V procesu učení hry volejbalu nalezneme zásadní mezníky (křižovatky), které činí volejbal v kontextu ostatních kolektivních míčových her specifický a nebojím se říci i náročný pro výuku (trénink). S tím ovšem trenér volejbalu tak nějak počítá, ale výuka se správně přesouvá i do školských zařízení, kde vždy nejsou kvalifikovaní trenéři… Situaci neusnadnil ani trend posledních let, kdy se dětem začínáme věnovat systematicky v raném školním věku. Násobí se nároky pro rozvoj kognitivních a percepčních schopností, pohybových schopností a dovedností již u těch nejmladších adeptů, což má svá úskalí, ale pro zdárný vývoj hráče to je nezbytné. Je potřeba si uvědomit, že hra, která je základem výuky, není cíl, ale prostředek rozvoje a učení.