K nápravným opatřením pohybu paže při samotném úderu patřila u Kocha dvě cvičení. Prvním z nich bylo tlesknutí dlaně úderové paže do ruky neúderové paže, která směřovala šikmo vzhůru. Tím Koch docílil toho, že hráči po zatáhnutí lokte natáhli úderovou paži co nejvýše. Trenéři však musí být důslední v tom, aby neúderová paže nebyla příliš nízko. Děti – jak se ukázalo – sami nedokázaly vyhodnotit správnost výšky dlaně neúderové paže. Ve druhém cvičení hráči drželi míč v ruce nebo byl míč zavěšen v síti a pokoušeli se do míče udeřit v optimální výšce. Tato cvičení se v nácviku úderu do míče ukázaly jako nejefektivnější. Nejlepším cvičením pro správný pohyb zápěstí se ukázalo cvičení s následným odhodem tenisového míčku.

 

Také přechod ke komplexnímu pohybu hráči – až na jednoho - bez problémů zvládli. Matthias, plavec kraulař, měl problém s pohybem zápěstí po úderu smečařské paže. Verbální zpětné vazby, ani ukázka správného pohybu mladému plavci nepomohly ke správnému provedení pohybu. („Vím, co dělám špatně, nevím pouze, jak to napravit“).

Naopak úder ze stoje po nadhození míče se v Kochově skupině neosvědčil. Děti měly problém s nadhozem míče, tím trpěl i následná úder. Přesto Koch nabádá k tomu, aby se tomuto cvičení trenéři více věnovali a byli při nadhozech trpěliví.     

Některá opatření se však ukázala neefektivní. Koch se setkal u hráčů s tím, že po rozběhu hráči útočili míč příliš před sebou. Přestože ve stoje se naučili smečovat míč správně, v momentě nadhozu a výskoku se opět vrátili ke stejné chybě. Chybou však byla volba místa výskoku. Korekce správné volby místa výskoku je možná, potřebovala by však více času.

K nápravě byla hráčům k dispozici videoanalýza, ta však – podle hráčů – vedla ke zlepšení pouze v případě „suchého“ nácviku bez míče. V momentě přítomnosti míče rozhodovala anticipace hráče. Efektivnější se ukázala být obrázková řada snímků od momentu výskoku do momentu úderu paže.  

Z hlediska organizace cvičení nebyly shledány žádné komplikace. Kromě verbální zpětné vazby však tato cvičení neumožňují výraznější podíl na korekci samotných hráčů, protože spoluhráči jsou v nich zapojeni.   

Chyby a jejich korekce

Příliš nízká výška úderové paže v momentě úderu, úderová paže není v momentě útočného úderu natažena – Ve stoje nadhodit míč a provést útočný úder přes síť (síť by měla být natažena tak, aby míč byl udeřen v co největší výšce).

Nedostatečné nebo přílišné zapojení zápěstí při útoku (míč směřuje do autu nebo do sítě) – Spoluhráč zvedne ruku do výšky a hráč udeří do dlaně spoluhráčovy ruky, odhody tenisových míčků ve stoje.

Míč je udeřen před tělem hráče – sekundární chyba (příčinou je nedostatečná dynamika úderové paže – pomocí expanderu nácvik úderu s odporem.

Z němčiny přeložil Radek Krpač