Léto začíná, sluníčko svítí od rána. Nejlepší možnost nadchnout školáky beachvolejbalem. Přitom je zcela jedno, kolik je dětem let a jestli se jedná o hodinu tělesné výchovy nebo tréninkovou jednotku. Přivést třicet dětí na jeden beachvolejbalový kurt je komplexní a zajímavá výzva. Na hřišti bude těsno, z pětačtyřicetiminutové hodiny můžete využít maximálně 35 minut čistého času. I tato složitá situace se dá zvládnout.

Nápady jsou vítány

Beachový kurt musí být připraven již před vyučováním. Pro velký počet dětí je třeba udělat co nejvíce malých hřišť. Na normálním beachvolejbalovém hřišti se dá udělat osm malých hřišťátek, pokud je větší prostor za čarami, můžeme přidat ještě čtyři hřiště navíc.

Pro hru jeden proti jednomu nám vznikne příležitost pro 24 dětí. Pro hru 2x2 můžeme použít 6 hřišť o rozměrech 8x4 metry.

Ohraničení hřiště můžeme vyznačit rovnou do písku nebo pomocí různých pásek. Použití sítí je doporučeníhodné, ale ne zcela nutné. Přesně vyrobená síť pro tyto účely je drahá, naopak jakákoliv šňůra je finančně méně náročná a flexibilní v použití. Nevýhodou šňůry je její stabilita při větrném počasí, to se ovšem dá napravit použitím více fixačních bodů.

Cílem vyučování je schopnost dětí hrát. To v praxi znamená, umět se účastnit beachvolejbalové hry. Vedle kognitivních (vůle, pozornost), sociálních (jednání s lidmi) a emocionálních (vyrovnání se s neúspěchem) kompetencí se také rozvíjí motorický výkon dětí. Požadovat od dětí perfektní zvládnutí techniky během několika hodin tělesný výchovy, by bylo absurdní, přesto musí být naším cílem se tomuto ideálu co nejvíce přiblížit. Pro tento cíl musí být definovány některé klíčové body, bez kterých se při hře neobejdeme.

Zaujetí stabilního postoje je zvláště v písku velmi důležité. Při odbití vrchem musí hráč stát v křivce letu míče. Pouze pokud míč dopadá nad čelo hráče, může ho s dostatečnou výškou odbít na spoluhráče. I zde je důležité dbát na správné postavení rukou při odbití. U odbití spodem je důležité kromě správného postavení těla také postavení paží vzhledem k letu míče po odbití. Cílem vyučování je docílit dlouhých a napínavých výměn. Proto není v začátcích důležité striktní dodržování pravidel. Vše, co míč udrží ve vzduchu, je dovoleno. Proto je u dětí dovolena přihrávka prsty do té doby, než děti naučíme přihrávku bagrem. První zvládnutí techniky se nabízí odbití vrchem. Naučení techniky není tak složité a umožňuje za relativně krátkou dobu „hrát“. Šňůra by při odbití vrchem měla být nastavena výše, aby donutila děti k vyššímu odbití. K naučení techniky odbití spodem přistoupíme tehdy, když je naučena technika odbití vrchem. Nácvik podání z prvních her vynecháme, protože komplikuje druhé straně přípravu útoku. Místo podání volíme hod obouruč spodem, který imituje odbití bagrem.

Turnaj jako vrchol

Malé turnaje na konci učební periody mají výhodu v tom, že jsou zábavné a udržují motivaci dětí. Děti mají možnost ověřit si dovednosti v závodních podmínkách. Turnaj musí být ovšem organizován tak, aby vyhovoval schopnostem dětí a abychom ho během jedné vyučovací hodiny stihli. Existuje několik variant turnajů, které může učitel tělesné výchovy nebo trenér použít:

Císařská hra: Dvojice proti sobě, vítěz se posouvá vpravo, poražený vlevo, každý zápas se hraje 5 minut. Vítězem (císařem) se stává družstvo, které zvítězí v posledním utkání na kurtu zcela vpravo. Každé družstvo má tak možnost sehrát pět utkání.

Postup a sestup: Na jednom hřišti hrají tři týmy mezi sebou miniturnaj. Každý zápas trvá 5 minut. Vyhodnotí se vítěz, který postupuje do vyšší soutěže, poražený padá do nižší soutěž, druhý tým zůstává ve své skupině.

 Tipy pro praxi:

• Příchod prvních hráčů musí být odměněn. Vhoďte proto do písku již předem několik míčů pro nedočkavé
• Používejte brýle, flašku s pitím, sluneční krém
• Pro zahřátí organismu je málo času, proto používejte již v rozcvičení hry s míči
• Používejte ve všech vyučovacích hodinách stejné schéma s metodickou řadou. Pouze u komplexních cvičení ho změňte. Metodické formy by měly probíhat stále v podobě cvičení dvojice spolu - jeden proti druhému, čtveřice spolu – dvojice proti sobě
• Dodržujte stále hry jeden proti jednomu nebo dvojice proti sobě. Pokud je více hráčů, čekající hráč je připraven s míčem zasáhnout do hry, hráč, který opustil hřiště, jde pro míč, aby byl opět připraven do hry. Tyto přestávky můžete využít i k pití.
• Základní vzorec všech cvičení a her je stejný, na dlouhé vysvětlování není čas, proto začněte s dětmi s cvičeními, které znají, teprve poté, když cvičení fungují, přejděte k variantám cvičení
• Vymýšlejte cvičení i hry, ve kterých musí děti provést určité pohyby, aby mohly být úspěšné, např. po odbití doběh k síti nebo za čáru atd.
• Pro zahájení hry používejte hod, při odbití riskujeme vysokou chybovost a komplikace při přípravě protiútoku druhého družstva.

Z němčiny přeložil Radek Krpač, Das Volleyballmagazin 6/2011