Důležitou roli při blokování hrají kromě správné techniky bloku pozorování a vnímání. Co a kdy by měl hráč pozorovat a jak budeme tuto schopnost trénovat? Hráči by se měli postupně naučit některým pozorovacím strategiím. Pouhé pozorování míče vede totiž k tomu, že hráč může reagovat pouze na dráhu letu míče, a ne na pohyb útočícího hráče, a tím hrozí nebezpečí, že bude reagovat na vzniklé herní situace příliš pozdě.

Markantním technickým elementem letošního evropského
šampionátu mužů v Polsku a Dánsku byl blok. V závěrečných bojích o konečná umístění byli diváci svědky okamžiků, kdy bloky tvořily nepropustnou zeď, kterou útočníci jen stěží překonávali. Protože je blok složitým elementem hry, je třeba, aby se základní pohyby začali trénovat velmi brzy. Bohužel se v mládežnickém volejbalu často setkáváme s tím, že se trénování bloku začíná po útoku z rychlých
nahrávek, přitom blokování útoku po vysokých nahrávkách se zanedbává. Přitom blok po útoku z vysokých nahrávek se učí snadněji a ve hře se vyskytuje velmi často, nabírá s přibývající kvalitou hry na důležitosti a v neposlední řadě vede relativně brzy k úspěšnosti. Proto se doporučuje začít s tréninkem bloku z útoku po nahrávkách za třímetrovou hranicí a až poté se přichází k učení bloku pod časovým tlakem po soupeřově přesné přihrávce a rychlé nahrávce.

Cílem této studie je určit charakteristiky libera během zápasu. Pro analýzu výkonů těchto hráčů v reálných herních situacích byly měřeny následující parametry: aktivní a pasivní fáze; typ a počet zásahů; distribuce srdeční činnosti a úrovně akumulace kyseliny mléčné. Jako vzorek bylo použito 10 liber z 10 týmů. Všechny zápasy byly natáčeny na video.

Jeden z faktů, který doprovází úspěšný volejbalový život je nutnost zlepšování výskoku volejbalisty.  Aby mohl být tento úkol skutečně plněn, hraje zde klíčovou roli diskuze mezi volejbalový trenérem a fitness trenérem. V arsenálu každého fitness trenéra jsou tři základní druhy cvičení, které napomáhají zlepšit výskok a to: plyometrická metoda opakovaných výskoků, vzpěračská metoda mrtvých tahů a nadhozů, a král všech cvičení dřepy a jejich různé variace. Dříve než povedete tuto diskuzi, je důležité se zamyslet nad některými navzájem se doplňujícími faktory mezi těmito cvičeními, které by měli řídit váš dialog.

V čem se skrývá tajemství dobře fungujícího týmu? Je tato komponenta opravdu tak důležitá pro úspěch, jak se neustále povídá nebo se jedná pouze o mýtus? Jak se pozná tým, který dobře funguje, od toho nejednotného? Chtistine Plath se zabývala hlouběji problémem vztahu skupinové koheze, výkonu a pocitu uspokojení sedmatřiceti volejbalových týmů vrcholové i výkonnostní úrovně.

1.Pozoruj zakládání soupeřova útoku a přesuň se včas do místa vybírání

 2.momentě soupeřova úderu zaujímá hráč široké nízké postavení v obraně

Aby hráč mohl vybrat míč v pádu jednoruč, musí nejdříve provést dlouhý výpad vpřed tou nohou a natáhnout paži za míčem tou paží, na jejíž stranu míč padá. Těžiště těla se přesouvá na nohu, která dělá výpad.

Nové pravidlo o změně posuzování přihrávky servisu odbitím vrchem je pro aktéry utkání velkou výzvou. Pro podávající hráče se tak naskýtá ještě větší šance bodovat. Hráči se při přihrávce dokázali v poslední době přizpůsobit tím, že v této oblasti značně rozšířili repertoár svých úderů. Při skákaném rotovaném podání mluvíme o nastavení téměř „perfektní“ přihrávající plochy, při skákaném plachtícím podání se hráč naučili přihrávat ve výpadu nebo mimo osu těla.

Trenéři si často pokládají otázku, jak nejlépe zprostředkují svým svěřencům a svěřenkyním tak složitou hru, jakou volejbal je. Místo nudného (a velmi často nezábavného) drilu se nabízí otázka: Jak byl volejbal učen dříve a jakým způsobem je učen v dnešní době?

Volejbal je bez pochyby sportovní odvětví, které je velmi náročné na zvládnutí techniky a komplexních situací. V tréninku se trenéři snaží situace co nejvíce zjednodušit do té míry, dokud naučení určitého pohybového aktu není doprovázeno jakýmikoli rušivými faktory. Některé techniky byly dříve rozloženy do různých elementů, které byly poté také individuálně trénovány (např. brzdící krok a úder paže při útočném úderu). Některé techniky byly nejdříve natrénovány „na sucho“ nebo byly při videoanalýze rozfázovány, aby je hráči prováděli lépe než dosud. Trénováno bylo dříve od jednoduchého ke složitému, přitom trenér podle metodické knihy určoval, který pohyb je složitý, který komplexní a který jednoduchý. Jestli to volejbalový začátečník viděl stejně, přitom nehraje žádnou roli. V každém případě dochází častěji ke korektuře pohybu tak, aby se co nejvíce přiblížil cílové technice. Přitom byla pozornost „učňů“ často zaměřena na správné provedení jednotlivých pohybů.

K dnešnímu tématu článku mě přivedli brněnští kolegové, hlavně zřejmě Richard Wiesner, kteří pojali Mistrovství republiky starších i mladších žákyň jako mezinárodní mistrovství reprezentací, kteří se účastní světového šampionátu juniorek v Brně. A tak jsme zjistili, že Italky ovládly mistrovství republiky starších žákyň, Brazilky dominovaly v mladších žákyních. Zalistoval jsem v kupě německých časopisů Volleyballmagazin a vzpomněl jsem si, že i medailisté z olympijských her mají ve své hře určité problémy, které je třeba odstranit vhodnými cvičeními. Rusko například neúspěšně útočilo po vybraných míčích v poli, Brazílie hůře stavěla kompaktní blok proti útoku soupeře, Němcům se nedařilo útoku po přihrávce, Italové nacházeli rezervy v servisu. Předkládám dnes soubor cvičení pro mládež, která bojuje se stejnými problémy, jako účastníci olympijských her.

Základ pro sportovní úspěch je položen již v raném dětském věku. Děti se nejlépe učí plněním nejrůznějších úkolů, počet pohybových triků je obrovský, pouze se doporučuje, aby byly organizačně správně seřazeny. Představíme vám dnes některá cvičení s míčem a švédskou bednou. 

V tomto článku půjde o různé varianty cvičení pro děti ve věku 9 – 10 let, přitom se jedná o cvičení, která mohou být prováděny ve trojici nebo vícečlenných skupinách. Vhodnou pomůckou pro cvičení jsou jednoduché díly švédské bedny, které najdete v každé tělocvičně. Pro cvičení se nejvíce hodí overbally, ale můžete použít jakékoliv míče, které máte v kabinetě k dispozici. Různé míče vytváří pro děti při plnění úkolů nové cíle. Jde o zlepšení schopnosti vnímání a rozšíření pohybových představ základního repertoáru dětí. Zlepšení motorických schopností je jasným cílem cvičení, sekundárními cíli jsou rozhodovací schopnost a schopnost převzít zodpovědnost.