Chtěl bych poděkovat všem, kteří se zúčastnili semináře trenérů mládeže v Prostějově. Program byl sestaven tak, aby si přišel každý „na své“. Od trenérů těch nejmenších (asi by byl problém všechny tady vypsat) až po trenéry zvučnějších jmen jako jsou Milan Hadrava, Michal Nekola, Mirek Čada (současně přednášející), Roman Macek, Ivan Husár, Ferda Šrámek, Slávek Matěj, Jirka Kozel, Jan Kapera atd. Moc se omlouvám, že nemůžu vyjmenovat všechny, protože se nás v Prostějově sešlo 161… Moc si vážíme toho, že se začínají o metodiku mládeže zajímat i trenéři dospělých složek! Za všechny věta Mirka Čady: „Velmi inspirativní a motivující do další práce“.

Předem tohoto metodického dopisu uvedu události, kterých jsem se zúčastnil před napsáním. Jako člen metodické komise realizuji s ostatními projekt zaměřený na sledování světového trendu v přihrávce. Zjednodušeně, sledujeme, jestli se přihrává víc prsty či bagrem, jaké taktiky soupeři používají, v jaké pozici začínají před příjmem a jestli přihrávají například plachtu ve dvou nebo ve třech. Na jaře tohoto roku jsme se zúčastnili dvou akcí a to kvalifikace na ME v Jablonci a dvojzápasu světové ligy v Chomutově.

Termín uskutečnění mezinárodního semináře trenérů mládeže, který proběhne ve dnech 21. – 22. června v Prostějově se neúprostně blíží… Přípravy vrcholí a nutno říci, že očekáváme nejhojnější účast trenérů ze čtyř již uskutečněných ročníků. K dnešnímu dni je přihlášeno přibližně 160 trenérů. Letošní program akcí je vskutku vrchovatě naplněn – WL, kvalifikace, turnaje minivolejbalu atd. Bylo opravdu velmi složité najít termím, který by “bolel nejméně”… I z tohoto důvodu již předem děkujeme všem za přízeň a účast.

Před lednovou kvalifikací mužů o mistrovství světa, která proběhla v Opavě, TMK avizovala, že se v roce 2014 zaměří na přihrávku a všechny aspekty spojené s touto herní činností. Cílem je sledovat přední evropská, ale i světová družstva a pokusit se za pomocí statistik, videa a osobního sledování připravit výstupy, které by pomohly specifikovat, proč nám tato herní činnost dlouhodobě v ČR „nejde“. Nejpodstatnější je ovšem vyslat signál mládežnickým trenérům, jak přistupovat k procesu učení této herní činnosti.

Sedím v Českých Budějovicích na utkání extraligy mužů a stěžuju si Standovi Pochopovi, že ten míč zadarmo hrají ty naši hráči strašně špatně, že z něho nejsou schopni udělat bod… A tak jsem sednul a krátce sepsal, co si o tom myslím. Opravdu se nechci vychloubat, ale míč zadarmo byl můj denní chleba v celé mé volejbalové kariéře a tak si myslím, že o něm něco vím.

Většina trenérů dokáže naučit hráče podávat, tedy dokáže jim vštípit dril, který je k dobrému podání potřebný. Hráči jsou po určité době schopní poznat, kde udělali chybu a svou chybu popsat. V tom případě také dokážou chybu napravit a zapamatovat si správnou techniku. Znamená to tedy, že jste při tréninku postupovali dobře, správně a ve správném okamžiku jste hráče instruovali, opravovali a procvičovali. Při tréninku je důležité, aby hráči byli neustále aktivní.

Změny pravidel v posledních letech a zaměření se na obrannou činnost pomohly špičkovému volejbalu v tom, že čas trvání jednotlivých výměn se výrazně zvýšil, přítomnost libera pomohlo ke zkvalitnění obrany týmů, diváci jsou svědky spektakulárních zákroků v poli. O to více se v dnešní době zvýraznila důležitost přesnosti  nahrávky z těžkých situací. Ta opět stojí v popředí zájmu tréninku a trenéři ji ve svém tréninkovém plánu nemohou opomenout. Ukážeme vám, jak můžete po úspěšné obraně založit efektivní útok.

V druhém dílu cyklu základních technik podání pro začínající hráče se soustředíme na techniku a cvičení složená do metodické řady od nejjednoduššího k složitějšímu, podle Boba Bertucciho, Volleyball Camps.

Často bohužel vidím, že se u začínajících hráčů moc rychle zaměřujeme na konečnou podobu technického gesta. Příkladem může být odbití spodem (bagr). Nějak nám uniká podstata, na které je pozdější výsledek v podobě úspěšného odbití postaven. Buďme trpěliví a snažme se rozvíjet hráče pohybově komplexně. Mini – volejbal je prostředkem pro technický rozvoj hráče a nejen formou hry.

Články a názory ohledně problematiky přihrávky se začínají množit. Myslím si, že je dobře, že se střídají názory tzv. lidovější i ty z oblasti odborné. Dnešní příspěvek od Jardy Šamšuly patří do kategorie odborných, ale netřeba se toho vůbec bát. Různé grafy a tabulky mohou vzbuzovat u skupiny praktiků určitý odpor, ale podstata je jednoduchá – měli bychom vědět a nějakým způsobem rozpoznat, kdo se na určitou herní činnost hodí. Kdo má předpoklady zvládnout požadované ve vrcholové podobě a kdo bude s největší pravděpodobností určitým způsobem limitován. Už by nám, trenérům, neměl stačit pouze subjektivní názor na hráče, ale světový špičkový sport se stále více opírá o co nejpřesnější údaje a spolupráci s vědou. V případě dalšího zájmu je možno se obrátit na některého z členů TMK o doplnění.

Ivan Pelikán

Kde hledat příčiny nedostatku kvalitních přihrávačů?

• Nejednotnost pohledu, kdy začít s nácvikem přihrávky.
• Nedůslednost při nácviku techniky přihrávky.
• Nedůslednost při odstraňování chyb při nesprávné technice.
• Menší počet hráčů pro vhodný výběr kvalitních přihrávačů.
• Nesprávná volba vhodných typů pro přihrávku.
• Není vytvořena představa o způsobu přihrávky z pohledu druhu podání.
• Není vytvořena představa o postavení přihrávačů z hlediska druhu podání.
• Není vytvořena obecná představa, jak by měl správný přihrávač vypadat – dotvořit.

Agilita (hybnost) volejbalistů

• V mnoha sportech je jedním z nejdůležitějších faktorů úspěchu včasné zahájení pohybu, jehož rychlost určuje tzv. reakčně - rychlostní schopnost, kterou můžeme definovat, jako schopnost zahájit pohyb na daný podnět v co nejkratším čase. Doba reakce je značně geneticky podmíněná, ale bylo zjištěno, že po zařazení specifického programu lze její úroveň zlepšit až o 30%.
• Úroveň zlepšení je závislá na věku (do 15. roku života).
• Sporty (obecně) a zejména sportovní hry se v posledním období velmi zrychlily, a to jak pohybem hráčů, tak řešením herních situací. Zejména u hráčů sportovních her rozhoduje rychlost a kvalita reakcí na výběrový podnět ve spojení s hbitostí hráče o úrovni jejich sportovního výkonu. Pomineme- li techniku provedení, taktiku v utkání a psychickou odolnost hráčů, je alfou a omegou každé útočné i obranné akce ve sportovních hrách rychlost pohybových reakcí.
• Rychlost hry si klade vysoké nároky na rozhodování v časové tísni pod tlakem soupeře, kdy je stejně důležitá nejen rychlost a hbitost hráčů, ale i správné řešení vzniklé situace. Jedná se především o hbitost hráče ve spojení se složitou výběrovou motorickou reakci na míč a také pohyb protihráče (zadržená paže podávajícího hráče apod.).
• Schopnost reakce je psychofyzický výkonnostní předpoklad, který jedinci umožňuje na podráždění (signál) reagovat s určitou rychlostí. Ve sportovní praxi je nezbytné rozlišit jednoduchou a výběrovou reakci. Výběrová reakce je reakcí na rozličné očekávané nebo i neočekávané podněty – pohyb soupeře nebo letícího míče, na který hráč reaguje vybranou pohybovou činností. Rozhodnutí o způsobu pohybové odpovědi a rychlosti jeho provedení jsou úzce spojeny s anticipací.
• Rychlost a kvalita jsou ve volejbale rozhodujícím předpokladem pro dosažení maximálního výkonu. I když výkon je podmíněný těmito schopnostmi, je závislý do značné míry na genotypových předpokladech jedince, lze tréninkem jejich úroveň zvýšit až o 30%.

Metodika výzkumu

• Pro testování je využíváno testovací zařízení pro monitorování hybnosti Fitro agility Check, pro které byla vytvořena speciální metodika zjišťující úroveň při specifické pohybové činnosti při volejbale. Hráč reaguje na vizuální podněty zobrazené na displeji PC, které jsou náhodně řazeny nebo specificky naprogramovány. Základem je sada 4 senzorických desek, které je možno umístit do vzdálenosti až 6m od středu, kde je výchozí bod měření.

• Pro zjištění úrovně jednoduché a výběrové reakce používáme přístroj Fitro Reaction Check. Přístroj je založen na systému měření jednoduché a výběrové reakce prostřednictvím PC pomocí 1 až 4 kontaktních ploch (spínačů) pro ruce nebo nohy.