- Napsal Petr Juda
- Kategorie: Medicínská oblast
Poranění menisků kolena
Poranění menisků je jedním z nejčastějších úrazů v kolenu vůbec. Až rozvojem arthroskopie se zpřesnila diagnostika poranění měkkého kolena (tedy kromě kostního poranění zahrnující všechny ostatní úrazy). Pro zajímavost poprvé bylo poranění menisku písemně zaznamenáno už v roce 1731. Menisky mají srpkovitý, měsíčkovitý tvar. Na průřezu tvoří klín. Base je po obvodu kolena a je částečně fixována s kloubním pouzdrem. Vnitřní meniskus více a zevní méně. Přední a zadní část menisku se nazývá přední a zadní roh (viz lepší kvalita: klikni na obrázek). Histologicky jsou vazivovou chrupavkou. Menisky mají dvě zásadní funkce...
V několika článcích bych se chtěl zabývat problematikou jednoho z nejsložitějších kloubů v těle člověka a tím je koleno. Velice stručně zopakuji anatomické souvislosti. Koleno je tvořeno kloubními plochami dolního konce stehenní kosti, horního konce holenní kosti a čéškou. Nerovnosti mezi stehenní a holenní kostí vyrovnávají dvě vazivově-chrupavčité ploténky-menisky. Ty jsou rovněž i významnými stabilizátory. Dále stabilitu zajišťuje kloubní pouzdro, oba postranní vazy a oba zkřížené vazy (viz obr. 1 i 2). Dynamickou stabilitu (tzn. stabilitu při zátěži, při pohybu) zajišťují svalové skupiny, z nichž nejvýznamnější je čtyřhlavý sval stehenní (quadriceps) na přední straně a ohybače kolena (hamstringy) na straně zadní...
V poslední době jsme svědky stále častěji se vyskytujících případů náhlého úmrtí ve sportu. Ročně zemře asi 1000 profesionálních sportovců. U amatérských sportovců je toto číslo ještě větší. V počtu úmrtí „vedou“ cyklisté, fotbalisté, atleti a hokejisté. Jedná se vrcholové sportovce, o které je, nebo by mělo být, nejvíc pečováno, kteří zpravidla podstupují pravidelné lékařské prohlídky. A kteří i během vlastního závodu nebo zápasu jsou pod přímým lékařským dohledem. Rychlý lékařský zákrok zachránil život v listopadu 2005 českému hokejistovi Jiřímu Fischerovi. Mnohdy se to však nepodaří. Příkladem může být smrt fotbalisty Antonia Puerty z loňského roku. Příčinou náhlé smrti bývá v drtivé většině selhání srdce. A kolem tohoto svalu se všechno točí. Sportovci denně trénují, jejich tělo by mělo být mnohem odolnější než těch, kteří nesportují. Tak proč? ...
Pohybuji se ve vrcholovém volejbalu na úrovni reprezentačních družstev mládeže a nyní i dospělých již více jak 10 let. A samozřejmě, že slovo doping je v této oblasti hodně užívané. Já však za celou tu dobu jsem se s dopingem nikdy nesetkal. Dalo by se říci, že je to potěšující, protože se z toho dá udělat závěr, že se ve volejbale nedopuje.
Za normálních okolností je tonus svalů na protilehlých stranách kloubů (antagonistů) udržován na takové výši a v takovém vzájemném poměru, aby bylo zajištěno správné a účelné držení příslušného segmentu těla. Pokud tomu tak je, hovoříme o svalové rovnováze. Jenže vždy mezi svaly nepanuje shoda. Pohybový systém se do určité míry adaptuje na vlivy prostředí a na zátěž. U zdatných jedinců se výkonnost pohybového systému může vystupňovat až na samou hranici lidských možností. Nepoměrně víc je však těch, kteří se dostávají spíš na opačný konec fyziologického rozpětí. V žádoucí kondici neudržovaný pohybový systém ztrácí zdatnost a nakonec se mu i běžná denní zátěž zdá neúnosnou...
Jednou z velice častých diagnos v ordinacích praktických i odborných lékařů zabývajících se pohybovým aparátem jsou bolesti v zádech. Bolesti v kříži jsou rovněž také jednou z nejčastějších příčin pracovní neschopnosti. Odpověď, proč tomu tak je, není rozhodně jednoduchá. Určitě má hlavní podíl velice různorodá etiologie (příčina a původ potíží). Původ bolestí v páteři může vycházet z páteře samotné, ale také se do ní mohou promítat různé potíže odjinud, nejčastěji z poruchy nitrobřišních orgánů. Bolesti v kříži jsou, co do četnosti podle světových statistik, hned na druhém místě za bolestmi hlavy. Proto se nevyhýbají ani sportovcům...
NECH ŽIJÚ SVIATKY!!! Ale niekde mimo mňa... Už pekných pár rokov mám podobný pocit z každoročného predvianočného humbuku a všetkého, čo s tým súvisí. Už dávno pre mňa osobne vianoce nie sú tým, čo boli v minulosti a musím smutne skonštatovať, že už asi ani nebudú. Detské časy sú preč, doba sa zmenila a ako sa hovorí – optimista je iba neinformovaný pesimista – teda pre mňa sa už ťažko vráti doba mojich detských vianoc...
Základem pro léčení je stanovení diagnosy. Zde začíná problém. Vše končí pojmem „distorse“, což česky znamená podvrtnutí. Jelikož nám jde o určení rozsahu poškození měkkých tkání, měl by pojem distorse zahrnovat jen ty poruchy, kde nedojde k porušení celistvosti vazu. Vše ostatní je již částečné natržení nebo úplné přerušení vazového aparátu. Základem je rentgenové vyšetření. Musíme vyloučit hlavně zlomeninu. Ta při malém otoku i při malé bolestivosti je sice nepravděpodobná, ale na druhou stranu i na zlomeninu v oblasti hlezna se dá postavit a dá se na ní i chodit... (Foto: CEV)
Únavové zlomeniny (únavové zlomeniny, stress fracture) je porucha kostí, která se objevuje u zdravých jedinců při normální tréninkové zátěži. Na toto postižení se musí myslet u každého sportovce trpícího bolestmi kostí během tréninku bez úrazového děje. Zlomeniny z únavy se objevují nejčastěji jako výsledek opakovaného zatížení skeletu po delší dobu. Pravděpodobně začínají jako záněty okostice (periostu - periostidy). Zlomenina z únavy se může objevit při působení normální zátěže při velké frekvenci (např.běh na dlouhou vzdálenost) nebo působením velké zátěže při nízké frekvenci (opakované krátké běhy s přídatnou zátěží – např. spoluhráčem na zádech) a nakonec při působení velké zátěže vysokou frekvencí (intenzivní silový trénink).... (Foto: Ondra Hudeček již ví, co je únavová zlomenina, zdroj: