Na dva roky si od pisatelské práce odskočil, aby dokončil svou doktorantskou práci na Fakultě tělovýchovy a sportu v Bratislavě. Poslední článek byl o kreatinu a je datován k 3. září 2009, tenkrát začala porážkou nad Srbskem, neúspěšná, ale vzhledem ke skupině „smrti“ očekávaná pouť českých reprezentantů na mistrovství Evropy. Mistrovství republiky ve vesnickém volejbalu tenkrát vyhrály týmy TJ Nivnice (muži) a TJ Sokol Křenovice (ženy), Irán prohrál ve finále mistrovství světa kadetů proti Srbsku. Během té doby nezahálel, vydal dvě knihy pojednávající o kondiční přípravě ve volejbalu, publikace, které tak v oblasti volejbalu chyběly. Děti a trenéři ho mohli stále vidět na kempech Volejbalové akademie, kde roznáší úsměvy a rád vypráví historky z jeho bohatého trenérského života. Vždy sliboval, že se vrátí a teď je tu. Vážení čtenáři stránek Volejbalové akademie, je mi ctí opět mezi námi přivítat Mira Vaváka, muže, který umí klik „nielen na štyroch prstoch, ale aj na troch, dvoch a dokonca aj na jednom prste.:)“.

V tejto sezóne sa budeme venovať v „mojich“ príspevkoch viac mládeži ako vrcholovému volejbalu. Tomu tu bolo venované už veľa stránok jako zlepšovať svoju fyzickú zdatnosť a zabudovávať ju do hernéno výkonu.

Navazuji na svůj předposlední článek, kdy jsem se zmiňoval o trenérech. Již jsem psal o naší nedostatečné odborné úrovni a stále si za tím stojím. Jedním z důvodů je čím dál tím menší vzájemná vstřícnost přecházející až v nevraživost. Dokonce bych si troufnul říci, že jsou vymýšleny až absurdní zástupné problémy místo toho, abychom spolu spolupracovali a pokoušeli se i předávat své zkušenosti, což je jedna a hodně účinná forma vzdělávání se. Mluvím o trenérech kluků, u holek je to snad trochu lepší. Důkazem jsou semináře. Nemáme již semináře, kde by přednášeli čeští trenéři. Ty s těmi zahraničními jsou sice hojně navštěvovány, ale chybí jasná diskuse k tématu. Název tohoto článku to jen potvrzuje. Jak zvýšit výskok? Víme to nebo ne? Přiznám se, že se tím trápím řadu let, prakticky celou mou trenérskou kariéru. Když jsem již přišel na nějakou metodu, nikdy se mi jasně nepotvrdila. Nyní je mi stále jasnější, že na vině nejsou ani tak znalosti nebo neznalosti o trénování výskoku, jak spíš nedůslednost v testování, tedy kontrole.

Hohmann/Lames/Letzelter definují motorickou rychlost jako „schopnost pohybu v maximálně krátkém čase bez přítomnosti únavy“ (Úvod do tréninkové vědy, 2002). Rychlost přebírá v moderním volejbalu klíčovou funkci v dosažení úspěchu, neboť určuje kvalitu a efektivitu herního jednání i techniky. Odborná literatura zařazuje rychlost vedle síly a vytrvalosti (a pohyblivosti) ke kondičním schopnostem a základnímu článku motoriky, což se jeví jako problém. Dominantní roli při rychlých pohybech hraje koordinace, čili funkce nervových center – centrálního nervového systému. Kvalita rychlých a zároveň precizních pohybů je závislá na fyziologicky omezené rychlosti nervových drah „motorických programů“(Keele,Cohen,1990), které vznikají v centrálním nervovém systému. Z toho podle Jocha vyplývá, že „trénink rychlosti je vždy také trénink koordinace.“

Ptáte se, co je znamenají tato písmena? Je to zkratka pro „Training Resistance Exercise“ a velmi jednoduchá cvičební pomůcka, která je složena ze dvou pevných popruhů nastavitelné délky a madel pro ruce či pro nohy. TRX závěsný systém je originální nářadí využívající pouze hmotnost cvičence jako dominantní faktor pro zátěž při cvičení. TRX buduje svalovou sílu, koordinaci, vytrvalost, rovnováhu, flexibilitu a aktivuje stabilizační svalstvo po celou dobu cvičení. Je určen pro cvičence všech fitness úrovní, tedy od začátečníků až po elitní sportovce. TRX byl vyvinut americkými  vojenskými, speciálními jednotkami, kteří jej hojně využívají při svých trénincích na svých základnách i mimo ně. TRX procvičí nejen svalové partie, které jste zvyklí procvičovat při svých trénincích v posilovně, ale zejména zapojí svaly o kterých jste doposud nevěděli. Při provádění každého cviku je maximálně aktivováno hluboké stabilizační svalstvo a jsou zachovány všechna pravidla funkčního tréninku.

Volejbal patří z důvodu rychlé výměny na malém prostoru k jedné z koordinačně nejnáročnějších míčových her. Abychom využili všech možností ke zvýšení výkonu, je třeba ve volejbalovém tréninku zařadit nejen trénink techniky, taktiky a samotné hry, ale také trénink koordinačních schopností. Koordinační trénink se v trenérské praxi čím dál více prosazuje jako samostatný článek, přesto stále nedosahuje takového významu jako trénink kondiční. Efekty koordinačního tréninku mají přitom o mnoho delší trvání než kondiční trénink. Sice se projeví až po dlouhodobém systematickém tréninku, vydrží však do konce sportovní kariéry. S koordinací souvisí anticipace. Názor, že reakční schopnost je absolutním určujícím faktorem pro hru v poli a přihrávku, je praxí zpochybňován. Volejbal je více chápán jako anticipační hra, ve které je důležité dopředu poznat soupeřovo jednání. Z koordinačních schopností je pro hráče volejbalu důležitá rovnovážná schopnost neboli znovunabytí rovnováhy po rotacích, dopadech, pádech atd. Schopnost rovnováhy je však také důležitá např. v zaujmutí neutrální pozice po vběhnutí nahrávače, v obraně, útoku, na bloku a při nahrávce z výskoku.

Stabilizační cvičení zaměřená na trup mají ve volejbale nesporný význam. Především v tak rychlostně, kondičně a koordinačně náročném sportu jako je volejbal, je důležité na těchto fyzických komponentech cíleně pracovat. Už dlouhou dobu mají stabilizační cvičení na trup ve volejbalovém tréninku své místo. Přímé a břišní svaly, horní i spodní část, přímé a šikmé svalstvo zad – všechny tyto svalové partie mohou být posilovány cvičeními s vlastním tělem pomocí volné činky nebo pomocí izokinetických strojů. Přitom platí rčení: “Pouze silný trup dělá silného sportovce“. Tato a jiná rčení nás donutily změnit myšlení v tréninku. Samozřejmě, že víme o problémech chodidel, kolena a kyčlí ve vztahu s nestabilitou páteře. Seznam potíží, který přerůstá v jiné zdravotní problémy, je nevyčerpatelný. Často se na těchto potížích podílí nestabilní svalstvo trupu. Nové poznatky o struktuře našich stabilizátorů trupu rozvinulo také myšlení o míře dávkování tréninku při posilování těchto svalových partií. Primárně se naskýtá otázka, jaké svaly mohou stabilizovat páteř. Jaké svaly mohou pracovat proti těmto segmentálním nestabilitám? Jak mohu tyto svaly inervovat a trénovat? Pomocí jakých cvičení a při jakých výchozích postaveních těla mohu tyto svaly posilovat? A při jakém dávkování dosáhnu pokroku?

Před měsícem jsem otevřel problematiku o specifičnosti tréninkových efektů. Dnes bych chtěl pokračovat. Navedly mě k tomu výtečné články v časopise „Tělesná výchova a sport mládeže“, který vydává FTVS UK v Praze a v jehož letošním 3. čísle vyšla o této problematice série článků. Jelikož tématika je velice zajímavá a blíží se začátek přípravy ve většině oddílů na nadcházející sezónu, chtěl bych uvést alespoň některá fakta z těchto sdělení. Autoři těchto článků jsou Irena Čechovská a prof. Lubomír Dobrý z FTVS UK a Dušan Tomajko z FTK UP v Olomouci. Z nich bych chtěl uvést některé zajímavosti.

Následující program by měl hráčům sloužit k udržení základní fyzické připravenosti jak vytrvalostní pohybové schopnosti, tak i k udržení svalového tonu svalů trupu během letní přestávky.  Dlouhodobě slouží právě posilování pletence ramenního k vyrovnání svalového tonu. Mobilizační cviky na páteř umožňují vzpřímení páteře, které tělu dávají nějaký centimetr tělesné výšky navíc. U cvičení s expandérem by měl být expandér v neustálém napětí. Rychlost provedení závisí na funkci cvičících svalů: Posilování posturálních svalů (rotace, biceps) by mělo být provedeno pomalu, posilování fyzických svalů by mělo být provedeno plynule.

V týmových míčových hrách jako je volejbal nebo basketbal je skokanská síla jednou z rozhodujících složek výkonu v utkání. Přispívá ke zlepšení rychlosti, pohyblivosti i koordinace. Přesto často není trénována izolovaně a důsledně. Čistě volejbalový trénink nestačí k udržení nebo rozvoji dynamické síly dolních končetin. Abychom docílili rozvoje dynamické síly, která se skládá ze síly rychlostní, explozivní výbušné a maximální, musíme sílu v těchto oblastech také trénovat. Skokanská síla by měla být trénována celý rok. Plyometrie je metoda sloužící k rozvoji výbušné síly, která je jedním z nejdůležitějších komponentů atletického pojetí volejbalu a basketbalu. Původ tohoto pojmu pochází z řeckého „plythein“ – stoupat, zvyšovat, nebo také ze slov „plio“ – více a „metric“ – měřit. Plyometrická cvičení jsou skokanská cvičení založená na akční rychlosti a reaktivitě. Čas kontaktu s podložkou je u plyometrických cvičení minimalizován, k pohybovým přestávkám dochází ve fázi stabilizace výchozí polohy pohybu. To znamená, že nohy tak dlouho pracují, dokud není opět dosažena startovní poloha. Zvláštností plyometrických skokanských cvičení je rychlost po sobě jdoucích aktivních a reaktivních pohybů.

Skoro každý volejbalový bundesligový tým má pro kondiční trénink k dispozici atletického trenéra. Co je v jiných sportovních hrách jako fotbal, basketbal, házená už léta samozřejmostí, začíná být také realitou ve volejbale. Proč je však atletický trenér pro volejbalový tým tak důležitý? Se zvyšující se úrovní se atletická připravenost stává důležitějším kritériem, které spolurozhoduje o vítězství a porážce. Potřebují volejbalisté vytrvalost? Pokud pozorujeme volejbal, těžko bychom přišli na myšlenku, že by vytrvalost jako pohybová schopnost hráče mohla být rozhodující pro jeho výkon. Krátké starty a různé druhy skoků charakterizují obraz naší hry. Charakterizovat volejbal jako vytrvalostní sport by proto bylo nanejvýš pochybné. Ve volejbalovém prostředí často slyšíme: “Tréninkem vytrvalosti ztrácí sportovec rychlost“ nebo „je to pouze šikana v přípravě, aby mohli trenéři ukázat svou sílu“. Hráči rádi tvrdí, že se po zápase necítí „vůbec unavení“. Kondiční komponenty vytrvalosti však obsahují více než klasický obraz překonávání určité distance, jak to vyžadují některé atletické běžecké disciplíny, nebo schopnost, také po 85 minutách jet na plný plyn, jak to umí dobří fotbalisté. Více je vytrvalost postavena do vztahu s únavou a ta naproti tomu hraje ve volejbale obrovskou roli.