Rozhodl jsem se pomalu a trpělivě psát na pokračování Rukověť volejbalového trenéra II. třídy. Proč? Ze dvou důvodů:

 

• Trenérská kvalifikace II. třídy opravňuje trenéra získat trenérskou živnost.
• Trenérská kvalifikace II. třídy je vlastně nejvyšší trenérské vzdělání, poněvadž Trenérská školení I. třídy by měla být stále víc kurzem pro trenéry profesionály pro nejvyšší soutěže, což jsou dnes více koučové s manažerským přístupem.

Volejbalový svaz proto dlouhodobě pokládá školení II. třídy za svou prioritu. Již sedm let jsem účasten závěrečného zkoušení, mé pocity jsou často smíšené a mám dojem, že si s uchazeči trenérskou živnost ne zcela dobře rozumíme. Úplně odmítám tvrzení, že z toho děláme vědu. A budu je vyvracet právě prostřednictvím tohoto dlouhodobého seriálu, jehož první díl dnes čtete. Uvedu příklad: jestliže chci jako člen zkušební komise od uchazeče, který dostal téma „Nácvik útoku prvním sledem“, v podstatě předvést, jak bude učit žáky rychlík, řekněte mi, co je na tom za vědu?

Pakliže tento uchazeč začne svou prezentaci tím, že nahazuje nahrávači míč a ten provádí s útočníky rychlík a poté pokračuje tím, že k tomu přidá příjem a pak třeba dokonce celou šestku nebo činnost soupeře, pak je takový postup v rozporu se zadaným tématem. Není nácvikem útoku prvním sledem, ale tréninkem útoku první sledem v kontextu předcházející činnosti (čili skupinový herní řetězec), případně tréninkem útoku prvním sledem v kontextu činnosti družstva (tedy týmová činnost). NE. Při takovém vývoji, zastavuji uchazeče a vracím ho k tématu, ale zpravidla už vím, že je zle. Začíná být jasné, že rychlík nikdy neučil. Navíc cítím, že nepochopil téma. Proč ho nepochopil? Protože nemá jasno v základních pojmech. Jak známo, každá odbornost má svou terminologii. To vůbec nemusí být věda. Každý truhlář musí vědět, co je hoblík a nemyslím, že se v tom čeští truhláři nějak zásadně liší. Nemyslím si ani, že bychom se měli lišit ve volejbalové terminologii v chápání toho, co je „nácvik útoku prvním sledem“. Je to jednoduché: uchazeč si potřebuje ujasnit dva pojmy: „nácvik“ a „útok prvním sledem“.

 

Nácvik … je součást tréninkového procesu, ve které se hráč učí novým dovednostem. … nebo reorganizuje již naučené pohybové vzorce a zkušenosti … Výsledkem nácviku je nová vyšší úroveň koordinace a nově vybudovaná struktura …

 

Útok prvním sledem… je útok středových hráčů, při němž odraz útočícího hráče nastává před odbitím nahrávače. Jedná se tedy součinnost dvou hráčů: … v tomto případě útočníka a nahrávače. Plám se znovu, co je na tom za vědu? Ještě lapidárněji: úkolem je naučit dva hráče novým dovednostem, jejichž výsledkem je nějaká souhra. Musíme tedy oběma aktérům popsat, co mají udělat. Konkrétně útočníkovi: kde se má odrazit, a to: jednak vůči síti a jednak vůči nahrávači. Jak správně načasovat odraz a práci paže. A nahrávačovi: jak vybrat správné místo odrazu k provedení nahrávky, jak sladit nahrávku s rozběhem a odrazem útočníka. Jaký druh odbití má použít. Později možná, jak časovat nahrávku.

 

Pokud trenérský uchazeč prokázal při svém vystoupení úvahu, v duchu toho, co jsem právě nyní naznačil, úspěch u zkoušky je zaručen, jelikož prokázal již v této chvíli schopnost provést metodickou analýzu. Dokonce bych ho jako zkoušející v této pravděpodobně zastavil, poděkoval a pogratuloval k získání trenérské kvalifikace II. třídy. Při zodpovídání výše zmíněných otázek: kde se odrazit, jak časovat atd. se již můžeme klidně lišit, ale to je přirozené, jelikož a právě proto, že volejbal není žádná věda (a už vůbec ne exaktní věda). O to vůbec nejde. Lépe řečeno, případná rozdílnost názorů nemůže být důvodem neúspěchu u zkoušky. Dokonce schopnost polemizovat kriticky a přitom odborně korektně patří k oceňovaným hodnotám uchazečů. Jde nám daleko více o to, aby kandidáti trenérského řemesla uměli formulovat učební postup na dané téma. Doufám, že čtenář pochopil symboliku těchto řádků a neobviní mě naopak z toho, jak lehce se dá získat trenérská dvojka: samozřejmě, že nás jako zkoušející při trenérských zkouškách, zajímají i didaktické schopnosti uchazečů, jako například: projev, kvalita instrukcí, přenos obsahu na hráče, organizace cvičení, výběr didaktických prostředků, korekce technických nedostatků a v neposlední řadě i osobnostní charisma, které má vliv na přenos informací a obsahů. Bota nás však tlačí jinde. Doufám, že z dnešního článku vyplývá, kde. V příštím pokračování plynule navážu a odpovím na položené otázky v problematice „nácviku útoku prvním sledem“. A potom budu pomalu a lapidárně objasňovat, jak se připravovat na trenérské zkoušky II. třídy. Možná to je i na několik let … Ale, asi je to potřeba.

 

V Nymburce dne 16.1.2013, Zdeněk Haník