Útočný úder v beachvolejbalu
Útočný úder je pravděpodobně nejkomplexnější činnost v beachvolejbalu. Obsahuje nejen složité pohybové struktury, ale také se skládá z mnoha částí. Rozběh, vnímání obrany soupeře, výskok a pohyb úderové paže musí být časoprostorově, koordinačně správně zvládnuté. Útok je nejen technicky, ale také strategicky velmi náročnou činností. Bývalý vynikající hráč a mistr Evropy Christoph Dieckmann vysvětluje hlavní zásady techniky a strategie útočného úderu v beachvolejbalu.
Výskok je v beachvolejbalu prováděn v závislosti na technice odrazu, na typu hráče a na hloubce písku.
V každém případě je odraz prováděn z nižšího postavení nohou než v hale. Čím hlubší je písek, tím větší impuls musí být při výskoku vyvíjen stehenními a hýžďovými svaly.
Sedím a spokojeně hledím na výkon mého družstva. První utkání sezóny. Jsme dobře připraveni, trénovali jsme servis i přihrávku, zlepšili se v útoku i na bloku. Základní sestava je jasná, zápas začíná. Přichází dlouhé výměny, hra se přelévá z jedné strany na druhou, nahrávačky rozdávají míč útočnicím, které tvrdě nebo méně agresivně útočí na polovinu soupeřek. Druhý tým „čape“ míče v poli a přechází do útoku.
„Vůle zvítězit je důležitá, ale vůle připravovat se je nenahraditelná“ (Joe Paterno). Tímto citátem bych začal dnešní můj článek. Vůbec nevím, kdo je Joe Paterno, ale v této větě vystihl celý smysl sportovní přípravy. Je to sice naprosto jasné, ale i ty nejjasnější věci musí být napsány a i když to vypadá jednoduše, jejich realizace je mnohdy strašně obtížná. Měsíce květen až červenec jsou vlastně hlavní sezónou přípravy reprezentačních družstev všech kategorií. Je to období, kdy mají všichni relativně na tuto přípravu nejvíce času. Kluby svou činnost utlumují a pozvolna přecházejí do prázdnin a dovolených, nehrozí blízkost mistrovských soutěží a tak je vytvořen prostor pro reprezentační přípravu. Koncem června jsou i známky uzavřeny a už i škola přestává narušovat pohodu přípravy. A právě realizace tohoto je mnohdy složitá. Někdy chybí soupeři, někdy peníze, mnohdy obojí. Ale nakonec, projeví-li se dostatečná vůle chtít trénovat, tak to nakonec vyjde. Nechci mluvit o jiných družstev mládežnických reprezentací, každý by se měl soustředit na tu svou a nezasahovat do druhých. A i já budu převážně mluvit o přípravě kadetů ročníků 93, kteří pozvolna přechází do juniorské kategorie. 
Jak se pozná dobrý kouč?
Ve dnech 3. – 4. června proběhl na Čeladné seminář pro trenéry SpS. Zúčastnilo se 91 trenérů z celé České republiky! Po skončení jsem položil několik otázek duchovnímu otci celé akce Ivanu Pelikánovi.
Léto začíná, sluníčko svítí od rána. Nejlepší možnost nadchnout školáky beachvolejbalem. Přitom je zcela jedno, kolik je dětem let a jestli se jedná o hodinu tělesné výchovy nebo tréninkovou jednotku. Přivést třicet dětí na jeden beachvolejbalový kurt je komplexní a zajímavá výzva. Na hřišti bude těsno, z pětačtyřicetiminutové hodiny můžete využít maximálně 35 minut čistého času. I tato složitá situace se dá zvládnout.
Družstvo, které vychází z herní univerzálnosti každého svého hráče, zvyšuje naději na úspěch v zápase. Tímto není myšleno, že smečař převezme roli nahrávače a naopak, ale hráč dle svojí specializace (nahrávač, smečař, blokař…) ovládá maximum herních činností jednotlivce (například k dobrému útoku přidá kvalitní obranu na síti i v poli, zvládá dva druhy kvalitního servisu…).
Postřehy z turnaje v beach volejbale mužů „WT Prague Open“ 17.-22.5.2011 očima jednoho z court managerů...
Navštívil jsem finále Světové ligy v beachvolejbalu v Praze, kromě dobrého beachvolejbalu jsem viděl Todda Rogerse, olympijského vítěze, jak se vehementně hádá s postranním i hlavním rozhodčím kvůli sporně odpískanému autu. Rogers po utkání s klidem přiznal, že mu na špatném výroku ani tak nezáleželo, že chtěl probudit svůj tým k větší energii. Američané sice finálové utkání prohráli, Todd Rogers však použil jeden z prostředků, které jsou dovolené k tomu, aby soupeře vyvedl z rytmu a sám převzal herní iniciativu. Existují další..