Únavové zlomeniny (únavové zlomeniny, stress fracture) je porucha kostí, která se objevuje u zdravých jedinců při normální tréninkové zátěži. Na toto postižení se musí myslet u každého sportovce trpícího bolestmi kostí během tréninku bez úrazového děje. Zlomeniny z únavy se objevují nejčastěji jako výsledek opakovaného zatížení skeletu po delší dobu. Pravděpodobně začínají jako záněty okostice (periostu - periostidy). Zlomenina z únavy se může objevit při působení normální zátěže při velké frekvenci (např.běh na dlouhou vzdálenost) nebo působením velké zátěže při nízké frekvenci (opakované krátké běhy s přídatnou zátěží – např. spoluhráčem na zádech) a nakonec při působení velké zátěže vysokou frekvencí (intenzivní silový trénink).... (Foto: Ondra Hudeček již ví, co je únavová zlomenina, zdroj: www.pankiv.cz)

Únavové zlomeniny (únavové zlomeniny, stress fracture) je porucha kostí, která se objevuje u zdravých jedinců při normální tréninkové zátěži. Na toto postižení se musí myslet u každého sportovce trpícího bolestmi kostí během tréninku bez úrazového děje. Zlomeniny z únavy se objevují nejčastěji jako výsledek opakovaného zatížení skeletu po delší dobu. Pravděpodobně začínají jako záněty okostice (periostu - periostidy). Zlomenina z únavy se může objevit při působení normální zátěže při velké frekvenci (např.běh na dlouhou vzdálenost) nebo působením velké zátěže při nízké frekvenci (opakované krátké běhy s přídatnou zátěží – např. spoluhráčem na zádech) a nakonec při působení velké zátěže vysokou frekvencí (intenzivní silový trénink). Vysoká zátěž při velké frekvenci je nejnebezpečnější, neboť nepostihuje pouze kost, ale i okolní měkké tkáně. Existují dvě teorie o příčinách a vzniku zlomenin z únavy. První (svalová) hovoří o tom, že po dobu nadměrné opakované zátěže (např. výskok a dopad) ztrácí svalstvo svou schopnost chránit skelet (kostru) před otřesy a zátěž jde přímo na kost. V okamžiku, kdy je překročena tolerance kosti k zátěži, se začne vytvářet zlomenina. Sval tedy ztrácí svou schopnost chránit kost. Druhá (kostní) teorie hovoří o tom, že při opakovaných svalových kontrakcích se kosti, na jejichž konce se svaly upínají, nepatrně ohýbají. Působením svalové síly se překročí pružnost kosti a dochází ke zlomenině. Např. u volejbalistů se účinkem lýtkového svalstva ohýbá holenní kost obloukem (konvexitou) dopředu a ve vrcholu ohybu dochází ke zlomenině. Kost tedy ztrácí svou elasticitu. Únavové zlomeniny přicházejí působením i normální tréninkové zátěže. Aby došlo ke zlomenině musí být nějaká na první pohled třeba nepostihnutelná výchylka. Např. tvrdá podlaha, nadměrný počet výskoků, vyšší zátěž. Nejnáchylnější na poškození zlomeninou z únavy jsou holenní kost v horní třetině, lýtková kost v dolní třetině (u skokanů - tedy i volejbalistů) a zánártní kosti (u běžců, chodců). Pažní kost je postižena u oštěpařů a může být i u volejbalistů nadměrným smečováním. Dále mohou být postiženy:patní kost, hlezenná kost, krček stehenní kosti, člunkovitá kost na noze, kost stydká a obratle. Prvními projevy zlomenin z únavy jsou poměrně velké bolesti v typické lokalitě bez předešlého úrazu. První týden jsou bolesti hlavně při tréninku. V klidu opět zmizí. V dalších týdnech se intenzita bolesti zvětšuje, přibývají i klidové bolesti. Postižené místo může být lehce oteklé, ale otok nemusí být vždy přítomen. Zvláštností u těchto zlomenin je, že se při rtg vyšetření zpočátku objeví zcela normální obraz kosti. Až teprve po 2-3 týdnech se objeví linie zlomeniny a kolem ní již reparační změny. K potvrzení zlomeniny v počáteční fázi je třeba udělat jiné citlivější vyšetření než je rtg snímek. Léčení zlomenin spočívá především v klidovém režimu až do úplného vymizení potíží. Zároveň musí být hojení sledováno na rtg snímku. Rovněž postižená oblast bývá fixována v sádrovém obvazu. Celková doba léčení je závislá na lokalizaci a bývá od 4 do 12 týdnů. Zlomenina z únavy se může opakovat a proto je třeba dbát i na preventivní opatření proti jejímu vzniku nebo recidivě. Nejúčinnější prevencí je pestrost tréninkového procesu a vyvarování se jednostranného zatěžování až přetěžování náchylných oblastí.

Velké Meziříčí, 20.11.2007                                 Petr Juda