V poslední době jsme svědky stále častěji se vyskytujících případů náhlého úmrtí ve sportu. Ročně zemře asi 1000 profesionálních sportovců. U amatérských sportovců je toto číslo ještě větší. V počtu úmrtí „vedou“ cyklisté, fotbalisté, atleti a hokejisté. Jedná se vrcholové sportovce, o které je, nebo by mělo být, nejvíc pečováno, kteří zpravidla podstupují pravidelné lékařské prohlídky. A kteří i během vlastního závodu nebo zápasu jsou pod přímým lékařským dohledem. Rychlý lékařský zákrok zachránil život v listopadu 2005 českému hokejistovi Jiřímu Fischerovi. Mnohdy se to však nepodaří. Příkladem může být smrt fotbalisty Antonia Puerty z loňského roku. Příčinou náhlé smrti bývá v drtivé většině selhání srdce. A kolem tohoto svalu se všechno točí. Sportovci denně trénují, jejich tělo by mělo být mnohem odolnější než těch, kteří nesportují. Tak proč? ...

V poslední době jsme svědky stále častěji se vyskytujících případů náhlého úmrtí ve sportu. Ročně zemře asi 1000 profesionálních sportovců. U amatérských sportovců je toto číslo ještě větší. V počtu úmrtí „vedou“ cyklisté, fotbalisté, atleti a hokejisté. Jedná se vrcholové sportovce, o které je, nebo by mělo být, nejvíc pečováno, kteří zpravidla podstupují pravidelné lékařské prohlídky. A kteří i během vlastního závodu nebo zápasu jsou pod přímým lékařským dohledem. Rychlý lékařský zákrok zachránil život v listopadu 2005 českému hokejistovi Jiřímu Fischerovi. Mnohdy se to však nepodaří. Příkladem může být smrt fotbalisty Antonia Puerty z loňského roku. Příčinou náhlé smrti bývá v drtivé většině selhání srdce. A kolem tohoto svalu se všechno točí. Sportovci denně trénují, jejich tělo by mělo být mnohem odolnější než těch, kteří nesportují. Tak proč? Trénink představuje pro srdce zátěž. Jeho vliv se projevuje dvěma příznivými prokazatelnými změnami. První je zbytnění (hypertrofie) levé komory. Její stah vypuzuje více krve do tzv. velkého oběhu: do mozku, těla a končetin. Druhým projevem je zpomalení klidové tepové frekvence. Tedy srdce pracuje ekonomičtěji. Změny levé komory však mohou být velmi různorodé a závisí na typu tělesné zátěže. Na srdci během zatížení se dají pozorovat mnohdy až abnormální změny. Ty může odhalit EKG vyšetření (měření elektrické aktivity srdce). Dost často změny odhalí až speciálnější metody jako je např. echokardiografie (ultrazvukové vyšetření dynamiky srdečního svalu). Rozlišení, kdy jsou změny na srdci ještě fyziologické a kdy již ne, se dá často určit až při speciálním vyšetření kardiologem. Podkladem většiny náhlých úmrtí je skryté strukturální srdeční onemocnění. U mladých sportovců je to celá řada onemocnění a vad. U starších je to hlavně ischemická srdeční choroba (věnčité tepny srdce nedostatečně zásobují kyslíkem a živinami srdeční sval). Riziko náhlého úmrtí stoupá s věkem, ale vyjímkou nejsou ani sportovci kolem 20 let. U nich jsou hlavními příčinami patologicky zvětšená srdeční svalovina většinou na dědičném podkladě. Dále to mohou být vrozené nedostatečnosti srdečních tepen, srdečních chlopní nebo zánět srdečního svalu (např. po nedostatečně léčené angíně, spále nebo revmatické horečce). Jak tedy působit preventivně, aby se různé vady daly odhalit? Je to dost těžké, protože  sportovec prakticky nemusí mít žádné potíže. Potom je najednou vystaven větší zátěži než obvykle (nebo relativně větší zátěži při oslabeném organismu) a srdce to nevydrží a selhává. Já sám jsem se v poslední době setkal se 33 letým sportovcem, který měl při tréninku, když předtím pracoval na stavbě (jednalo se o amatérského sportovce na úrovni fotbalové divize), bolesti za krkem, hlavy a levé horní končetiny. Po zklidnění se potíže upravily. Vyšetření vyloučila příčinu v pohybovém aparátu. Po domluvě s kardiologem jsme mu udělali zátěžový test za kontroly srdce snímáním EKG a echokardiografií. Ani ten nic neodhalil. Pokud nebyla tepová frekvence 180/min, nikde se nic neprojevilo. Až teprve, když jsme pokračovali v zátěži a dostali jsme se nad těch 180, potom se na echokardiografii objevila skrytá vada jedné srdeční chlopně. Tento případ uvádím proto, aby bylo patrné, že i objevení takových vad je někdy velice složité. Tento případ byla náhoda, já jako ortoped se s nimi prakticky nesetkávám, ale zároveň jako trenér bych na to myslet měl. Jak je to tedy s prevencí. Systematická povinná preventivní lékařská péče u sportovce je ve světě zavedena málokde. Nejdále jsou v Itálii, kde se tyto prohlídky provádějí nepřerušovaně od roku 1950. U nás existovala a dosud existuje povinnost se o sportovce starat. Kdysi absolvování preventivní prohlídky se muselo dokladovat a rozhodčí bez takové prohlídky hráče nepustili do zápasu. Dnes je tato povinnost přenesena na oddíly a ty nemusí nikomu prohlídku dokladovat. Dokud se nic nestane. Potom však vyjde najevo, že k prohlídkám dochází spíš vyjímečně. Tato vyšetření jsou ekonomicky nákladná. Nicméně v civilizované společnosti nic nebrání aktivnímu sportovci, aby se o své zdraví staral sám a mimo jiné si i nechal vyšetřit stav kardiovaskulárního aparátu. Závěrem bych chtěl zopakovat, že náhlá úmrtí ve sportu nejsou zase tak vzácným jevem. Velmi silný spouštěcí mechanismus pro vznik náhlé smrti se jeví vysoká tělesná zátěž. S pokrokem medicíny v dnešní době lze dnes často hrozící srdeční příhody odhalit a předcházet jim. Není to však zadarmo. A i když se takováto investice bezesporu vyplatí, stále se však nechce mnoha lidem utrácet za preventivní péči o své zdraví peníze. 

 Velké Meziříčí, 5.3.2008                                   Petr Juda