Analýzu týmů mistrovství Evropy mužů 2013 v Dánsku a Polsku začneme zajímavou skutečností, že nikdo z favoritů nevyhrál základní skupinu.  Poláci obsadili druhé místo ve skupině proto, aby se minimálně do finálového utkání vyhnuli zápasu proti Rusům. Porážka jako strategický prostředek? Že Německo vyhrálo skupinu D, bylo zajisté překvapením. Další zajímavostí evropského šampionátu bylo, že pro všechny vítěze základních skupin bylo čtvrtfinále konečnou stanicí v cestě za titulem evropského šampiona.  Ve čtvrtfinálových bojích se prosadily týmy, které musely den předtím vyřadit své soupeře v play off utkáních osmifinále, přesto zátěž dvou utkání ve dvou dnech zvládly bravurně. Zde se Poláci spekulacemi v základní skupině porazili sami, protože ve čtvrtfinále překvapivě nestačili na Bulhary. To stálo trenérský štáb kolem hlavního trenéra Anastasiho místo. Ale hezky popořadě.

 

Rusko – Po olympijském vítězství další zasloužené zlato

V památném finále olympijského turnaje porazila ruská sborná Brazilce 3:2, přestože již prohrávali 0:2 na sety. Tenkrát jsme říkali, že tento tým je na dlouhou dobu neporazitelný a že bude v dalších letech dominovat evropskému i světovému volejbalu. Po olympiádě odstoupil od týmu kvůli přílišnému přetížení trenér Alekno, jeho nahradil Andrei Voronkow. Trenér vítěze Champions League Lokomotiv Novosibirsk přišel s mnoha novinkami, přebudoval celý tým a kromě nahrávače Grankina a blokaře Muserského nenechal kámen na kameni. Voronkův nahrávač z týmu Novosibirska Buťko se stal obětí nových pravidel CEVu, které říkají, že v týmu může být pouze jeden naturalizovaný hráč (hráč, který se narodil v jiné zemi, kterou také reprezentoval, ale kterou opustil, aby mohl reprezentovat zemi jinou). Buťko je rodilý Bělorus, ale Voronkow dal raději přednost Ukrajinci Nikolaji Pavlovovi. Nejužitečnější hráč Světové ligy stal pod vedením nového trenéra hvězdou první velikosti a další „superstár“ Maxim Michajlov se musel posadit na lavičku náhradníků. Rošády olympijskému vítězi neuškodili, právě naopak, vítězství ve Světové lize a zlatá medaile z mistrovství Evropy jasně dokazují ještě větší nadvládu Rusů v evropském i světovém volejbalu. Rusové přidali na evropském šampionátu ještě více v tlaku na podání (jejich úspěšnost podání se zvedla o impozantních 4,7%), udělali méně chyb (5,7 místo 6,7 na set), týmu se povedlo zvýšení množství delších rozeher a také jejich vítězství, což jasně dokládá zlepšení v obranné činnosti a využití breakových situací (páté místo). Nejsilnější stránkou Rusů je však fakt, že nemají slabinu, na přihrávce a v útoku udělají málo chyb a jsou – i přes absenci blokařské hvězdy Volkova – silní v obraně na síti (3 bloky na set – 3. místo).

Itálie – podání klíčem k úspěchu

Ve Světové lize vypadali Italové ještě stabilní, ale na mistrovství Evropy se jen těžko dokázali vyrovnat s výkonností kapitána Cristiana Savaniho, který se nejprve zranil a poté byl z formy. To přinutilo trenéra Berruta k velkým změnám v sestavě týmu, což se také projevilo v celkových statistikách týmu. Že se Italové přes všechny problémy dostali až do finále, je pokládáno za obrovský úspěch. Na příkladu podání Italů je však patrné, že stagnace ve sportu hned znamená krok zpět. Italové podávali se stejnou úspěšností jako na olympijských hrách, v Londýně však byli v této činnosti třetí, zatímco na mistrovství Evropy to stačilo pouze na sedmé místo. Jednu změnu, bohužel k horšímu, však Italové na podání zaznamenali. Na olympiádě dali v osmi ukáních 53 es (8,1 procent), na evropském šampionátu v této činnosti důrazně zaostávali (38 es v 7 utkáních – 5,9%). Savanimu samotnému se v Londýně podařilo získat pro svůj tým 20 bodů z podání, na evropském šampionátu však tato hvězda bodovala v této činnosti pouze dvakrát. Savaniho nahradil v italském týmu Ivan Zajcev, ten však často chyboval na přihrávce.

Polsko – propad před zraky vlastních fanoušků

Celé Polsko je rozčarované nad předvedenými výkony svých volejbalistů na posledních dvou mezinárodních akcích. Zatímco v roce 2012 slavili svěřenci trenéra Anastasiho vítězství ve Světové lize, v roce 2013 na olympijských hrách v Londýně i na domácím evropském šampionátu propadli. Anastasi musel po devátém místě opustit reprezentační tým a na jeho místo přišli Francouzi Philippe Blain a Stephane Antiga. Tým kolem nového realizačního týmu čeká v letošním roce horká zkouška v podobě domácího světového šampionátu.

Z němčiny přeložil Radek Krpač, Schwerin 11. března 2014

Zdroj: Volleyballmagazin 1/2014