Základem pro léčení je stanovení diagnosy. Zde začíná problém. Vše končí pojmem „distorse“, což česky znamená podvrtnutí. Jelikož nám jde o určení rozsahu poškození měkkých tkání, měl by pojem distorse zahrnovat jen ty poruchy, kde nedojde k porušení celistvosti vazu. Vše ostatní je již částečné natržení nebo úplné přerušení vazového aparátu. Základem je rentgenové vyšetření. Musíme vyloučit hlavně zlomeninu. Ta při malém otoku i při malé bolestivosti je sice nepravděpodobná, ale na druhou stranu i na zlomeninu v oblasti hlezna se dá postavit a dá se na ní i chodit... (Foto: CEV)

Základem pro léčení je stanovení diagnosy. Zde začíná problém. Vše končí pojmem „distorse“, což česky znamená podvrtnutí. Jelikož nám jde o určení rozsahu poškození měkkých tkání, měl by pojem distorse zahrnovat jen ty poruchy, kde nedojde k porušení celistvosti vazu. Vše ostatní je již částečné natržení nebo úplné přerušení vazového aparátu. Základem je rentgenové vyšetření. Musíme vyloučit hlavně zlomeninu. Ta při malém otoku i při malé bolestivosti je sice nepravděpodobná, ale na druhou stranu i na zlomeninu v oblasti hlezna se dá postavit a dá se na ní i chodit. Rozhodující je pevnost vazů, hlavně vazu mezi holenní a lýtkovou kostí – syndesmosou. Rozsah poranění měkkých tkání může ukázat pouze operace. Žádné jiné vyšetření včetně magnetické rezonance nemusí přesně poměry v poraněné oblasti znázornit. Ovšem operovat jen pro zjištění rozsahu poškození je však hodně riskantní až hazardní. Mnozí si totiž neuvědomují, že každá operace může přinést komplikace. Jak místní (špatné hojení), tak i celkové (trombosa hlubokých žil, embolie, srdeční infarkt). Proto si při vyšetření musíme pomoci jinak. Nejdostupnější je rentgenový snímek v držených polohách. Při snímkování někdo jiný vypáčí hlezno do té polohy, při které by se mohl předpokládat důsledek vazové poruchy. A v této poloze se snímkuje. Nerovnoměrnost kloubní štěrbiny potom určí, jak pevné jsou vazy a jaký je rozsah jejich poranění. Pro vlastní léčení neexistuje jednotný předpis. Rozhodně pro léčení je určující rozsah poranění vazů. Pokud není žádný, což je hodně často, veškerá léčba směřuje k odstranění otoku a bolesti. Stačí přiložit led, kompresní obvaz, eventuelně podat léky, které snižují otok (antiedematosní léky). Odlehčení končetiny urychluje dobu léčení. Ke škodě není ani krátkodobá fixace, ale jednoznačně být nemusí. U částečného poranění vazů je to již složitější. Doba znehybnění závisí na stáří a aktivitě poraněného. My víme za jak dlouho má vaz 25%, 50% nebo 100% své pevnosti. Ale otázkou je, kolik procent pevnosti stačí k normální denní aktivitě daného jedince. Čím větším nárokům je vaz vystaven, tím delší by měla být fixace. V praxi je to přesně opačně: sportovec, trenér i okolí (rodiče, fanoušci, funkcionáři)  staví lékaře mnohdy do složité situace a chtějí, aby postižený závodník hrál co nejdříve. Doba fixace kolísá mezi 3 až 8 týdny.  U kompletního vazového poranění je to ještě složitější, kdy operovat? Je známo, že přední talofibulární vaz (viz minule:vaz mezi přední částí dolního konce lýtkové kosti a hlezennou kostí) je částečně srostlý s kloubním pouzdrem a tedy při jeho přetržení dochází i poruše pouzdra. Nedochází však k velkému zkrácení a oddálení obou přetržených konců. Přesně opačně je to u vazu mezi dolním koncem lýtkové kosti a patní kostí (calcaneofibulare). Ten jde mimo kloubní pouzdro. Kdy tedy operovat? Jsou ortopedická a chirurgická pracoviště, která operují jen výjimečně, když je i z klinického vyšetření patrná velká nestabilita. A jsou pracoviště, která doporučují operaci i při podezření na poranění vazů. Těžko se v tom dá vyznat a prakticky je třeba se spíš orientovat důvěryhodností vyšetřujícího lékaře a pracoviště, na kterém pracuje. Proto si myslím, že je třeba umět se alespoň částečně orientovat v dané problematice. Pohybový aparát vrcholového sportovce živí, a proto by se měl o něj starat z hlediska úrazové prevence, ale měl by znát i základní postupy při léčbě jednotlivých poranění. Tak jako lékař se musí umět vyznat např. v účetnictví, musí sportovec trochu rozumět i medicíně.

Velké Meziříčí, 28.11.2007                     Petr Juda