- Napsal Zdeněk Haník
- Kategorie: Nahrávka (nahrávač)
Trenér a nahrávač vždy vítězí i prohrávají společně…
Krátce po okamžiku, kdy byl Friedrichshafen o dva míče "odklizen" z cesty Trevisa těsně před branami vstupu mezi vyvolené ze „zlaté čtyřky“ Evropy, potkal jsem se s Lukášem Ticháčkem. „Asi na mě bylo ještě brzy …, ale já jsem si chtěl taky vyhrát Ligu mistrů, mí spoluhráči si ji už vyhráli …“, konstatuje s drsnou upřímností. Přiznávám, že Lukáš Ticháček dlouho nepatřil k nahrávačům, o nichž jsem si myslel, že to jsou ty vítězné typy. Ó, jak jsme nedokonalí, kolik omylů musíme udělat, než z nás vždy jednou za čas vypadne velké rozhodnutí. Je sice pravda, že když jsem z čistého nebe dostal možnost vést český nároďák v roce 2006 na Mistrovství světa, úplně mě to tehdy praštilo přes nos: „… vždyť ten Ticháček je nejlepší…“. Hrál celé MS a hrál dobře... (foto:www.pankiv.cz)
Vo viacerých príspevkoch sme sa už zaoberali rôznymi prístupmi k rozvoju silových schopností. Prebrali sme si postupne základnú objemovú prípravu, špecializovanú prípravu v jednotlivých častiach sezóny, ako aj špecifiká niektorých jednotlivých herných postov. Viac krát bolo opakované, že rozvoj sily a následne jej prenos do rýchlosti je základom pre efektívne využitie herných zručností v praxi, teda v samotnej hre. Takže je samozrejmé, že silu, ako prioritný prvok fyzickej prípravy používame v príprave stále. Mení sa iba spôsob, objem a intenzita realizácie jednotlivých cvičení...
Až do třicátých let minulého století neexistovala žádná definice stresu. I když byl tento stav znám, nebyl pojmenován. Postupně si vědci začali všímat podivného chování jinak psychicky normálních lidí, kteří se ocitli v náročné životní situaci. Reagovali neadekvátně, nechybělo psychické zhroucení, fyzický kolaps bez zjevných příčin. Bylo třeba zjistit, proč k těmto stavům dochází. První výzkumy v oblasti lidského prožívání provedl kanadský endokrinolog Hans Selye. A byl první, kdo popsal stres. Vzniká působením tří elementů: prostředí, vnímání prostředí a reakce na různé formy vzrušení. Je typické při hledání příčiny stresu dávat vinu prostředí... (Foto: Martin Sidorjak)
Medzi dôležité prvky správneho a hlavne EFEKTÍVNEHO využitia svojich fyzických schopností patrí využitie fyzikálnych zákonov v spojení s možnosťami ľudského tela. Už v mnohých učebniciach, metodických listoch či rôznych odborných príspevkoch boli popísané zákonitosti kinematiky útočného úderu.
V následujících několika článcích bych se chtěl věnovat faktoru, který je z psychologického i fyziologického hlediska klíčový. A tím je stres: reakce organismu na zátěž. Stres již oloupil hodně sportovců o dobrý výkon, vítězství nebo o energii více než jakýkoliv jiný faktor. Nepoměr mezi tím jak si sportovec uvědomuje, jaký výkon se od něj chce a vlastní obavy, aby nezklamal, vyvolá duševní i fyzické reakce. Ty potom mají spolu s vlastní fyzickou zátěží velký podíl na celkovém výkonu. Stres je tedy stav organismu, který je odezvou na jakoukoliv výrazně působící zátěž.... (foto: www.stress-symptoms.org).JPG)
TAK A VRCHOL JE TU... Prichádza čas, kedy by sme mali zúročiť našu celoročnú snahu a obstáť čo najlepšie v konfrontácii s inými adeptami na vrcholné miesta v tabuľke majstrovstiev. Či už chceme ohroziť najvyššie miesta – teda bojovať o titul, alebo je našou snahou aspoň sa udržať v súťaži, aby sme další rok mohli postupovať vyššie. Nie všetky oddiely majú tie najvyššie ambície z hľadiska postavenia v tabuľke, ale určite majú tie najvyššie ambície dosiahnuť svoj maximálny športový výkon. A tomuto cieľu podriaďujeme aj kondičnú prípravu v závere sezóny... (foto, D.Konečný se připravuje na play_off, zdroj: .jpg)
V poslední době jsme svědky stále častěji se vyskytujících případů náhlého úmrtí ve sportu. Ročně zemře asi 1000 profesionálních sportovců. U amatérských sportovců je toto číslo ještě větší. V počtu úmrtí „vedou“ cyklisté, fotbalisté, atleti a hokejisté. Jedná se vrcholové sportovce, o které je, nebo by mělo být, nejvíc pečováno, kteří zpravidla podstupují pravidelné lékařské prohlídky. A kteří i během vlastního závodu nebo zápasu jsou pod přímým lékařským dohledem. Rychlý lékařský zákrok zachránil život v listopadu 2005 českému hokejistovi Jiřímu Fischerovi. Mnohdy se to však nepodaří. Příkladem může být smrt fotbalisty Antonia Puerty z loňského roku. Příčinou náhlé smrti bývá v drtivé většině selhání srdce. A kolem tohoto svalu se všechno točí. Sportovci denně trénují, jejich tělo by mělo být mnohem odolnější než těch, kteří nesportují. Tak proč? ...