Mládež vyžaduje špecifické riadenie tréningového procesu vo všetkých športoch. Vyvíjajúci sa organizmus sa správa inak ako je to u dospelého človeka. Viaceré funkcie organizmu ešte nepracujú  na 100% a aj zaťaženie organizmu musí zodpovedať tomuto stavu. To, čo sa mladom veku športovec – hráč naučí, akoby potom našiel na ulici... Ale takéto porekadlo platí obojsmerne. V dobrom, aj v zlom.

Achillova šlacha je největší šlachou v těle. Tvoří společný úpon trojhlavého lýtkového svalu. Bříška jednotlivých svalů se v dolním úseku lýtka spojují a vytváří společnou šlachu a ta se upíná na hrbol patní kosti (obr. 1 a 2). Je obalena tenkou blánou (peritenoniem), která zabezpečuje výživu. Bolesti v oblasti Achillovy šlachy jsou poměrně časté a vznikají velice často při sportu. Nejčastější příčinou je zánět. Vyvolávající příčinou je přetížení. To může být jednorázové nebo chronické. A na tomto přetížení se mohou podílet dva důležité faktory: běhání po nerovném terénu, hlavně dlouhodobé běhání do kopců, a dále tuhá nepoddajná podrážka bot...

Nějak se nám ty výzvy množí … Dnes mám pro naše čtenáře dvě. Jedna se týká knihy, kterou chystám k vydání a druhá možnosti výjezdu na některé zajímavé zahraniční volejbalové akce. Dříve než se k nim dostanu, připomenu, že výzvu nadačního fondu Volejbalové akademie jste využili ve formě šesti projektů a žádosti o dvě zahraniční stáže. Jednotlivé aktivity, resp. finanční dotace na ně ještě nebyly schváleny, ale ve všech šesti případech se jedná o velmi zajímavé a podnětné aktivity a všechny by v případě úspěšné realizace znamenaly přínos pro český volejbal. Průběžně vás s nimi i seznámím. A teď již k těm avizovaným výzvám... (schéma: lepší kvalita - klikni na obrázek)

Poranění menisků je jedním z nejčastějších úrazů v kolenu vůbec. Až rozvojem arthroskopie se zpřesnila diagnostika poranění měkkého kolena (tedy kromě kostního poranění zahrnující všechny ostatní úrazy). Pro zajímavost poprvé bylo poranění menisku písemně zaznamenáno už v roce 1731. Menisky mají srpkovitý, měsíčkovitý tvar. Na průřezu tvoří klín. Base je po obvodu kolena a je částečně fixována s kloubním pouzdrem. Vnitřní meniskus více a zevní méně. Přední a zadní část menisku se nazývá přední a zadní roh (viz lepší kvalita: klikni na obrázek). Histologicky jsou vazivovou chrupavkou. Menisky mají dvě zásadní funkce...

Tento týždeň sa budeme zaoberať novým mesiacom. Marec nám skončil a začína sa jar a s ňou aj nové úlohy. Niektoré kluby už skončili svoje účinkovanie v ligových súťažiach a iné sa chystajú ja svoj vrchol. Inak je to u mládeže, kde je iný systém súťaží. Ale keďže nám vrcholí súťaž dospelých budeme sa zaoberať hlasne touto kategóriou. Mládeži budeme venovať viac času v nasledujúcich týždňoch a mesiacoch. Základom tohto obdobia sú zápasy. Teraz nás nezaujíma nič iné, iba výsledok nášho celoročného snaženia. Celá snaha družstva smeruje k podávaniu maximálnych športových výkonov – a to vo svojej špecializácii – každý na svojom poste – a v sume je z toho komplexný výkon volejbalového družstva... (David Konečný musí pečovat o kondici před semifinale play-off, zdroj: www.pankiv.cz)

V několika článcích bych se chtěl zabývat problematikou jednoho z nejsložitějších kloubů v těle člověka a tím je koleno. Velice stručně zopakuji anatomické souvislosti. Koleno je tvořeno kloubními plochami dolního konce stehenní kosti, horního konce holenní kosti a čéškou. Nerovnosti mezi stehenní a holenní kostí vyrovnávají dvě vazivově-chrupavčité ploténky-menisky. Ty jsou rovněž i významnými stabilizátory. Dále stabilitu zajišťuje kloubní pouzdro, oba postranní vazy a oba zkřížené vazy (viz obr. 1 i 2). Dynamickou stabilitu (tzn. stabilitu při zátěži, při pohybu) zajišťují svalové skupiny, z nichž nejvýznamnější je čtyřhlavý sval stehenní (quadriceps) na přední straně a ohybače kolena (hamstringy) na straně zadní...

Každý tréner, ktorý si prečíta nadpis dnešného príspevku si povie – čo je to za nezmysel ??? Ako môže byť laktát produktom inej metabolickej činnosti, ako anaeróbnej? A od kedy myslenie je metabolický proces, ktorý má nejakú spojitosť z nedostatkom kyslíka? Nie, nič také... Nadpis dnešného príspevku je potrebné brať metaforicky – prenesene. V tomto príspevku sa budeme viac zaoberať psychickou stránkou hernej a fyzickej prípravy ako aj telesného zaťaženia, ako takého. Je nepriamym nadviazaním na príspevky MUDr. Judu o strese. Stres nemusí totiž vyvolávať iba zápas – stretnutie zo súperom, ale aj samotný tréningový proces...
(Marek Novotný nemá stres ani z tréninku, ani ze zápasu, foto: Martin Sidorjak)

Každý tréner, ktorý si prečíta nadpis dnešného príspevku si povie – čo je to za nezmysel ??? Ako môže byť laktát produktom inej metabolickej činnosti, ako anaeróbnej? A od kedy myslenie je metabolický proces, ktorý má nejakú spojitosť z nedostatkom kyslíka? Nie, nič také... Nadpis dnešného príspevku je potrebné brať metaforicky – prenesene. V tomto príspevku sa budeme viac zaoberať psychickou stránkou hernej a fyzickej prípravy ako aj telesného zaťaženia, ako takého. Je nepriamym nadviazaním na príspevky MUDr. Judu o strese. Stres nemusí totiž vyvolávať iba zápas – stretnutie zo súperom, ale aj samotný tréningový proces...
(Marek Novotný nemá stres ani z tréninku, ani ze zápasu, foto: Martin Sidorjak)

Z předcházejících článků o stresu vyplývá, že stres není nemoc. Je to reakce organismu na působení určité nadprahové zátěže. V patologický stav přechází organismus až při působení silného stresoru, který má za následek tělesné potíže jako žaludeční nebo dvanácterníkové vředy, bolesti hlavy, deprese apod. V těchto případech je nutné vyhledat zdravotního specialistu (psychiatra, psychologa, specialisty pro orgánové poškození). Léčení je i tak velice složité, neboť hlavní příčinou je stres a poškození je důsledkem působení zátěže.... (foto: CEV)

Neprožil jsem zrovna víkend, který by mě opravňoval být hrdý na volejbal v Česku. Nicméně vše špatné je na něco dobré. Někdy se tomu už říká trend, někdy mi to zatím připadá jako něco, co není úplně nejsprávnější. Mám teď namysli (titulek je jasný) příjem prsty. Nový prvek, který jsem já jako hráč nezažil. Za nás byl někdy problém čistě přijmout bagrem natož prsty. S uvolněním čistoty prvního dotyku se objevila cesta, jak zpracovávat nepříjemné plachtící podání a jeho modernější podobu naskočené plachtící podání. Přes velký rozvoj smečovaného podání má plachta  a zvláště naskočená plachta své místo mezi různými druhy podání....