To je název dalšího článku, který vyšel v Mladém světě v červnu 1983. Byl to rozhovor s reprezentačním trenérem Dušanem Melíškem o stavu mužské reprezentace. V reprezentaci nastoupil po OH v Moskvě. Na ME v roce 1981 skončil na 4. místě. Na následujícím MS v roce 1982 v Argentině však skončil národní tým na „krutém“ 9. místě. (dnes už v uvozovkách). Opět se v rozhovoru zabýval stavem národního družstva a stavem mládeže u nás. Z jeho názorů vybírám: Otázka: „Co nám ve srovnání se špičkou nejvíce chybí?“ Odpověď: „Hráči. Myslím špičkové světové hráče. Každé dobré družstvo má nejméně jednoho. Vychovat špičkového hráče je dlouhodobý proces, který žádá hodně dřiny. Naši hráči ve své většině trpí jednou vlastností: rádi by dosáhli dobrého výsledku, ale cestou nejmenšího odporu... (foto: kadeti, roč. 1991)

V dnešnom príspevku si poukážeme, ako prebieha vývoj silových schopností dynamického charakteru na konci detského a nástupe dorastneneckého veku. Priamo nadvazujeme na merania podobného charakteru, ktoré boli vykonané v ČR pred cca dvomi rokmi. Je všeobecne známe, že štyri roky vo vývoji detského organizmu sú veľmi dlhou dobou, ktorá automaticky spôsobí výrazné zmeny jak v somatických, tak v motorických ukazovateľoch. Medzi vekom 10 rokov a 14 rokov sa z dievčaťa stáva už takmer žena a aj u chlapcov sú procesy dospievania v plnom tempe. Vieme, že rozvoj jednotlivých pohybových schopností neprebieha rovnomerne. Existujú obdobia, v ktorých je intenzívny, ale aj obdobia, kde je rozvoj spomalený... (Foto: Miro Vavák)

Časť. 2: V dnešnej časti sa budeme venovať pokračovaniu predchádzajúceho článku. Priamo nadviažeme ďalšími cvičeniami, ktoré zabezpečujú precvičenie a spevnenie svalov trupu a pletencov jak horných, tak dolných končatín. Všetky tieto cvičenia sú ľahko naučiteľné a môžu ich používať všetky vekové kategórie. Aj keď na prvý pohľad takmer všetky tieto cvičenia vyzerajú jednoducho, nie je to až také jednoznačné. Prvé dve, tri opakovania môžu byť jednoduché, ale ak ich tréneri „naordinujú“ v správnych množstvách, sú naozaj účinné.... (Foto: Miro Vavák)

Ve svých dvou příspěvcích v lednu letošního roku jsem začal s problematikou bolestí v zádech. Uvedl jsem nejčastější příčinu bolestí a tou byly svalové dysbalance po přetížení. Nastínil jsem i základní postup při léčení a předcházení těmto bolestem. Další skupinou, poměrně závažnou a i hodně rozšířenou je problematika meziobratlových plotének. Ploténka se skládá ze dvou částí-uprostřed je viskosní, polotekuté jádro, které obklopeno vazivovým prstencem (obr.1). Její hlavní význam je ve vyrovnávání tlaků při pohybech páteře. Náhlé šlehnutí a prudká bolest se označuje jako ischias. Ten je zmiňován již v Bibli. Rovněž Hippokrates se o ischiasu zmiňuje a Shakespeare ho popisuje jako „bolest schopnou přivodit si sebevraždu“. Poprvé byla klinicky popsána v roce 1775. To jen pro zajímavost. Poškození ploténky se stává nejčastěji náhle při ohnutí a narovnání... (foto: Jan Vobejda)

Časť. 1: Posilňovacie cvičenia na rozvoj svalov, ktoré sú podľa bežných znalostí rozhodujúce pre hru vo volejbale sa používajú takmer v každom klube, ktorý má záujem o rast svojej výkonnosti. Sú to hlavne veľké svalové skupiny, ktoré sú rozhodujúce pre aktívny pohyb popri sieti, vertikálny výskok, alebo pohyb v a aj mimo ihriska. Ide teda vúčšinou o fázické svaly, teda tie, ktoré sú zodpovedné za aktívny pohyb. Týmito sme sa už čiastočne zaoberali v predchádzajúcich článkoch. Ale popri tom je potrebné sa venovať aj rozvoju tónických svalov. Teda takých, ktoré sú zodpovedné za držanie tela a vytvárajú predpoklady pre použitie tej druhej – fázickej skupiny svalov...

Květen je měsíc, kdy drtivá většina volejbalistů má „okurkovou“ sezónu. Soutěže skončily již více jak před měsícem, do dalších je ještě daleko, v klubech se zajišťuje sezóna další. Takže kromě reprezentačních družstev všech kategorií je relativně klid. Každá sezóna se na hráčích zdravotně podepíše. Co nejvíce bolí, co nejvíce dostává zabrat, co se poškozuje a proč? Největší zátěží prochází hlavně tři části volejbalistova těla: rameno dominantní končetiny, kolena a záda. O ramenu jsem již psal. Stručně připomínám, co se v něm děje. Za celé období každý volejbalista provede stovky smečí, podání a bloků. Takže rameno je jedním z nejexponovanějších kloubů... (Foto: útočí Jan Štefan)

Vo volejbale sa stretávame s rôznymi postavami na jednotlivých postoch. Tým, že sa dnes volejbal vo svete neustále zrýchľuje, čo umožnili už samotné nové pravidlá a silové komponenty nadobúdajú čoraz väčšiu významnosť, ukazuje sa potreba mať na ihrisku k tomu „vyvinutých“ jedincov. Hodnoty ako telesná výška, dĺžkové rozmery a pomery, zloženie tela a pod. sú relatívne stále a výrazne geneticky podmienené. Týkajú sa jak oporového, tak aj pohybového aparátu. Kostra, väzivá, šľachy, svaly, množstvo tuku sú faktory, ktoré už vizuálne ukazujú predpoklady hráčov pre volejbal. Dĺžky jednotlivých kostí určujú výškové postavenie hráča pri sieti, vytvárajú efektívnejšiu pákovú sústavu. Pevnosť väzív určuje kĺbový rozsah pohybov a zvyšuje možnosť využitia silových schopností... (Foto: www.pankiv.cz)

Proč se zdá, že nějaké týmy stále vyhrávají? A to i době, kdy herně stagnují. Ve všech odvětvích sportu jsou četné příklady. Ve volejbale je to např. tým Itálie který vozil medaile z ME i v dobách, kdy i odborníci tvrdili, že jsou již za zenitem své výkonnosti. Mám na mysli finále v roce 2001 a dvojnásobné vítězství v letech 2003 a 2005. Klíčem jsou sebedůvěra a vítězný postoj. O sebedůvěře bylo již psáno. Jak zjistit a rozvíjet vítězný postoj? „Jediná nezpůsobilost v životě je špatný postoj“ (Scott Hamilton). Tento citát známého krasobruslaře platí pro všechna odvětví jak sportu, tak i jiných zaměstnání. Je to opravdu životní postoj, životní filosofie, co ihned od počátku určuje výsledek. Vítězové říkají, co chtějí, aby se stalo. Zatímco poražení říkají, čeho se bojí, že se může stát... (foto: podává Adam Záhorský)

Proč se zdá, že nějaké týmy stále vyhrávají? A to i době, kdy herně stagnují. Ve všech odvětvích sportu jsou četné příklady. Ve volejbale je to např. tým Itálie který vozil medaile z ME i v dobách, kdy i odborníci tvrdili, že jsou již za zenitem své výkonnosti. Mám na mysli finále v roce 2001 a dvojnásobné vítězství v letech 2003 a 2005. Klíčem jsou sebedůvěra a vítězný postoj. O sebedůvěře bylo již psáno. Jak zjistit a rozvíjet vítězný postoj? „Jediná nezpůsobilost v životě je špatný postoj“ (Scott Hamilton). Tento citát známého krasobruslaře platí pro všechna odvětví jak sportu, tak i jiných zaměstnání. Je to opravdu životní postoj, životní filosofie, co ihned od počátku určuje výsledek. Vítězové říkají, co chtějí, aby se stalo. Zatímco poražení říkají, čeho se bojí, že se může stát... (foto: podává Adam Záhorský)

Čirou náhodou se mi dostal do rukou překlad příspěvku z bývalého NDR. Příspěvek nese datum 1989. Z historie volejbalu jsem vždycky měl dojem, že družstvo NDR bylo vždy synonymem konzervativní hry z vysokých nahrávek a jediným zrychlujícím prvkem byl  úder č.1. Shodou okolností jsem někdy kolem roku 1975 byl na Světovém poháru v Praze, kde jsem jako student dělal výzkum pro doc. Vojíka (otce známých volejbalistů Jana a Jiřího). Samozřejmě jsme se také dívat na tréninky jednotlivých družstev.