Tréneri chápu, že podstata aktívneho zasiahnutia do hry je v pevnom postavení hráča na ihrisku. Aké je ale pevné postavenie hráča, aby bol stabilný, ale nie nehybný? Ako sa dá zistiť a trénovať táto poloha? A je vôbec potrebné sledovať, akú stabilizovanú polohu zaujímajú hráči pri svojej hre?

Biomechanika je vědní obor, který mapuje mechanickou strukturou a mechanické chování živých systémů. Biomechanika volejbalu se zabývá z mechanického hlediska velmi složitým systémem - jedincem provádějícím volejbalové pohyby. Kdo se o tuto problematiku zajímá a nebojí se odborného textu a německého jazyka, vstupte - jedná se o nesmírně zajímavý text, ale není pro každého ...

Dr. Miro Vavák z Bratislavy je špičkový kondiční trenér volejbalistů. Napsal nám názor na aktuální téma ...

Vo volejbalovej praxi sa stalo zvykom, že po základnej časti prípravy už tréneri nepovažujú za dôležité venovať sa kondičnej príprave. Teória hovorí, že ak chceme budovať niečo nové, je potrebné sa tomu venovať 6 – 8 týždňov, aby nastal efektívny posun vpred. TAK ČO TEDA, AK MÁME 3 – 4 TÝŽDNE DO KONCA SEZÓNY?

Ve čtvrtek 19. dubna začíná v Brně pod vedením Dr. Jaroslava Šamšuly (čerstvého mistra republiky v kategorii juniorů) další ročník školení trenérů 2. třídy. Jak známo 2.třída znamená možnost získání trenérského živnostenského oprávnění. Pro trenéry, kteří chtějí vydělávat volejbalem, je získání tohoto oprávnění naprosto nezbytné. Proto jsme velmi pečlivě vybírali vyučují a po dlouhé době budou mít uchzeči k dipozici vyčerpávající učební texty, které kopírují obsah školení, který n následujícím textu prezentuji. Případní zájemci o školení v roce 2008 se mohou dovědět, co je čeká. Pro účastníky letošního školení jsou jednotlivé oblasti zpracovány jako kapitoly, jež si mohou otevřít po zadání kódu. Ten dostanou od vedoucího školení při úvodní hodině.

Ve čtvrtek 19. dubna začíná v Brně pod vedením Dr. Jaroslava Šamšuly (čerstvého mistra republiky v kategorii juniorů) další ročník školení trenérů 2. třídy. Jak známo 2.třída znamená možnost získání trenérského živnostenského oprávnění. Pro trenéry, kteří chtějí vydělávat volejbalem, je získání tohoto oprávnění naprosto nezbytné. Proto jsme velmi pečlivě vybírali vyučují a po dlouhé době budou mít uchzeči k dipozici vyčerpávající učební texty, které kopírují obsah školení, který n následujícím textu prezentuji. Případní zájemci o školení v roce 2008 se mohou dovědět, co je čeká. Pro účastníky letošního školení jsou jednotlivé oblasti zpracovány jako kapitoly, jež si mohou otevřít po zadání kódu. Ten dostanou od vedoucího školení při úvodní hodině.

Za několik dní začíná v Brně další trenérské školení 2. třídy. Účastníci budou mít k dispozici učební texty, které jsou základem knihy, kterou jsme s kolegou Jaroslavem Vlachem  a dalšími za podpory ČVS sestavili a která by měla vyjít kolem pololetí. Jelikož tyto texty nedozanaly zatím definitivní jazykové podoby, nelze je veřejně prezentovat. Pro účastníky všech trenérských školení pořádaných ČVS (1. třída Olomouc, 2. třída Brno) budou k využití po zadání kódu. Ten obdrží všichni frekventanti školení 2. třídy na prvním školení, "jedničkáři" z Olomouce jej již znají. V následujícím textu malá ukázka, zbytek v přiloženém odkazu.

Vicki Worrell, Colleen Evans-Fletcher, Susan Kovar.

Assessing the cognitive and affective progress of children

Journal of Physical Education, Recreation & Dance. Reston: Sep 2002.Vol.73, Iss. 7; pg. 29, 6 pgs

Abstract (Document Summary)

A look at a ssessing the cognitive and affective progress of children is presented. Issues and strategies related to assessment of fundamental motor-skill learning (standard one), cognitive learning (standard two), and affective learning (standards five, six, and seven) are described.

Individuální rozdíly v oblasti volejbalových schopností a dovedností

Na rozdíl od předcházejících sub-kapitol hledáme v této kapitole faktory, které odlišují jednoho jedince od druhého.

Řízení pohybu ve volejbalu

Noční můra trenérské práce: časování pohybu

Asi není třeba nadpis příliš komentovat. Jak dosáhnout změny časování pohybu hráče při útočném úderu. Trenérskou optikou je to vcelku jasné, ale hráč…Základní otázka tedy je: které rysy flexibilních pohybových vzorců zůstávají invariantní (konstantní), dochází-li ke změnám povrchnějších rysů? Tedy v praxi, kam zacílit trenérskou radu, co je ovlivnitelné a co ne?

Jak vzniká nový pohyb ve volejbalu

Z hlediska nekonečného množství možností, které jsou ve volejbalu dány charakterem či rychlostí letu míče, polohy vlastního těla, rozestavením spoluhráčů atd., je vlastně každý pohyb ve hře i v tréninku nový, protože v naprosto identické podobě nebyl nikdy předtím vykonán. Otázka tedy zní: potřebujeme na každou situaci nový pohybový program? Jak se nový program vybuduje? Objevují se dva problémy k pochopení volejbalového pohybového chování: jak a kde uskladňuje hráč nekonečný počet pohybových programů pro nekonečně mnoho variant herní situace a jak produkuje hráč opravdu nové pohybové chování v situaci, která před tím nikdy nenastala?