Menu
  • Kategorie: Učení a trénink
  • Napsal Radek Krpač

RUKOVĚŤ VOLEJBALOVÉHO TRENÉRA II. TŘÍDY, 2. díl: Útok prvním sledem

attack1Vážení kolegové! V prvním dílu jsem deklaroval, že budu pomalu a trpělivě psát na pokračování psát Rukověť volejbalového trenéra II. třídy. V dnešním druhém dílu pokračuji doporučením, jak uspět, pokud by měl uchazeč trenérství za úkol představit metodický výstup na téma „Nácvik útoku prvním sledem“, jak jsem minule naznačoval. Nejprve bych očekával, aby se uchazeč orientoval v zadání …

  1. 1.Orientace v zadaném tématu

Nácvik … je součást tréninkového procesu, ve které se hráč učí novým dovednostem. … nebo reorganizuje již naučené pohybové vzorce a zkušenosti … Výsledkem nácviku je nová vyšší úroveň koordinace a nově vybudovaná struktura … (Není tedy výčtem variant útoku prvním sledem, není tréninkem útoku prvním sledem v kontextu předcházející činnosti (čili skupinový herní řetězec), případně tréninkem útoku prvním sledem v kontextu činnosti družstva (tedy týmová činnost). Zjednodušeně řečeno je učebním postupem.

Útok prvním sledem… je útok středových hráčů, při němž odraz útočícího hráče nastává před odbitím nahrávače. Útok středových hráčů tzv. dlouhou jednonožkou (vystřelená nahrávka do zóny II), není útokem prvního sledu, ale řadíme jí do útoků, které uskutečňují středoví hráči. Z toho důvodu toto téma vztahujeme pouze na výše definovaný útok prvním sledem.

 

Jedná se součinnost dvou hráčů: … v tomto případě útočníka a nahrávače. Je třeba definovat, co mají oba aktéři udělat, a dále popsat další požadavky na jejich součinnost, popřípadě jaké jsou další požadavky na nepřímé účastníky kombinace (například: přihrávající hráč)

 

2.Popis činnosti, technika, parametry součinnosti

Po prokázání pochopení tématu by měl uchazeč trenérství popsat činnost. To znamená v případě individuálních činností popsat a zdůvodnit správnou techniku, v případě kombinací popsat parametry součinnosti. V případě útoku prvním sledem:

 

Popsat požadavky na útočníka, konkrétně:

  • Popsat správné místo odrazu
  • Popsat jak má správně načasovat odraz a práci paže
  • Vysvětlit rozdíl mezi mužským a ženským volejbalem při útoku prvním sledem
  • Položit důraz na fakt, že pro posouzení kvality činnosti středového hráče je včasnost nabízení se k útoku
    • Vůči síti
    • Vůči nahrávači

 

Popsat požadavky na nahrávače, konkrétně:

  • Popsat správné místo odrazu k provedení nahrávky
  • Vysvětlit, že N musí sladit nahrávku s rozběhem a odrazem útočníka
  • Popsat správnou techniku nahrávky pro útok prvním sledem, především:
  1. a)Důraz na schopnost nahrávače časovat nahrávku (zpožďovat odbití)
  2. b)Důraz na schopnost nahrávače skrýt záměr (naznačení smečování, zalití)
  • Naznačit možnosti taktického užití prvosledových úderů

 

Další komunikační požadavky na součinnost nahrávače a útočníka, konkrétně:

  • Vysvětlit, co znamená mít ochotu „vydat se“ nahrávači
  • Zdůraznit potřebu důvěry v útoku prvním sledem a přiměřenou toleranci chyb při realizaci
  • Zdůraznit důležitost objemu tréninku pro nácvik (souhru), a potřebu trpělivosti
  • Zdůraznit důležitost nepřetržité verbální i neverbální komunikace mezi nahrávačem a útočníkem před akcí, během akce a po ní.
  • Rozvíjet potřebu a schopnost nahrávače a útočníka být vzájemně čitelní a nečitelní pro soupeře

 

Požadavky na ostatní hráče, nepřímé účastníky kombinace

  • Kvalita přihrávky, umožňující realizaci útoku prvním sledem

 

 

3. Učební postup

Poté, co uchazeč prokázal pochopení tématu a popsal činnost, kterou chce nacvičovat, musí přistoupit k formování učebního postupu. Do této chvíle, se dalo popisovat problematiku poměrně exaktně (přesně). Učební postup už je věc složitější, minimálně relativní a názor se může lišit. Přesto nabízím uchazeči jisté schéma šesti učebních kroků, přičemž nevylučuji, že se k cíli dá dospět i poněkud odlišným postupem.

 

1. Krok – nespecifická průpravná cvičení pro vytvoření časoprostorové představy

Rozhodně by trenér měl u hráčů začít vytvořením představy časoprostorových souvislostí kombinace. Tato fáze ještě není realizací útoku prvním sledem, a týká se především útočníků. Dokonce v této fázi není nutná přímá účast nahrávače. Z tohoto důvodu se může poukázat na to, že dá začít i v době, kdy děti ještě nejsou volejbalově způsobilé. Nazýváme je „nespecifická průpravná cvičení“.

 

2. Krok – specifická průpravná cvičení pro vytvoření časoprostorové představy

Ve druhém kroku je již požadována součinnost nahrávače a útočníky, ale pokračuje proces vytváření časoprostorových souvislostí, v němž již jde o součinnost obou aktérů (tedy nahrávače a útočníka), ale vlastní akce ještě není útokem v prvním sledu.

 

3. Krok – útok prvním sledem bez předchozí akce

Ve třetím kroku se realizuje již útok prvním sledem, ovšem bez předchozí přihrávky či nahození trenérem, čili každé cvičení začíná u nahrávače.

 

4. Krok – útok po předchozí akcineměnných podmínkách

Ve čtvrtém kroku přicházíme k momentu, kde mnoho nezkušených či neinformovaných trenérů učební postup začíná. Tuto chybu by náš uchazeč neměl udělat. Z praxe jsou známy situace, kdy trenér nácvik útoku prvním sledem skutečně tímto způsobem začíná. Například tak, nahazuje míč, nahrávač nahrává a útočník realizuje útok prvním sledem. V tomto námi navrhovaném postupu je toto cvičení až čtvrtým krokem a předpokládáme, že trenér s hráči absolvoval první tři kroky, ale především, že hráči mají za sebou zvládnutí útoku po různých jiných typech nahrávek a nahrávači tyto nahrávky rovněž ovládají. Předchozí akcí přitom může být jak nahození, tak vlastní přihrávka. Útok prvním sledem po přechozí akci potom dělíme na:

    • Útok v modelovaných podmínkách (po nahození)
    • Útok po přihrávce ve stálých, neměnných podmínkách

V tomto kroku vycházíme z toho, že součinnost obou aktérů je velmi křehká, a proto není vhodné ji zatěžovat dalšími proměnlivými podmínkami. Pracujeme ve stálých podmínkách, tak trochu „skleníkovým způsobem“.

 

5. Krok – útokproměnlivých podmínkách

V pátém kroku vycházíme z toho, že hráči zvládli útok prvním sledem, tak, že mají utvořené časoprostorové představy, vědí, co mají činit, a zvládli techniku individuálních herních činností. Necháváme záměrně řešit hráče situace s překvapivým vývojem.

 

6. Krok – útok v herních podmínkách

Závěrečným krokem postupu je trénink v herních podmínkách, a to prostřednictvím modelovaných herních cvičení nebo průpravných her s důrazem na útok prvním sledem.

 

Závěrem dodávám, že vždy jde o to, aby uchazeč o trenérskou kvalifikaci

- prokázal schopnost provést metodickou analýzu, ovšem opakuji, že případná absence této schopnosti, stejně jako případná rozdílnost názorů nemůže být důvodem neúspěchu u trenérské zkoušky. Schopnost polemizovat kriticky a přitom odborně korektně patří k oceňovaným hodnotám uchazečů.

- uměl formulovat učební postup na dané téma. Co ovšem po uchazeči požadujeme, jsem dnes na příkladu útoku prvním sledem naznačil.

 

A nyní domácí úkol:

  1. 1.Popište místo odrazu a časoprostorové souvislosti nápřahu útočníka při útoku prvním sledem
  2. 2.Uveďte podle naznačeného schématu příklady nespecifických a specifických cvičení pro vytvoření časoprostorové představy

 

Až budete číst tyto články, už do mě budou řezat. Přejte mi, aby z nerychlejší endoprotézy ve Střední Evropě, byly dvě …

 

Zdeněk Haník (spolupráce Aleš Novák, Jiří Zach), Mladá Boleslav 12.2.2013