Únava - Každá fyzická práca, každý katabolický dej vyvoláva v organizme potrebu obnovy na úroveň pôvodnej homeostázy. Preto sa únava všeobecne chápe ako nedostatok normálnej fyziologickej funkcie. Ide v podstate o ochranný mechanizmus, ktorý je potrebný na prežitie jedinca. Narušenie celkovej homeostázy, súladu nervových, excitačných, kantraktilných a energetických procesov vedie k poklesu produkovanej sily. Podrobnejšie môžeme hovoriť o zmenách v excitačnom nápore na vyššie motorické centrá pri motivácii alebo úsilí, v rovnováhe s excitačnými a útlmovými dráhami k nižším častiam motorického neurónu, vo vzrušivosti, celistvosti elektrického prevodu na sval cez sarkolemu a t-tubulárny systém. Tiež môže ísť o dostupnosť dodávok energie a o akumuláciu metabolitov, ktoré môžu ovplyvniť motorické a elektrické procesy.

Fotbalisté Borussie Dortmund, házenkáři německé reprezentace a němečtí beachvolejbalisté používají ve svém tréninkovém procesu Life kinetiku. Oproti každodennímu tréninku, který je charakterizován opakujícími se cvičeními, skýtá Life kinetika nespočet variant náročnosti. Nedochází k automatismu pohybů, protože po čtyřech až pěti úspěšných pokusech se obsah cvičení nebo jeho náročnost zvyšuje. Pro zde prezentovaná cvičení je důležité dodržet následující aspekty: Jedna až dvě jednotky Life kinetiky v týdnu stačí. Mezi jednotkami by měl být minimálně jednodenní odpočinek. Trvání tréninkové jednotky by neměl překročit 60 minut. Začít lehkými cvičeními a postupně přejít ke složitým. Reprezentanti beachvolejbalu Jonathan Erdmann a Kay Matysik prezentují příklady cvičení ze svého tréninkového programu. U cvičení zaměřených na Life kinetiku musí být nejdříve použita nejjednodušší varianta cvičení. Jakmile ji hráči ovládají, musí trenér ihned přejít ke složitější formě.

PLYOMETRIA – jedna z dôležitých metód rozvoja odrazovej výbušnost. V tréningovej činnosti zlepšujeme mechanizmy rozvoja dynamickej sily výbušného charakteru plyometrickým tréningom. Výsledkom by malo byť rýchle a pružné riešenie pohybovej úlohy napr. odrazu, zmeny smeru a podobne. Zároveň je potrebné upozorniť, že tieto mechanizmy ovplyvňuje telesná hmotnosť (aktívna aj pasívna) a vekom sa táto pružnosť stráca.

Dôležitým faktorom z pohľadu viacerých športov je stabilita subjektu, športovca v určitých časových úsekoch pri podávaní športového výkonu. V športe využívame všetky tri polohy stability, a to stabilnú (stálu), indiferentnú (voľnú) a labilnú (vratkú) polohu. V stabilnej polohe sa teleso po vychýlení vráti do pôvodnej polohy, v indiferentnej polohe zostane teleso vo vychýlenej polohe a vo vratkej polohe sa teleso po vychýlení nevráti do pôvodnej polohy.

Stabilita podopretého telesa sa určuje veľkosťou práce, ktorú treba vykonať, aby sme teleso prevrátili zo stabilnej polohy do vratkej.

                                 W = m.g.(r – h)

V následne časti ukážok posilňovacích cvičení na pletenec horných končatín a trupu si uvedieme iné – pre niekoho jednoduchšie možnosti na spevňovanie svalstva hornej a zadnej časti trupu ako aj ramien. V predchádzajúcej časti sme písali o cvičeniach vhodných pre tréning stability tela. Dnes si ukážeme cvičenia, ktoré majú priamy vplyv na ramenné svaly, ale spolupôsobia aj na svaly trupu – hlavne jeho zadnej časti – najširšieho svalu a bočných svalov chrbta.

V tejto časti ukážok posilňovacích cvičení na pletenec horných končatín (a predlaktia) si ukážeme ďalšie možnosti na spevňovanie svalstva hornej časti trupu a ramien, ktoré je smerodajné pre stabilitu tela a následné možnosti aktívnej práce celých horných končatín. Dnes sa nebudeme zaoberať teóriou, ideme rovno na konkrétne cvičenia, možnosti ich využitia a chyby, ktoré by mohli nastať pri ich realizácii.

Trénink koordinačních schopností je s přibývajícím věkem více specializován na hru. Vytvořením tlaku na vnímání a rychlou reakci hráčů na řešení situace se zvětšuje koordinační potenciál volejbalistů. V těžkých situacích jsou hráči nuceni použít různé technické varianty základních dovedností, které podporují jejich herní kompetenci. Speciální trénink koordinačních schopností s přibývajícím věkem roste, často se na hráče kladou větší nároky, než které se objevují ve hře. Pro smysluplnou realizaci cvičení musí trenér znát měřítko jejich nároků. Jako příklad uvádíme specializovaný trénink libera.

Dnes sa budeme opäť zaoberať viac všeobecnými charakteristikami kondičného zaťaženia z hľadiska rozdelenia – distribúcie takéhoto zaťaženia v priebehu ročného makrocyklu. Je to dôležité preto, lebo jednotlivé obdobia prípravy vyžadujú rôzne prístupy v realizácii kondičného zaťaženia. Spojenie kondičného zaťaženia s herným tréningom je základom a najdôležitejším prvkom volejbalového tréningu. V našich súťažiach sa vyskytujú družstvá s rôznymi možnosťami prípravy. Niektoré družstvá môžu trénovať aj dva krát za deň, iné sa stretávajú dva – tri krát v týždni. A všetky, ak chcú dosahovať dobrú až vrcholovú úroveň musia sa venovať aj špecializovanému rozvoju svojej „telesnej schránky“.

My sa budeme v dnešnom príspevku zaoberať tromi možnými variantmi celoročnej distribúcie kondičného zaťaženia vo volejbale.

Periodizácia vychádza z členenia na obdobia, ktoré boli popísané v knihe – VOLEJBAL – Kondiční příprava (GRADA, 2011).

Věřte, vážení čtenáři našich volejbalových stránek, když už Zdeněk Haník zavolá, že nestíhá napsat, musí k tomu mít pádný důvod. Tím pádným důvodem je Druhá konference mládeže, která se uskuteční od středy ve Sportovním centru v Nymburce. Předseda chce být dobře připraven a tak požádal o posunutí svého článku. Věříme, že vám Miro Vavák zpříjemní dnešní den kondičním programem pro mládež a ve čtvrtek se můžete těšit na Zdeňka Haníka. Děkujeme za pochopení, slovo má náš kondiční specialista. (Redakce). 

Volejbal patří díky svým rychlým výměnám na relativně malém prostoru ke  koordinačně nejnáročnějším sportům. Ve volejbalovém tréninku musí být proto neustále kladen nárok na koordinační schopnosti. Otázkou zůstává, jak všeobecný nebo jak specializovaný má trénink koordinačních schopností být. Zatímco o důležitosti kondičního tréninku nemusíme přesvědčovat žádného volejbalistu, v oblasti koordinačních schopností se dostavují výsledky velmi pomalu. Náročnost koordinačního tréninku musí - tak jako u tréninku kondice, techniky či taktiky - zohledňovat výkonnostní stav hráčů. V začátcích by měl být trénink koordinace zaměřen na rozvoj pohybových schopností, později na rozvoj volejbalových dovedností. Koordinační trénink má jeden cíl – vytvořit ve všech etapách tréninku mládeže koordinační „nadpotenciál“ (Überpotenzial). To znamená, nastavit v tréninku takové nároky, které se v zápase objevují pouze zřídka nebo se na takovém stupni náročnosti neobjevují dokonce vůbec.