš. Tento interval počítáme od výšky, kde hráč odbije míč ne od povrchu haly.

Myslím, že „obrana“ je nejlepší barometr pro měření bojovného ducha týmu, jeho mentality, houževnatosti a chuti vítězit. Rozdíl mezi bráněním nebo pouze míčem často spočívá jen v tom, jak silně ho hráč chce mít; tato dispozice nebo mentální predispozice se musí trvale v tréninku rozvíjet.

Popsat stručně problematiku individuálních herních činností je téměř nemožné. Až když se o to pokusíte, pochopíte, že jde o poměrně složitou záležitost. Každý detail má své místo a najednou zjistíte, že se vám nedostává slov. To je ta krása i složitost kolektivní hry, která nejde úplně podmanit. Rozhodl jsem se zařadit k metodickým dopisům materiál, který zpracoval Aleš Novák pro potřebu certifikačních seminářů. Nejde jistě o text stručný, ale jistě potřebný a zajímavý. Ivan Pelikán

SCHÉMA ZÁKLADNÍCH BODŮ

Strategie útoku středových hráčů

Předpoklady součinnosti

• Požadavky na útočníka
• Požadavky na nahrávače
• Požadavky na tým

Schéma součinnosti 

• Odraz
• Časování útoku

Metodické schéma nácviku
Praktické postupy nácviku rychlíku

STRATEGIE ÚTOKU STŘEDOVÝCH HRÁČŮ

1. Vázat blokaře, případně další krajní, bránící hráče soupeře
2. Jednonožka jako základní úder při postaveních s předním nahrávačem
3. Krátká střelba (4) – útok středového hráče v souvislosti se silným útokem ze zóny II, I, VI
4. Útok č. 3 – uvolnění útočících hráčů ze zóny IV, VI
5. Útok středem po nepřesném příjmu – důležitý prvek v narušení schopnosti soupeře postavit kompaktní dvojblok
6. Schopnost útočit údery č. 1, 4, 3 popřípadě další varianty silně znesnadňuje předvídání útoku pro bránící družstvo
7. Klasický rychlík je základním úderem v mužském volejbale  - metodicky prvním, který se mladý hráč učí
8. Družstva se navzájem velmi liší v četnosti jednotlivých středových úderů

POŽADAVKY NA ÚTOČNÍKA

1. Vybrat správné místo odrazu

• Vůči síti
• Vůči nahrávači

1. Správně načasovat odraz a práci paže
2. Práce ruky musí být aktivní vůči pohybu míče
3. Specifika mužského útoku prvním sledem
   1. Větší počet útočných variant (odskoky, zastavené)
   2. Větší rychlost úderů (větší výška)
   3. Hrají se více údery po horším příjmu
4. Zvládnout více variant útočných úderů (1, 4, krátká jednonožka - 3, odskočená jednonožka, dlouhá jednonožka – zastavený rychlík, odskočený rychlík, zastavená čtyřka, odskočená čtyřka)
5. Mít ochotu „vydat se“ nahrávači
6. Limitní pro posouzení kvality středového hráče je včasnost útoku (rychlost nabízení se nahrávači)

Požadavky na útočníka - včasnost

1. Limitní pro posouzení kvality středového hráče je včasnost útoku (rychlost nabízení se nahrávači)
2. Trenér nesmí dopustit, aby včasnost nabízení nebyla ideální
3. Musí se vždy vracet v nácviku tak, aby pořád byl útočník včas u nahrávače
4. Schopnost hrát diagonálu je měřítkem včasnosti útočníka

POŽADAVKY NA NAHRÁVAČE

1. Vybrat správné místo odrazu k provedení nahrávky (místo kontaktu s míčem se nachází přibližně nad místem odrazu)
2. Sladit nahrávku s rozběhem a odrazem útočníka
3. Získat důvěru útočníka pro útok prvním sledem
4. Zvládnout technicky a takticky různé druhy nahrávek pro útok prvním sledem i nahrávku z horšího příjmu (1, 4, 3, varianty útoků z jedné nohy)
5. Schopnost nahrávače časovat nahrávku (zpožďovat odbití)

• Pomocí techniky odbití
• Výdrž v mrtvém bodě – odbití při klesání

6. Schopnost nahrávače skrýt snahu hrát středový úder (naznačení smečování, zalití)

7. Schopnost hrát středové údery i z horšího příjmu

8. Schopnost taktického využití prvosledových úderů

POŽADAVKY NA TÝM
(V počátečních fázích nácviku při začleňování rychlíku do hry)

     1.  Přihrávka umožňující realizaci útoku prvním sledem

     2. Dostatečné fyzické parametry útočníka: dosah ve výskoku

     3. Nahrávač schopný realizovat útoky prvním sledem

     4. Dostatečný objem tréninku pro nácvik (souhru)

     5. Důvěra v potřebu útoku prvním sledem 

     6. Důraz na komunikaci nahrávače a útočníka

     7. Přiměřená tolerance chyb při realizaci útoku 1. sledem

ODRAZ

1. Odraz vůči nahrávači

0,5 – 1,5 m od N, spojnice ramen nahrávače a útočníka jsou přibližně rovnoběžné

1. Odraz vůči síti

• Došlap brzdícího kroku 1,5 – 2 m od sítě
• Došlap levé nohy 1 až 1,5 m od sítě, noha vytočena téměř vodorovně se sítí
• Levé rameno natočeno k síti

1. Hráč sleduje dráhu přihraného míče, reaguje úpravou postavení a následně pohybem k místu odrazu
2. Hráč se odráží vždy směrem proti letu nahrávky (pokud nehraje odskok)
3. Hráč je vždy připraven hrát jako primární úder ostrou diagonálu
4. Schopnost hrát ostrou diagonálu je indikátorem včasnosti

ČASOVÁNÍ ÚTOKU

(Všechny časové údaje jsou orientační)

1. Zahájení prvního kroku tříkrokového rozběhu - míč 5 – 6 m od N 
2. Závěr brzdícího kroku (došlap na patu) - míč je 1-2 m od N
3. V momentu nahrávky - paže útočníka v nápřahu (loket vzadu)
4. Úder je prováděn v kulminačním bodě (resp. těsně před nebo „po“)
5. Hráč se vždy odráží směrem nad N

Pokračování příště.

Stále se vše točí kolem nešťastné přihrávky. Možná už bude někdo tímto tématem přesycen, ale za sebe mohu napsat, že mě stále více provokuje… V uplynulém týdnu jsem se zúčastnil (jako divák) Českého poháru starších žáků (první „osmičky“). Pro úplnost, starší žáci jsou ročníky narození 1998 a mladší (16 let). V průběhu 2 dní jsem se skoro jednoznačně zaměřil na jedinou herní činnost – přihrávku. Dále jsem měl potřebu na tomto turnaji pohovořit o taktice, strategii rozvoje a uplatnění přihrávky s jednotlivými trenéry.