Stabilizační cvičení zaměřená na trup mají ve volejbale nesporný význam. Především v tak rychlostně, kondičně a koordinačně náročném sportu jako je volejbal, je důležité na těchto fyzických komponentech cíleně pracovat. Už dlouhou dobu mají stabilizační cvičení na trup ve volejbalovém tréninku své místo. Přímé a břišní svaly, horní i spodní část, přímé a šikmé svalstvo zad – všechny tyto svalové partie mohou být posilovány cvičeními s vlastním tělem pomocí volné činky nebo pomocí izokinetických strojů. Přitom platí rčení: “Pouze silný trup dělá silného sportovce“. Tato a jiná rčení nás donutily změnit myšlení v tréninku. Samozřejmě, že víme o problémech chodidel, kolena a kyčlí ve vztahu s nestabilitou páteře. Seznam potíží, který přerůstá v jiné zdravotní problémy, je nevyčerpatelný. Často se na těchto potížích podílí nestabilní svalstvo trupu. Nové poznatky o struktuře našich stabilizátorů trupu rozvinulo také myšlení o míře dávkování tréninku při posilování těchto svalových partií. Primárně se naskýtá otázka, jaké svaly mohou stabilizovat páteř. Jaké svaly mohou pracovat proti těmto segmentálním nestabilitám? Jak mohu tyto svaly inervovat a trénovat? Pomocí jakých cvičení a při jakých výchozích postaveních těla mohu tyto svaly posilovat? A při jakém dávkování dosáhnu pokroku?

Stabilizační cvičení zaměřená na trup mají ve volejbale nesporný význam. Především v tak rychlostně, kondičně a koordinačně náročném sportu jako je volejbal, je důležité na těchto fyzických komponentech cíleně pracovat. Už dlouhou dobu mají stabilizační cvičení na trup ve volejbalovém tréninku své místo. Přímé a břišní svaly, horní i spodní část, přímé a šikmé svalstvo zad – všechny tyto svalové partie mohou být posilovány cvičeními s vlastním tělem pomocí volné činky nebo pomocí izokinetických strojů. Přitom platí rčení: “Pouze silný trup dělá silného sportovce“. Tato a jiná rčení nás donutily změnit myšlení v tréninku. Samozřejmě, že víme o problémech chodidel, kolena a kyčlí ve vztahu s nestabilitou páteře. Seznam potíží, který přerůstá v jiné zdravotní problémy, je nevyčerpatelný. Často se na těchto potížích podílí nestabilní svalstvo trupu. Nové poznatky o struktuře našich stabilizátorů trupu rozvinulo také myšlení o míře dávkování tréninku při posilování těchto svalových partií.

Primárně se naskýtá otázka, jaké svaly mohou stabilizovat páteř. Jaké svaly mohou pracovat proti těmto segmentálním nestabilitám? Jak mohu tyto svaly inervovat a trénovat? Pomocí jakých cvičení a při jakých výchozích postaveních těla mohu tyto svaly posilovat? A při jakém dávkování dosáhnu pokroku?

Na páteři rozlišujeme svaly, které páteř stabilizují a pomocí kterých můžeme s páteří hýbat. Do této doby často používaná dynamická cvičení se zaměřují hlavně na přímé a šikmé břišní a zádové svaly, ale také na postranní svalstvo trupu. Tyto svaly mají primární funkci pohybovou. Z anatomického hlediska tvoří plášť kolem malých svalů, které segmentálně stabilizují páteř. Teprve když jsou tyto stabilizátory inervovány, můžeme mluvit o lokální stabilizaci páteře. U těchto svalů je známé, že jsou aktivovány při rychlých a extrémních pohybech trupu, a ne teprve při pohybu, ale už před samotným pohybem.  Tento jev se nazývá tzv. „feed-forward“ mechanismus.

Specifický trénink

Jak je možné tyto svaly probudit a s jakou intenzitou mají být trénovány? V literatuře se mluví o tom, že největšího pokroku je možné dosáhnout posilováním s 25% maximální váhy. Aby sportovec inervoval svaly, je důležité především maximální koncentrace na cvičení, ne pohyb samotný. Přirozené zakřivení páteře nazýváme lordózou, tomuto zakřivení se v žádném případě nesmíme bránit. Nastavit tuto přirozenou polohu páteře při posilování je pro sportovce dost náročné na koordinaci a koncentraci. Tím jsou automaticky aktivovány malé zádové svaly.

Sling-tréninková terapie

Pro stabilizaci svalstva trupu vznikl tzv. „Sling-trénink“. Uvedeme si některá cvičení. Pomocí lan se však nedocílí lokální stabilizace trupu. Základem tohoto cvičení je nastavení páteře do správné lordózní polohy. K tomu je důležitá koncentrace pro zatnutí svalstva. Tato cvičení využívá jak německý národní tým, tak i hráči německého SCC Berlín. Sling-trénink nabízí širokou škálu využití a měl by být zpestřením tréninku stabilizátorů trupu. Změna tréninkového programu ukázala, že došlo ke zlepšení stability svalstva trupu a došlo ke zvýšení síly dříve neznámých svalových skupin.

Tréninková nářadí

        ·         Lana zavěšená na pevných nářadích – např. hrazda

        ·         Gymnastické kruhy, které visí v každé tělocvičně

        ·         Sling-lana

·         Therapie-Master

Shrnutí – nové přístupy ve stabilizaci svalových skupin trupu

        ·         Existují s určité svaly, které mají funkci převážně stabilizační, tzv. lokální stabilizátory

        ·        Objem pro inervační trénink je spíše nízký, abychom neaktivovaly svaly s pohybovou funkcí

        ·         Trénuje se převážně s vlastní hmotností

Poté, co se silový trénink stal skoro ve všech sportovních odvětvích pevnou součástí výkonnostního tréninku, zdá se důležité zapojit do našeho programu také senzomotický trénink. Právě v oblasti stabilizace svalstva trupu je možné touto metodou docílit vynikajících výsledků.

Sling-trénink – trénink svalstva trupu

         Cvičení 1 - Hráč se postaví pod lano a pověsí se za zápěstí. V následující fázi je důležitá fixace pánve a během celého cvičení nepovolit. Hráč pomalu a kontrolovaně padá vpřed a reguluje pohyb silou ramenního kloubu, dokud nezačne celé tělo vibrovat, protože je zátěž na hranici únosnosti. Teprve poté by se mělo tělo pohybovat zpět do základní pozice.  

·         Cvičení 2 – náročnější varianta cvičení 1. Hráč při cvičení pomalu zvedá jednu a poté druhou nohu povýš

·         Cvičení 3 – V poloze na zádech se hráč pověsí na lano za zápěstí, trup se nedotýká země. Hráč se snaží pomocí paží zvednout tělo do výšky tím, že hráč táhne ramena směrem vzad

        Cvičení 4 – v poloze na břiše v podporu na předloktích, nohy zavěšené na laně za kotníky. Hráč zpevní pánev a vydrží v této poloze co nejdéle

·         Cvičení 5 – v poloze na zádech, nohy zavěšené na laně za kotníky, sportovec se snaží zvednout a zpevnit pánev a vydržet v této poloze co nejdéle. Zvednutí jedné nohy ztíží toto náročné cvičení.

        Cvičení 6 – posílení postranních svalů trupu. V poloze na boku, spodní noha zavěšená na laně za kotník, podpor na předloktí jedné ruky, hráč zvedá pomalu horní nohu do výšky a stabilizuje trup v poloze na boku.

Z němčiny přeložil Radek Krpač, Das Volleyballmagazin, 04/2007