Pohybuji se ve vrcholovém volejbalu na úrovni reprezentačních družstev mládeže a nyní i dospělých již více jak 10 let. A samozřejmě, že slovo doping je v této oblasti hodně užívané. Já však za celou tu dobu jsem se s dopingem nikdy nesetkal. Dalo by se říci, že je to potěšující, protože se z toho dá udělat závěr, že se ve volejbale nedopuje.

Pohybuji se ve vrcholovém volejbalu na úrovni reprezentačních družstev mládeže a nyní i dospělých již více jak 10 let. A samozřejmě, že slovo doping je v této oblasti hodně užívané. Já však za celou tu dobu jsem se s dopingem nikdy nesetkal. Dalo by se říci, že je to potěšující, protože se z toho dá udělat závěr, že se ve volejbale nedopuje. Volejbal možná není sport, kde by se doping mohl významně projevit. Možná. Doping je definován jako používání zakázaných látek nebo metod sloužících ke zvyšování sportovní výkonnosti. Seznam používaných látek je volně dostupný, každoročně se obnovuje a všechny sportovní svazy se starají o jeho distribuci. Sankce za použití zakázaných látek jsou velké a nikdo nechce zbytečně i nevědomé užití dopingu riskovat. Jednotlivé skupiny nedovolených látek nechci vyjmenovávat. Spíš bych se chtěl zamyslet nad tím, proč se vlastně dopuje. Již ze starověku jsou záznamy o užití látek ke zvýšení výkonu. V novodobé historii se s dopingem začalo již koncem 19. století. Ve dvacátem století se používání povzbuzujících látek již rozšířilo téměř masově. Hlavně v souvislosti s rozvojem profesionálního sportu. S rozmachem sdělovacích prostředků se o dopingu dověděla také  veřejnost. Při použití amfetaminů, látek povzbuzujících centrální nervový systém zemřel Brit Tom Simpson při horské etapě Tour de France v roce 1967. Dalším „slavným“ případem je sprinter Ben Johnson, který vracel zlatou olympijskou medaili ze Soulu 1988. Zatím poslední velkou dopingovou aférou je případ americké atletky Jonesové. Tím, jak se zlepšují metody detekce dopingu, tak se seznam dopujících sportovců zvětšuje. A také se zdokonaluje výzkum a vývoj látek zvyšujících sportovní výkonnost. A protože s dopingem se zřejmě nikdy nepřestane, bude vždy nějaká látka, která bude dočasně obtížně detekovatelná. A je z toho začarovaný kruh. Proč se bude zřejmě dopovat dále? Lidstvo chce vidět heroické nadlidské výkony. Přitom si sportovci musí udržet dlouhodobě vysokou výkonnost. Aby se dobře uživili. Výkon musí často podat „na objednávku“. Tlaky z okolí jsou ohromné, a tak může nastat situace, kdy se sáhne k dopingu. Hodně často to potkává ty „věčně druhé“ sportovce. Budou-li přísnější kontroly a citlivější metody zjišťování nedovolených prostředků, dojde k dočasnému poklesu výkonnosti (bylo tomu např. před časem v atletice nebo ve vzpírání). Ovšem opět se zase objeví něco, co má povzbuzující účinek a není ještě na seznamu nedovolených látek, nebo není ještě prokazatelné. Jako např. v poslední době hormon erytropoetin a nebo DHEA - dehydroepinadrosteron (látka ze skupiny androgenních anabolických steroidů – podobně jako je např. testosteron – působí na centrální nervový systém, zlepšuje pamět a navozuje pocit pohody, zvyšuje obranyschopnost). Vynecháme-li fair play hru, o kterou zřejmě nikomu ani moc nejde, jinak by nedopoval, proč tedy není doping povolený? Protože může způsobit vážné zdravotní komplikace. Anabolické steroidy, ale i kokain nebo efedrin jsou dávány do úzké souvislosti s rizikem náhlého úmrtí ve sportu. Tyto látky mohou způsobit mozkovou mrtvici, infarkt myokardu nebo vést k rozvoji kardiomyopatie (poškození svalové tkáně srdce) se závažnými poruchami srdečního rytmu. Je zdokumentována řada případů náhlého srdečního úmrtí kulturistů užívajících anabolické steroidy. Ve většině případů byla příčinou úmrtí přímé poškození srdečního svalu anaboliky vedoucí k zjizvení a vazivové přestavbě srdeční tkáně (hovoříme o tzv. srdeční fibróze). Tyto změny mají za následek přímé poškození nejmenších zakončení srdečních tepen (někdy se mluví o nemoci malých tepen) a jsou spojeny s vysokým nebezpečím závažných srdečních arytmií. Velmi často se nachází u těchto sportovců hypertrofie (zvětšení srdeční svaloviny) srdce a je zajímavé, že změny na srdečním svalu přetrvávají roky po vysazení anabolických steroidů. Sportovci užívající anabolika mají také velké riziko rozvoje nitrosrdečních trombóz a následně akutního infarktu myokardu. Sklony k trombosám hlubokého žilního systému dolních končetin jsou popisovány po použití erytropoetinu (EPO: bílkovina, způsobující, že krev je schopna přepravit více kyslíku). Proti dopingu se musí bojovat nejen na úrovni profesionálního sportu. I když to bude znít značně kontroverzně, zde se to dá pochopit. Ale dopingu, a v nekontrolovatelné šíři, se používá také v posilovnách u „náctiletých“ teenagerů, kteří chtějí jen dobře vypadat. U volejbalu, jak jsem již výše uvedl, je podle kontrol doping spíš vzácností. Tak snad „zaplaťpánbůh“.

 

Velké Meziříčí, 26.2.2008             Petr Juda