Klasická zápasová atmosféra. Ženská extraliga Brno versus Slavia Praha a hovory trenérů v jejichž pozadí už trochu straší, jak to dnes zahraje moje družstvo. Člověk je trochu roztržitý a na druhou stranu pokud jsou vztahy mezi oddíly a trenéry korektní, možnost diskutovat o volejbalových problémech se stejně naladěnými a zapálenými lidmi. Mirek Čada k nim bezesporu patří. Protože jsme, pokud se týče způsobu hry, naladěni na stejnou notu, stočila se diskuse samozřejmě opět ke střelbě. Záhy jsme se oba shodně odhalili jeden problém, který již vyvstal  na semináři v Brandýse nad Labem. Kdy vlastně se střelbou začít. Na onom semináři byl velký odpor proti trénování střelby na přelomu přechodu st. žáků a dorostu. Většina argumentovala s nedostatečně zvládnutým rozběhem, technikou nahrávače apod. 

Nezažil: Vážení kolegové, chtěl bych vám, představit svůj model postupu při tréninku (nácviku a rozvoji) herní činnosti ve volejbalu. Je to 7 učebních úkolů, které dávají návod, jak rozvíjet volejbalové dovednosti od techniky pohybu až po týmový herní výkon. Rada: Moment, já jsem volejbalový trenér již dvacet let a vím, že trénink je plynulý proces s jistou logikou, ale mnoha překvapeními, novými okolnostmi, slepými cestami, návraty, opravami, korekcemi, reorganizacemi, v němž hlavní roli hraje člověk. Neustálá přítomnost lidského faktoru způsobuje, že logika tréninku dostává náhlé trhliny a jednoduchá cesta typu: po kroku A následuje krok B, je v „pravdě tělocvičny“ poněkud komplikovanější….

Rada: Pánové, než se dostaneme k modelu pana Nezažila, navrhuji probrat si některá obecná volejbalová témata, především z oblasti učení. Tak například, myslíte, že umíme učit sportovní hru nebo, že jenom zkoušíme různé metody a doufáme, že naše postupy zapůsobí a hráči se naučí hrát …?
Nezažil: Nejprve byste pane kolego musel definovat, co máte na mysli termínem „hrát“. Jestli myslíte herní způsobilost, kterou rozumíme realizaci osvojené dovednosti, řešit herní situace, zapojovat se do týmových činností a projevovat požadované herní chování ve hře, pak se můžeme začít bavit konkrétně. Jenom ještě připomínám, že  podle Jiránka (1968) je  dovednost „učením získaný předpoklad ke správnému vykonávání nějaké činnosti“. Jenom, aby bylo jasno.

Rada: Jestliže řeknete: „toto je 1. krok nebo 1. úkol“, musí být zároveň řečeno, že před tímto začátkem „volejbalového života“ něco bylo. To, co bylo „před volejbalovým narozením“, má svůj význam pro volejbalový trénink. V prvních volejbalových krůčcích se provádění podobných aktivit okamžitě projeví.

Už jsem se do problematiky české sportovní vědy chtěl „opřít“ dříve, ale stále jsem čekal na ten správný okamžik. Ten nastal dne 23. ledna 2008, kdy proběhla vědecká konference na téma „Současný sportovní trénink“. Obrovská akce pod křídly pražské FTVS a Českého olympijského výboru, přinesla účast největších autorit z vědecké oblasti v oboru, jemuž se říká kinantropologie, desítky odborných příspěvků v jednotlivých sekcích, diskuse … Mému záměru zpochybnit vědeckou práci v oblasti sportovních her a to přímo v jejím lůně, nenahrál ve svém úvodním příspěvku nikdo menší, než sám děkan FTVS Prof. ing Bunc CSc. Kritizoval stav současné sportovní vědy, a to konkrétně v následujících bodech ... (foto: Doc. Dovalil, předseda organizačního výboru konference)

Teraz po období, kedy sa hráči po vianočnom a novoročnom „cirkuse“ už plne dostali do herného kolotoča a skončilo sa aj 3-4 týždňovové obdobie návratu v kondičnej príprave k času niekde ako v polovici novembra sa začíname pozerať, ako bude vyzerať záver sezóny. Teraz sa idú plniť úlohy v rozvoji hlavne silovej prípravy, ktoré musia byť podopreté výraznou prípravou v koordinačnej oblasti a v rozvoli vytrvalosti. Do obdobia začiatku prípravy na play off vstupujeme v plne rozohratej ligovej súťaži. Je pomerne problematické zladiť dokopy zápasy, ktorých je v tomto období pomerne veľa s kondičnou prípravou, ktorej efekt by mal vyvrcholiť v závere sezóny... (Foto: Miro Vavák)

Za normálních okolností je tonus svalů na protilehlých stranách kloubů (antagonistů) udržován na takové výši a v takovém vzájemném poměru, aby bylo zajištěno správné a účelné držení příslušného segmentu těla. Pokud tomu tak je, hovoříme o svalové rovnováze. Jenže vždy mezi svaly nepanuje shoda. Pohybový systém se do určité míry adaptuje na vlivy prostředí a na zátěž. U zdatných jedinců se výkonnost pohybového systému může vystupňovat až na samou hranici lidských možností. Nepoměrně víc je však těch, kteří se dostávají spíš na opačný konec fyziologického rozpětí. V žádoucí kondici neudržovaný pohybový systém ztrácí zdatnost a nakonec se mu i běžná denní zátěž zdá neúnosnou...

Kondičná príprava má okrem klasickej prípravy „tela“, teda všeobecnom budovaní fyzického fondu, ktorý je možné použiť vo volejbale môže byť zameraná aj na špecializované činnosti. Už pri junioroch a hlavne u dospelých hráčov je potrebné v určitom časovom úseku venovať sa aj činnostiam, ktoré vedú k špecializovanej príprave na základe jeho herných činností ako jednotlivca.... (foto: útočí David Konečný)

Kondičná príprava má okrem klasickej prípravy „tela“, teda všeobecnom budovaní fyzického fondu, ktorý je možné použiť vo volejbale môže byť zameraná aj na špecializované činnosti. Už pri junioroch a hlavne u dospelých hráčov je potrebné v určitom časovom úseku venovať sa aj činnostiam, ktoré vedú k špecializovanej príprave na základe jeho herných činností ako jednotlivca.... (foto: útočí David Konečný)

Jednou z velice častých diagnos v ordinacích praktických i odborných lékařů zabývajících se pohybovým aparátem jsou bolesti v zádech. Bolesti v kříži jsou rovněž také jednou z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti. Odpověď, proč tomu tak je, není rozhodně jednoduchá. Určitě má hlavní podíl velice různorodá etiologie (příčina a původ potíží). Původ bolestí v páteři může vycházet z páteře samotné, ale také se do ní mohou promítat různé potíže odjinud, nejčastěji z poruchy nitrobřišních orgánů. Bolesti v kříži jsou, co do četnosti podle světových statistik, hned na druhém místě za bolestmi hlavy. Proto se nevyhýbají ani sportovcům...