Po závěrečném konstatování z minulého dílu "Špičkové družstvo má připravená řešení na nestandardní herní situace", otevíráme druhou oblast, která se bude zabývat hrou českého družstva na MS a bude trvat až do zahájení přípravy nového družstva v květnu, kdy budu mít pro čtenáře nové podněty z práce.

Začínám pozitivně: dvojice středových hráčů Lébl a Rak je srovnatelná snad jen s dvojicí Brazilců. Líbili se mi na MS i další blokaři jako Američan Hoff nebo Němec Hübner, ale tak vyrovnaným tandememm na tak vysoké úrovni disponuje málokterý tým světa. Proto jsem se těšil na jejich vzájemný souboj v italské lize, jehož návštěvu jsem si dlouho plánoval. Zápas jsem viděl, ale bez zraněného Raka, který mě v Modeně přivítal se zraněnou paží zavěšenou na důmyslném podpůrném zařízení. Byl skvělým hostitelem mého dvoudenního pobytu v Modeně, ale hrát jsme viděl pouze Lébla. Ještě než se podělím o dojmy, musím napsat, že jeden z dalších dominantních zážitků z utkání. Michal rak mě posadil do prostoru pro rodinné příslušníky hráčů Modeny, za manželku nejlepšího nahrávače světa Ricarda. Paní Ricardová fandila tak vehementně, že mě nejméně desetkrát praštila do nohy aniž by si cokoliv uvědomovala. Inu Jižní Amerika ... Vím, že se mnou část volejbalové veřejnosti nesouhlasí, ale musím znovu konstatovat, že Martin Lébl je dlouhodobě jedním z nejlepších blokařů světa. Někteří příznivci i odborníci mu zazlívají některé výroky, jiní si nesprávně vysvětlují jeho zdánlivě nepřívětivý výraz tváře. Další jej neustále spojují s otcem, což pokládám za zcela nevhodné. Předseda ČVS a a jeho syn jsou dvě svérázné osobnosti se svými přednostmi a zápory, ale nelze je v hodnocení spojovat. Když Martin Lébl hraje, hraje týmově, to na něm nejvíce cením. Nezajímá se kolik bodů udělal, ale zda se vyhrálo nebo prohrálo. Vede tabulku nejlépe bodujících hráčů v nejlepších blokařů v nejsilnější lize světa (viz www.legavolley.it). Je to podobné jako s Jágrem v NHL, ale Lébl je pro mne nosným týmovým hráčem. Z MS vybírám tři záběry (1, 2, 3), v nichž mimo jiné představuji i jeho herní chytrost. Michal Rak býval ve stínu Lébla, ale dnes je podruhé volejbalistu roku a právem. Otevřeně přiznávám, že já jsem dal svůj hlas Léblovi, ale česká volejbalová veřejnost postavila na vrchol Raka. Cesta Michala je obdivuhodná a jeho profesionální přístup k práci je následování-hodný. Přemýšlí o své činnosti a stále mě překvapuje. Při zápase Perugia - Modena seděl vedle mě, mluvil málo, ale vše sedělo. "Sleduj, jak Martin dělá "předrozhodnutí" při blokování, jinak by to nemohl stihnout", sděluje na adresu svého konkurenta. Měl jsem oči jinde, ale musel jsem mu dát za pravdu. Ze hry Michala Raka na MS jsem vybral dvě ukázky (1, 2). Zároveň upozorňuji na video-anketu, kterou připravovuji pro internetový deník I dnes, a v níž budete vy, čtenáři hodnotit jednu nejpovedenějších akcí z pěti nabídnutých. Právě pět předvedených ukázek bude pro tuto anketu. Dnes zakončíme konstatováním, že:

"Činnost středových hráčů Lébla a Raka na MS 2006 byla jednou z mála oblastí, kde patříme ke světové špičce" 

V Praze, dne 21.3.2007