Německý trenér Torsten Koch se zabýval korekcí chyb při útočném úderu. Vyzkoušel několik variant nápravy a došel k zajímavým zkušenostem.

První problematickou oblastí útočného úderu, kde se vyskytuje řada chyb, je rozběh.
Koch popisuje tři druhy možností korekece.

 

1. 1)Napodobení – demonstrace, která je spojenavideorozborem chyb hráče
2. 2)Překročení žíněnky
3. 3)Vizuální označení kroků na podlaze – stopy, které vymezují orientaci délky kroků při rozběhu.

Nejčastější chybou při rozběhu je délka jednotlivých kroků, hráči na základě krátkého brzdícího kroku (2. krok tříkrokového rozběhu) neskáčou do výšky, ale do dálky a často končí v síti.

Na základě provedené analýzy, která pomohla trenérům určit, kteří hráči nejlépe vnímají vizuální, kteří akustickou informaci, a kteří se nejlépe učí opakováním, se ukázala jako efektivní forma nápravy po videoanalýze (napodobování) a poté vizuální informace (stopy na palubovce). Hráčům, kteří zvládali rozběhové kroky, ale rozběh nebyl dynamický a ve své podstatě dokonalý, pomohla zpětná vazba videorozborem. Naopak hráči, kteří měli velké nedostatky v realizaci rozběhu a odrazu, těm videorozbor ke zlepšení nepomohl. V takovém případě je dobré začít s rozběhovými kroky pomocí vizuální informace (stopy na palubovce). Přesto se našli hráči, kteří se s vizuální informací nesžili („Nemohu se koncentrovat na kroky, když se musím dívat dolů.“).

Velmi dobrou pomoc našli někteří hráči, kteří se dobře učí pomocí akustické informace, v rytmizaci rozběhu. „Krokové variace mají vždy nějaký rytmus, takže i smečařský rozběh má svůj rytmus,“ objasňuje Torsten Koch. Stejně úspěšné bylo při učení dlouhého brzdícího kroku překračování žíněnky. Zajímavým pokusem byla kombinace rytmizace s překročením žíněnky, tuto variantu vymysleli hráči sami. Tím došlo ke spojení verbálně-akustického s kinestetickým analyzátorem a přineslo úspěch. Ve skupině se objevili hráči, kteří na základě dlouholetých zkušeností z házené (odraz jedné nohy) měli problémy s odrazem sounož. Při spojení rytmizace a překročení žíněnky bylo přeučování efektivnější. Protože i demonstrace (videorozbor) s rytmizací lépe fungovaly ve spojení, vychází …..z toho, že spojení více informačních kanálů je efektivnější forma při odstraňování technických chyb. To však může být pouhá hypotéza.

Zkušenost dalších sportovců vypovídá o tom, že při odstraňování chyb může být velmi efektivní mluvení pro sebe („krátký – dlouhý – skok!“).

Nejefektivnější varianta odstraňování chyb při smečařském rozběhu se tedy osvědčila rytmizace ve spojení s pohybovým úkolem a rytmizace ve spojení s reálnou demonstrací. Trenéři by přesto měli při déle trvajícím neúspěchu volit i jiné varianty odstraňování chyb.

Z hlediska organizace nejsou varianty korekce chyb – až na videorozbor – nikterak náročné. Pouze videoanalýza může být organizačně náročnější, protože nejlepší videorozbor je bezprostředně po provedení pohybu jednotlivých hráčů.     

Z pedagogického hlediska je varianta rytmizace důležitá také v tom, že se hráči cítí být součásti procesu odstraňování vlastních chyb.

Chyby a jejich varianty korektury:

• Nesprávný krokosled – nalepení stop na palubovku
• Dlouhý první krok a krátký brzdící krok – rytmizace ve spojení se synchronní demonstrací
• Brzdící skok místo brzdícího kroku – Překročení žíněnky
• Výskok z jedné místo dvou nohou – Rytmizace s mluvením pro sebe (krátký, dlouhý, skok), nácvik posledního dvojkroku přes žíněnku
• Hráči skáčou do sítě – stopy na palubovce, odraz je příliš blízko sítě – posunout stopy dál od sítě

Z němčiny přeložil Radek Krpač

Zdroj: www.volleyball-training .de