Útoky po rychlých nahrávkách jsou spektakulární a dokážou diváky zvednout ze sedadel. Rychlá hra je však i základním kamenem taktiky družstva. Dnes se zaměříme na útoky prvního sledu. Útočná role středního blokaře je v každém týmu jiná. Některé týmy vsází na útočnou aktivitu tohoto hráče, jiné týmy očekávají od svých střeďáků kvalitní obranu na síti. Je samozřejmé, že kvalitní hráči musí zvládat obě komponenty hry, ale často se stává, že jsou v jedné z nich výraznější než v té druhé a to se pak odráží v celkové strategii týmu.

 

Výhody útoků středem sítě

• Lehká orientace pro útočníka díky jasné pozici útoku a jasnému koridoru na síti
• Pevná místa útoku usnadňují nahrávači realizaci strategie a taktiky
• Vzdálenost nahrávky je stejná, konstantní

 

Nevýhody útoků středem sítě

• Nahrávač musí umět hrát rychle na různé vzdálenosti
• Timing pro nahrávače a středního hráče je složitější než timing rychlé nahrávky do kůlů
• Herní situace mnohdy nedovolí hrát předem domluvenou kombinaci, protože je nerealizovatelná
• Útočník se musí maximálně přizpůsobit letu míče při přihrávce a výchozí pozici nahrávače
• Rychlé útoky vázané na nahrávku často komplikují výchozí taktický plán týmu, protože místo nahrávky není předtím známo.

 

Analýzy vlastních schopností

Aby mohl trenér určit strategii vlastní hry, musí znát dobře své hráče. A to ne teoreticky, nýbrž reálně posoudit jaké útočné kombinace je nahrávač se středovými hráči schopen sehrát. Tyto schopnosti trenér zjistí tím, že zadává hráčům postupně úkoly, které musí oba hráči zvládnout. Trenér například nahazuje míče a imituje různé přihrávky, nahrávač vbíhá do místa nahrávky a nahrává hráči stojícímu na bedně, který útočí z bedny. V dalším kroku trenér nahazuje míče do různých míst a středoví hráči se sami nabízí k útoku a přizpůsobují tak rozběh přihrávce, přestože před nahozeným míčem je dohodnuta určitá kombinace. U obou testů trenér velice rychle zjistí, na jakou vzdálenost od sítě jsou hráči schopni ještě útočit středem sítě. Trenér může při testu zapojit i statistika či jeho asistenta k vyhodnocení testu. Tato analýza je pro další strategii velmi důležitá. Pro některé týmy může být totiž útok středem sítě nerealizovatelný, pokud je míč nahrávačem nahráván 1,5 metru od sítě. Nejlepší světové týmy však umí sehrát kombinace středem sítě po přihrávce až 3,5 metru od sítě.

 

Útok středem sítě je však pouze součást rychlé hry každého týmu. Taktika utkání se však odvíjí i od kvality obrany protivníka. Nejlépe bránitelné útoky jsou útoky, které jsou provedené na středu síti. Bránícímu blokaři stačí setrvat na místě a bez jakéhokoliv přesunu vyskočit a zabránit přeletu míče přes síť.

 

Komplikovanější obrana útoků prvního sledu jsou z místa mezi dvěma blokaři. Tady se již blokař musí rozhodnout, jestli se přesune do místa útočícího blokaře či nikoliv. Jednoduchá taktika říká, že střední blokař se s útočícím hráčem pohybuje maximálně do vzdálenosti 1,5 metru od výchozí pozice. V ten moment je vzdálenost přesunu blokaře do obou kůlů rozdílná. Pozor: je delší pouze do jednoho směru, proto je důležité, aby blokař byl v neustále balanci a nebyl nachytán na „špatné noze“. To se dá trénovat!

 

Z němčiny přeložil Radek Krpač, Das Volleyballmagazin 2/2013