Svalová poranění jsou asi vůbec nejčastější poranění, co existují. Mnohdy se jim nevěnuje žádná pozornost. Svalové naraženiny se přecházejí téměř bez povšimnutí. Mnohdy, speciálně u sportovců, zcela odůvodněně. Nejde přeci každý hematom, každou zhmožděninu léčit, dokud se nevstřebá, nebo dokud sval nezregeneruje. To by se hlavně profesionální sportovci vůbec neuživili a měli by stále vystavenou pracovní neschopnost a jejich zaměstnavatel by pochopitelně o ně přestal mít zájem. Na druhé straně jsou svalová poranění, která klid vyžadují. Ani ne tak kvůli vlastnímu úrazu, ale kvůli následkům, která by zanechala.

Doug Beal, olympijský vítěz 1984 s družstvem mužů USA a Julio Velasco, dvojnásobný mistr světa 1990 a 1994 s italským týmem mužů, hovořili při trenérském semináři v Bologni v roce 2003 o přednostech dobře fungující databanky, pomocí které se dá ukázat, s čím se během zápasů můžeme setkat. Se stejným přesvědčením vystoupil v květnu 2005 znovu v Bologni také bývalý reprezentační trenér žen Itálie a Polska Marco Bonitta, který se zaměřil na výhody využití statistiky v tréninkovém procesu. Jeho poznatek: Práce s objektivními daty může vést ke změně mentality, zvyků a principů v tréninku. Zé Roberto, který se v roce 1992 s brazilským týmem mužů stal na OH v Barceloně olympijským vítězem a to samé zopakoval v roce 2008 v Pekingu s týmem žen, potvrdil, že realizační tým brazilského družstva mužů sestavoval na OH 2004 v Aténách trénink na základě statistiky z posledních třech utkání svého družstva. Pomocí zprostředkovaných dat byly analyzovány chyby, na jejichž odstranění se v tréninku pracovalo. Alberto Salomoni v tomto příspěvku objasňuje, jak se pomocí analýzy objektivních dat mohou řešit problémy družstva v zápase.

Doug Beal, olympijský vítěz 1984 s družstvem mužů USA a Julio Velasco, dvojnásobný mistr světa 1990 a 1994 s italským týmem mužů, hovořili při trenérském semináři v Bologni v roce 2003 o přednostech dobře fungující databanky, pomocí které se dá ukázat, s čím se během zápasů můžeme setkat. Se stejným přesvědčením vystoupil v květnu 2005 znovu v Bologni také bývalý reprezentační trenér žen Itálie a Polska Marco Bonitta, který se zaměřil na výhody využití statistiky v tréninkovém procesu. Jeho poznatek: Práce s objektivními daty může vést ke změně mentality, zvyků a principů v tréninku. Zé Roberto, který se v roce 1992 s brazilským týmem mužů stal na OH v Barceloně olympijským vítězem a to samé zopakoval v roce 2008 v Pekingu s týmem žen, potvrdil, že realizační tým brazilského družstva mužů sestavoval na OH 2004 v Aténách trénink na základě statistiky z posledních třech utkání svého družstva. Pomocí zprostředkovaných dat byly analyzovány chyby, na jejichž odstranění se v tréninku pracovalo. Alberto Salomoni v tomto příspěvku objasňuje, jak se pomocí analýzy objektivních dat mohou řešit problémy družstva v zápase.

Už sa skončili boje dospelých o majstrovské tituly. Medaile sú rozdané a tréneri už pomaly začínajú myslieť na novú sezónu (samozrejme po adekvátnom oddychu). Preto sa v dnešnom príspevku budeme opäť venovať mladšej vekovej kategórii. V dnešnom príspevku si ukážeme niekoľko možností doplnkových cvičení – doplnkových posilňovní, ktoré je možné vykonávať už v juniorskom a hranične aj v kadetskom veku.

Dětství je čas pro hry, fantazie a hrdiny. Dětští hrdinové jsou ti, co vždy vítězí. Sportovci se nijak neliší od konstituce hrdiny. Proto nepřekvapuje, že mladí sportovci si často volí hrdiny ze sportovního světa, často z řad sportovců svého sportu. Dětští hrdinové hrají rozličné a významné role v rozvíjení dětí. Zvláště při stanovování svých cílů a norem ve svém dětském životě. Jsou těmi, které mládež napodobuje. Hlavní účel sportovních hrdinů je inspirace. Mladí sportovci projevují nekonečnou zvědavost o osobní životní příběh jejich hrdiny. Znalost osobního života hrdiny, jeho výkonnost umožňuje sportovci ztotožnit se s ním a usilovat o svůj vlastní nejvyšší výkon.(foto: z prvního srazu nové nastupující generace reprezentace ročníku 93: Ondřej Pražák z Českých Budějovic)

Během volejbalového utkání má trenér mnoho možností, jak působit na jednotlivé hráče a na celý tým. Protože se může pohybovat v blízkosti hrací plochy, může neustále dávat svému týmu nové instrukce. Tuto možnost by měl trenér také využít, protože tímto signalizuje, že je s týmem, aby mu pomohl a že je součástí svého družstva. Nastává však otázka, jak v těchto situacích družstvu nejlépe pomoci. Instrukce, které kouč během zápasu dává, musí hráči co nejdříve zpracovat a realizovat je ve hře, protože zpracování instrukcí hráči je náročný proces. Mark Demmer se zabýval zásadami koučování při utkání, které mohou trenérovi pomoci dovést své družstvo ke kýženému vítězství....

Posledně jsem mluvil o Brazilcích, kteří zde byli na soustředění. Nyní uvádím pár myšlenek Douga Beala, úspěšného trenéra americké reprezentace mužů, s kterou získal historickou první zlatou medaili na OH v roce 1984 v Los Angeles. (Mimochodem v roce 2000 měl tento trenér seminář nás ve Sportcentru v Nymburce.) Svůj program nazval: „Jedeme pro zlato“ a z něho vyjímám: Rozvíjení úspěšného týmu je jako stavba budovy. Je to projekt s mnoha složkami a vše začíná první kresbou. Začínáme vnějším tvarem pohybujeme se do nitra, podle toho, jak bude skelet stavby postupně vyztužován. Mít úspěšný program, znamená být schopný vyvinout celkový plán včetně cíle. Plán pro úspěšný tým se skládá z pěti bloků. První stavební blok je formulace cílů. Uvádí tři typy cílů: koncový, dále individuální a týmové cíle. Dalším blokem je výběr spolupracujícího personálu. Třetí stavební blok je identifikace hráčů, čtvrtý stavební blok přesouvá zodpovědnost za úspěch z programu na samotné hráče. Poslední blok je systém trénování a tréninků samotných. (na snímku ještě brazilské juniorské družstvo při time outu)

Postupne sme sa prepracovali až ku dňu. Kedy stojíme pred finálovými zápasmi PLAY OFF a tým pred vyvrcholením celej sezóny. Od tohto výsledku väčšinou závisí celý následný „osud“ družstva, a vytvárajú sa možnosti pre nasledujúcu  sezónu. V predchádzajúcich príspevkoch sem rozoberali konkretizáciu kondičnej prípravy až k tomuto dňu. Rozoberali sme aj deň zápasu s možnosťou tonizácie. Dnes si trochu opíšeme priebeh celého predposledného a posledného dňa pred vrcholných zápasom. Spojíme teda viac odborov, ktoré popisujú tento problém a ukážeme si na možnosti a chyby, ktoré môžu nastať práve na tomto konci prípravy. Totiž aj malá, ale zásadná chyba pár hodín pred takýmto zápasom môže výrazne ovplyvniť, ba až minimalizovať predchádzajúcu (aj keď veľmi aktívnu) prípravu.

V posledním článku před týdnem jsem se zabýval filozofií léčení úrazů. Uvedl jsem tzv. úrazový cyklus tkání a význam jednotlivých fází. Tedy, kdy je na tom sportovec stejně jako ostatní populace a kdy potřebuje intenzivnější pozornost. Tak, jak zaznělo ve dvou diskusních příspěvcích, nastává věčné dilema: kdy zpět do hry? Je to poškozování zdraví nebo ne, když se hráč zapojuje do tréninkového procesu v době, kdy není ještě úplně vyléčen? Vždy a za každé příležitosti bude nastolována tato otázka a vždy z tohoto problému bude odcházet jako poražený trenér, který nutí hráče k tréninku i přes bolest. Je to však pravda? Je např. Čada, jak bylo uvedeno v diskusi, skutečně takový nelida a poškozuje zdraví svým hráčkám?(ilustrační foto: juniorský tým Brazílie v Nitre v roce 2005, nyní jsou jeho nástupci na soustředění v Nymburce)

Při pozorování dobrých hráčů se nám zdá, že jsou vždy včas připraveni na přicházející herní akci a že tuto akci poté řeší často úspěšně. Pro to existuje řada důvodů. V souvislosti s tímto faktem existuje ve sportu jeden pohyb, který je snadno přehlédnutelný, ale jako řídící element má pro úspěch a neúspěch ve hře rozhodující význam. Úvodní pohyb před vlastním cílovým pohybem. Úvodní pohyb (předskok) ve formě plochého (několik milimetrů vysokého) včasného skoku na místě a před vlastním cílovým činem představuje základní předpoklad pro včasné následné jednání ve hře. U předskoku se podle Kuhna jedná o princip. Tento princip se používá v každém sportu, ve kterém platí, včas a co možná nejrychleji vystartovat na krátký míčový kontakt protihráče nebo spoluhráče.