Nejvíce bodů je ve volejbale dosaženo útokem. Sotva se najde trenér, který by nepoukázal na důležitost techniky jiných činností a že by se hráči neměli tolik soustředit pouze na útok. Ovšem vše hovoří pro to, abychom útoku věnovali ještě více priority než doposud. Podařený útok není jenom nejlepší prostředek, jak získat body, je to také umělecký zážitek. Michael Warm, bývalý trenér SCC Berlín, Han Abbing, Stefan Bräuer a Söhne Hinz, němečtí reprezentační trenéři mládežnických kategorií představují útočný úder, co je při útoku důležité a jak by mělo vypadat vzdělávání v oblasti útočného úderu. U žádného jiného pohybu nemusí tolik komponentů najednou fungovat jako u útoku a to v následující řadě:

·         Zaujmutí výchozího postavení

·         Rytmizace rozběhových kroků + timing

·         Kontrolovaný odraz

·         Vytvoření napětí spojené s nápřahem

·         Vnímání obrany na síti a v poli a rozhodnutí volby útoku

·         Přesně umístěný úder na polovinu soupeře

·         Kontrolovaný dopad

Nejvíce bodů je ve volejbale dosaženo útokem. Sotva se najde trenér, který by nepoukázal na důležitost techniky jiných činností a že by se hráči neměli tolik soustředit pouze na útok. Ovšem vše hovoří pro to, abychom útoku věnovali ještě více priority než doposud. Podařený útok není jenom nejlepší prostředek, jak získat body, je to také umělecký zážitek. Michael Warm, bývalý trenér SCC Berlín, Han Abbing, Stefan Bräuer a Söhne Hinz, němečtí reprezentační trenéři mládežnických kategorií představují útočný úder, co je při útoku důležité a jak by mělo vypadat vzdělávání v oblasti útočného úderu. U žádného jiného pohybu nemusí tolik komponentů najednou fungovat jako u útoku a to v následující řadě:

·         Zaujmutí výchozího postavení

·         Rytmizace rozběhových kroků + timing

·         Kontrolovaný odraz

·         Vytvoření napětí spojené s nápřahem

·         Vnímání obrany na síti a v poli a rozhodnutí volby útoku

·         Přesně umístěný úder na polovinu soupeře

·         Kontrolovaný dopad

Každá fáze pohybu je sama o sobě náročná. Optimální timing ve vztahu k míči, místo odrazu a celý správně časovaný průběh vyžaduje od hráčů splnění královského úkolu. Rámcové podmínky pro splnění tohoto cíle jsou ve vrcholovém volejbale popsány:

Výchozí pozice

Každý hráč přechází do útoku z nějakého předešlého úkolu, který musí nejdříve splnit. Tím je pod časovým tlakem nucen najít nejoptimálnější výchozí pozici pro rozběh. Při útoku po příjmu podání se smečař musí nejdříve soustředit na přihrávku podání a poté najít nejrychlejší cestu k výchozí pozici pro útok. Po podařené přihrávce mohou smečaři hned přejít k rozběhu. Čím dále od sítě musí nahrávač reagovat na špatnou přihrávku, o to více musí smečaři hledat výchozí pozici pro rozběh mimo hřiště, aby se proti míči mohli rozbíhat pod menším úhlem. Najít optimální výchozí pozici pro útok po vlastní obraně také není jednoduché, protože všichni hráči družstva jsou zapojeny do obrany ať už na síti nebo v poli a musí se bleskově po této činnosti přeorientovat na útok. Náročný úkol čeká střední blokaře, kteří musí ihned po bloku rychle najít výchozí situaci pro útok. Na základě časového tlaku je u blokařů běžný tříkrokový rozběh takřka nemožný, blokař improvizuje a rozběh podle situace zkracuje.

Rozběh a výskok

O této fázi je v odborných literaturách napsáno nejvíce, přitom je oproti ostatním fázím lehce popsatelná. Z výchozí pozice následuje levou nohou směrový krok, který má klidový charakter. Brzdící krok a dokrok je naopak velice dynamický. Toto zrychlení je velice důležité, neboť toto tempo dokáže dobrým výskokem dostat tělo do výšky. K tomu dochází během výskoku k napětí svalstva trupu. „Nezpomaluj nikdy tvůj rozběh, naopak ho postupně zrychluj“, zní rada.

Fáze výskoku

Odkud pochází energie pro úder? Zde je důležitý pohyb ruky, proto je důležité, aby hráči dokázali úderovou paži maximálně zrychlit a přitom precizně použít různé varianty úderů, jinak bude úder lehkou kořistí pro soupeřův blok. Soupeři by měli co možná nejpozději poznat, kam útočíme. K tomu je také důležitá síla úderu, která je závislá na rychlosti úderové paže. Předpokladem pro rychlý pohyb paže je, aby svalstvo dostalo možnost ke kontrakci. Pokud je například úderová paže už předtím natažena, není možné pouze z předloktí vyvinout dostatečnou rychlost a tím i sílu pro úderovou paži.

Pohyb úderové paže

Nejdůležitějším kritériem pro pohyb úderové paže je, aby byl pohyb proveden plynule a ne v izolovaných krocích. Proto jsou zde uvedeny pouze některé body popisující pohyb úderové paže.

·         Loket a rameno jsou při nápřahu vedeny směrem vzad

·         Řetězový impuls probíhá přes boky, trup, rameno, loket až k ruce.

·         V momentě úderu je rameno vedeno maximálně nahoru a vpřed, všechny jednotlivé impulsy dosáhnou maximálního zrychlení, klouby paže volně švihají

·         Míč je trefený otevřenou dlaní, ani zápěstí by nemělo být fixováno

Dopad

Dopad nemá s kvalitou útočného úderu nic do činění. Přesto musíme hlavně ve fázi učení techniky dbát na správný dopad na obě nohy. Abychom zajistili rovnováhu při dopadu, je nutná stabilizace těla už ve vzduchu. Špatný dopad může způsobit větší riziko natržení vazů, především však dlouhodobě hrozí chronické poškození kolenního kloubu a páteře, především v oblasti bederní. Proto platí: Hráč by měl dopadnout vždy na obě nohy, hmotnost těla je tím při dopadu rovnoměrně rozložena.

Nácvik útočného úderu podle druhu nahrávky  

Při poslední fázi nácviku útočného úderu útočí smečaři po nahrávkách nahrávačů. Po nácviku vysokých nahrávek je tempo nahrávek neustále zvyšováno, nahrávači nahrávají polovysoké a rychlé nahrávky. Útočníci by po směrovém kroku měli volit brzdící krok v momentě, kdy se nahrávač dotýká míče při nahrávce. Časový moment rozběhu by měl být vždy realizován útočníkem, ten je zodpovědný za timing rozběhu podle nahrávky.

Z časopisu Volleyball-Magazin 02/2010 přeložil Radek Krpač