introtext

Pod pojmem začátečnický volejbal je myšlena fáze nácviku volejbalu, kdy hráči ještě neovládají útočné prvky volejbalu: útočný úder a rotované (i smečované) podání nebo ještě nejsou schopni použít je v herních podmínkách. Základní snahou hráčů v začátečnickém volejbalu je udržení míče ve hře. Jakmile dojde k osvojení útočných prvků, charakter volejbalu se mění. Útok začíná mít převahu nad obranou a snahou trenérů až do ukončení mládežnického věku, ale prakticky i v seniorském volejbalu je vyrovnat se s tímto faktem (viz dále).

Obsah etapy začátečnického volejbalu

Obsahem začátečnického volejbalu jsou odbití obouruč spodem, odbití obouruč vrchem a odbití jednoruč spodem v ose těla (spodní podání) i mimo osu těla (základ vybírání). Tato základní odbití nejsou herními činnostmi, teprve se jimi stávají v kontextu herních podmínek. Odbití obouruč vrchem může být jak nahrávkou, přihrávkou, vybíráním v poli, tak útokem. Uvedená odbití jsou však základem volejbalu a především pro začátečníky na určitou dobu prostředkem udržení míče ve hře – tzn. možnosti „hrát“. Proto pojmenováváme tuto fázi jako „začátečnický volejbal“, jenž má poněkud jiný charakter než konečná podoba volejbalu. V momentu, kdy začnou být běžně používány útočný úder a rotované podání (smečované podání), začínají se výrazně prosazovat tělesné a kondiční předpoklady (parametry), které ovlivňují volejbal v podstatě až do konce herního věku. Začne se intenzivně pracovat na otupení účinnosti podání – nácvikem a rozvojem přihrávky. Jako reakce na útočný úder přichází nácvik bloku a vybírání. Na druhé straně chce být útok rafinovanější, tak vznikají útočné kombinace a obrana reaguje obrannými kombinacemi atd.

Délka etapy začátečnického volejbalu je určována i trenéry…

Vraťme se však k začátečnickému volejbalu. Snažíme se zahájit nácvik útočného úderu hned, jak je to možné. Je myšleno, hned jak to dovolí fyzický vývoj dětí. Je však na nás trenérech, jak chytře kombinujeme nácvik „útočného volejbalu“ s průpravnými hrami bez útočných prvků. To je v našich silách. Jakmile totiž dáme nekontrolovaný průchod používání útočných prvků ve hře, začínáme likvidovat mezihru. V příslušné rubrice je uveden přehled průpravných her pro nácvik a zdokonalení obou základních odbití, který má sloužit k tomu, aby měli trenéři k ruce dostatek zajímavých prostředků, jak konkurovat populární činnosti – smečování, která je pro hráče (především chlapce) vždy nejpřitažlivější. Začátečnický volejbal má tedy, jak bylo uvedeno, jiný charakter a jiné cíle.

Ulož do dlouhodobé paměti:

Základní rysy začátečnického volejbalu

• Používá tři základní odbití: obouruč vrchem, obouruč spodem a jednoruč spodem.
• Základní snahou hráčů je udržet míč ve hře déle než soupeř.
• Přelety míče přes síť mají vertikální charakter, z toho se odvíjejí druhy odbití a jejich nácvik.
• Doba začátečnického volejbalu končí funkčním zapojením útočného úderu a útočného podání do hry a reakcí na něj: nácvikem a rozvojem dalších herních činností.

V Nymburce, 8. 8. 2007