Obrana v poli je v současném volejbale na úrovni reprezentací velmi propracovaný systém, který dává útočníkům velmi málo volného prostoru pro skórování. A jako s většinou systémových činností s tím máme v České Republice velký problém.

V následujících měsících se členové metodické komise rozhodli blíže specifikovat problematiku přihrávky. Není tajemstvím nejen pro odbornou volejbalovou veřejnost, že dlouhodobě zaostáváme právě v této činnosti. Od doby, kdy bylo zavedeno do hry libero, si celkem dovedeme poradit na tomto postu (Smolka, Habada, Obdržálek nebo Kryštof). Evidentní je ovšem nedostatek přihrávajících smečařů! Jde o náhodu nebo nejsme schopni systematicky a programově hráče na tento post připravovat? Na místě myslím není potřeba vznášet subjektivní názory, ale snahou bude přinést konkrétní poznatky na základě sledování (ostatních vyspělých volejbalových zemí i domácích soutěží).

Příjem podání je absolutním základem dnešního volejbalu, stejně tak podání, bez něhož dnes nelze vyhrávat! Právě tyto dvě činnosti jsou největšími problémy českého volejbalu. U podání je to jeho stabilita, kde nedosahujeme při stejné účinnosti jako soupeř stejné kazivosti (prostě když tlačíme na podání, kazí více než většina srovnatelných týmů). U příjmu to řeknu rovnou, neumíme přihrávat bagrem! A právě z tohoto důvodu se dnes u bagru opět zastavím.

Slova strategie a taktika jsou často používány jako synonyma. Obecně vzato mají totiž tyto pojmy něco společného – jde o promyšlený způsob plánování, řízení a vedení utkání. Mezi strategií a taktikou je však jeden podstatný rozdíl. Strategie je širší koncept představující celkový, předem připravený plán. Ten zahrnuje činnosti začínající před střetem, během střetu a končící nejen po utkání, ale až po doznění následků utkání, případně přípravou na utkání další. Taktika je užší koncept. Jde o způsob vedení utkání, postup v konkrétní situaci, ve které je potřeba strategický plán uplatňovat a modifikovat.

Důležitou roli při blokování hrají kromě správné techniky bloku pozorování a vnímání. Co a kdy by měl hráč pozorovat a jak budeme tuto schopnost trénovat? Hráči by se měli postupně naučit některým pozorovacím strategiím. Pouhé pozorování míče vede totiž k tomu, že hráč může reagovat pouze na dráhu letu míče, a ne na pohyb útočícího hráče, a tím hrozí nebezpečí, že bude reagovat na vzniklé herní situace příliš pozdě.

Markantním technickým elementem letošního evropského
šampionátu mužů v Polsku a Dánsku byl blok. V závěrečných bojích o konečná umístění byli diváci svědky okamžiků, kdy bloky tvořily nepropustnou zeď, kterou útočníci jen stěží překonávali. Protože je blok složitým elementem hry, je třeba, aby se základní pohyby začali trénovat velmi brzy. Bohužel se v mládežnickém volejbalu často setkáváme s tím, že se trénování bloku začíná po útoku z rychlých
nahrávek, přitom blokování útoku po vysokých nahrávkách se zanedbává. Přitom blok po útoku z vysokých nahrávek se učí snadněji a ve hře se vyskytuje velmi často, nabírá s přibývající kvalitou hry na důležitosti a v neposlední řadě vede relativně brzy k úspěšnosti. Proto se doporučuje začít s tréninkem bloku z útoku po nahrávkách za třímetrovou hranicí a až poté se přichází k učení bloku pod časovým tlakem po soupeřově přesné přihrávce a rychlé nahrávce.

Cílem této studie je určit charakteristiky libera během zápasu. Pro analýzu výkonů těchto hráčů v reálných herních situacích byly měřeny následující parametry: aktivní a pasivní fáze; typ a počet zásahů; distribuce srdeční činnosti a úrovně akumulace kyseliny mléčné. Jako vzorek bylo použito 10 liber z 10 týmů. Všechny zápasy byly natáčeny na video.

1.Pozoruj zakládání soupeřova útoku a přesuň se včas do místa vybírání

 2.momentě soupeřova úderu zaujímá hráč široké nízké postavení v obraně

Aby hráč mohl vybrat míč v pádu jednoruč, musí nejdříve provést dlouhý výpad vpřed tou nohou a natáhnout paži za míčem tou paží, na jejíž stranu míč padá. Těžiště těla se přesouvá na nohu, která dělá výpad.

Nové pravidlo o změně posuzování přihrávky servisu odbitím vrchem je pro aktéry utkání velkou výzvou. Pro podávající hráče se tak naskýtá ještě větší šance bodovat. Hráči se při přihrávce dokázali v poslední době přizpůsobit tím, že v této oblasti značně rozšířili repertoár svých úderů. Při skákaném rotovaném podání mluvíme o nastavení téměř „perfektní“ přihrávající plochy, při skákaném plachtícím podání se hráč naučili přihrávat ve výpadu nebo mimo osu těla.

Vedle bloku je vybírání v poli nejdůležitějším prostředkem k obraně tvrdých útoků a je rozhodujícím faktorem pro zakládání protiútoku. Obrana vyžaduje u hráčů sílu v nohách, rychlost a morální nasazení.