Někdy hráč využije techniky, kterou nazýváme v žargonu „kladivo“ nebo „sekyra“. Při této technice hráč spojí ruce, obrátí je malíkovou hranou proti přilétajícímu míče a touto částí i míč odbije. Někdy je vidět při vybírání i odbití obouruč vrchem vedle těla nebo odbití jednoruč.

 

 

Vybírání zkrácených úderů a ulívek, druhy pádů

Při vybírání zkrácených úderů a ulívek se vyskytují v zásadě tři situace: Vybrání míče bez pádu po pohybu: hráč má dostatek času nebo správně odhadl vývoj herní situace a míč dostihne startem ze střehového postoje po krátkém pohybu bez nutnosti pádu. Během pohybu spojí ruce a pohyb zakončí buď stabilním postojem a odbitím obouruč spodem nebo zabrzdí posledním krokem a odbíjí (obouruč nebo jednoruč) v jakémsi předkročení popřípadě ukročení. Pád bez předchozího pohybu: hráč nemá čas provést jakýkoliv lokomoční pohyb a řeší situaci pádem (viz dále) přímo ze střehového postoje. Pád po předchozím pohybu: hráč vyrazí ze střehového postoje, provede jeden nebo více kroků a tento pohyb zakončí pádem (viz dále).

Druhy pádů

Převal stranou: tento druh pádu umožňuje okamžitý návrat do základního postoje. Akce začíná krátkým krokem na stranu, kde bude proveden převal. Paže, která bude odbíjet míč (souhlasná) se pohybuje vzad. Druhá paže udržuje rovnováhu. Těžiště se posouvá nad pravou nohu a podstatně se snižuje. Koleno se dostává do kontaktu s podložkou svou vnější částí. Pravá noha se začíná napínat a vytažená pravá ruka se přibližuje k místu kontaktu s míčem. Míč odráží otevřenou dlaní. Po kontaktu s míčem sklouzne po malíkové hraně a celé tělo klesá na zem. Do styku s podložkou se dostává boční část trupu. Pád se tlumí přes pravé stehno a pravý bok. Obě kolena jsou ohnuta. Po odbití míče pravou rukou se pravá noha znovu pokrčuje a tělo se otáčí kolem své osy (válení sudů). Při převalu zůstává druhá (neúderová) paže na podložce s dlaní otočenou nahoru. Jako první se dotkne podložky špička nesouhlasné nohy, potom následuje souhlasná noha. Úderovou paží se hráč podpírá a vrací zpět na nohy. Získává rovnováhu, aby byl připraven pro další akci.

Převal vpřed: provádí se stejnou technikou popsanou u převalu stranou, pouze první krok nejde do strany, ale dopředu. Jak převal stranou, tak převal vpřed se používají hlavně v ženském volejbale. Ani ve volejbalu mužů však tento prvek nesmíme opomenout.

Rybička: začíná silným odrazem, kdy hráč letí vzduchem. Hráč běží směrem k míči, před posledním krokem sníží těžiště těla. Když chce odbít pravou rukou, odráží se z levé nohy. Při odrazu dochází k spontánnímu zakopnutí pravé nohy, čímž se dostává do horizontální polohy. Míč odbíjí hřbetem ruky. Jestliže míč není příliš daleko, může ho odbít oběma předloktími. Po odbití se do kontaktu s podložkou dostávají ruce jako první, hlavu a nohy drží hráč nahoře. Tělo se spouští na zem postupně, nejdříve hrudník, potom břicho a nakonec boky. Pohyb doznívá skluzem, kterému napomáhá pohyb paží vzad. Hráč se musí co nejrychleji postavit a pokračovat ve hře.

„Placka“: používá se též pro vybírání krátkých míčů (ulívek). Provedení je podobné technice rybičky, liší se pouze v několika detailech. Odraz nebývá zpravidla tak silný, letová fáze není tak výrazná a často se jedná spíše o skluz. Neúderová paže se na rozdíl od rybičky dotkne země ještě před odbitím. Dlaň ruky, která odbíjí, klouže po podložce a míč dopadá na její hřbet. Aby míč živě odskočil, musí dlaň celou plochou přiléhat k zemi.

Vybírání odražených míčů  a hra nohou

Činnost hráče při zpracovávání odražených míčů se až do střehového postoje neliší od jiných technik vybírání. Ve chvíli, kdy došlo k situaci, že míč byl nečekaně odražen či sražen blokem nebo jinak, může se pohyb vedoucí ke kontaktu s míčem lišit od jiných situací: míč byl sražen nebo odražen, neztratil svou prudkost a směřuje rychle k zemi - dochází k aktu vybírání tvrdého míče. Míč byl sražen, odražen či tečován a dopadá pomalým krátkým obloukem před hráče (nebo stranou) - dochází k vybírání po pohybu vpřed nebo vybírání v pádech. Míč byl odražen a směřuje nad hráče nebo vysokým obloukem za hráče

• Míč směřuje nad hráče: tato situace se řeší napřímením trupu, výponem nebo dokonce výskokem. Míč se odbije obouruč vrchem, pokud si to situace vynutí i jednoruč vrchem.
• Míč letí obloukem daleko za hráče: hráč buď couvá a zahraje míč nad hlavou nebo se otáčí zády k síti, běží směrem od sítě a snaží se míč vrátit bagrem, jednoruč či znovu jedním z pádů. Zvláštní technikou je hra nohou.

Hra nohou: ukazuje se, že hra nohou není tak frekventovaná, jak se původně při změně pravidel očekávalo. V podstatě se dá říci, že hra nohou se v praxi využívá pouze při vykrývání vlastního útočníka nebo ve výše zmíněné situaci při dobíhání odraženého míče. Také jedině v těchto případech má svoje opodstatnění. Jinak lze vždy využít účelnějšího způsobu vybírání. Kontakt s míčem při hře nohou se děje zpravidla nártem.

Vykrývání vlastního útočníka

Vykrývání vlastního útočníka je v podstatě vybírání odražených míčů od bloku soupeře. Vyskytují se znovu tři druhy herních situací, kdy  se míč odrazí po útoku vlastního útočníka od soupeřova bloku: míč směřuje rychle k zemi, akce má charakter vybírání prudkého úderu. Míč směřuje pomaleji k zemi do prostoru před nebo vedle vykrývajícího hráče, akce má charakter vybírání míče po pohybu nebo v pádu. Míč směřuje nad vykrývajícího hráče nebo za něj, akce má charakter vybírání odražených míčů. To znamená, že se všechny vybírací techniky v zásadě neliší od technik vybírání míče, lze vidět vybírání tvrdých míčů, vybírání v pádech i vybírání nohou. Z hlediska vzdálenosti od bloku soupeře se liší i charakter postoje:

• Vykrývání v první zóně vykrývání (zhruba do vzdálenosti 3 m) je postoj velmi nízký.
• Vykrývání v druhé zóně vykrývání (dále než 3 m) je postoj vyšší.

Praxe ukazuje, že hlavním problémem vykrývání není technika, ale organizace vykrývajících hráčů a především stálá odhodlanost neustále znovu a znovu se zapojovat do vykrývání.

Vybírání ve vybraných herních situacích

Vybírání podle zóny útočícího hráče

• Vybírání útoku prvního sledu
• Vybírání útoku ze zóny IV
• Vybírání útoku ze zóny II
• Vybírání útoku ze zóny I
• Vybírání útoku ze zóny VI

Vybírání podle úlohy hráče v obranných herních kombinacích

Vybírání v řetězci činností

V Nymburce 1.3.2007           Zdeněk Haník (spolupráce Míla Ejem)