Trenéři mládeže jistě znají situaci, kdy kamarádka přivede spolužačku na volejbalový trénink, my ji se vší radostí přijmeme do týmu, který už má ovšem dva roky procvičování herních dovedností za sebou a integrovat novou hráčku do takovéto skupiny není vůbec snadné. Také jiné důvody vedou k výkonnostní heterogenitě v mládežnických družstvech: různé pokroky u hráčů, výskyt akcelerovaných nebo naopak (volejbalově) retardovaných jedinců, různé zájmy jednotlivých členů atd. Ihned se objeví problémy, se kterými se musíme vyrovnávat. Výkonnostně silnější hráči se cítí nevytížení, protože musí brát ohled na začátečníky. Začátečník se cítí přetížen, protože nedokáže tak rychle zpracovat všechny nové informace. Začátečníci se cítí být mimo dění, dochází ke ztrátě motivace výkonnostně silnějších jedinců, protože se neustále opakují stejná cvičení, cvičení a herní formy se nedaří, protože balón hráče jednoduše neposlouchá a dochází k obavě z nedosažení předem stanovených cílů.

Trenéři mládeže jistě znají situaci, kdy kamarádka přivede spolužačku na volejbalový trénink, my ji se vší radostí přijmeme do týmu, který už má ovšem dva roky procvičování herních dovedností za sebou a integrovat novou hráčku do takovéto skupiny není vůbec snadné. Také jiné důvody vedou k výkonnostní heterogenitě v mládežnických družstvech: různé pokroky u hráčů, výskyt akcelerovaných nebo naopak (volejbalově) retardovaných jedinců, různé zájmy jednotlivých členů atd. Ihned se objeví problémy, se kterými se musíme vyrovnávat. Výkonnostně silnější hráči se cítí nevytížení, protože musí brát ohled na začátečníky. Začátečník se cítí přetížen, protože nedokáže tak rychle zpracovat všechny nové informace. Začátečníci se cítí být mimo dění, dochází ke ztrátě motivace výkonnostně silnějších jedinců, protože se neustále opakují stejná cvičení, cvičení a herní formy se nedaří, protože balón hráče jednoduše neposlouchá a dochází k obavě z nedosažení předem stanovených cílů.

Jak se s výkonnostní heterogenitou trenér vyrovná?

Rozhodujícím faktorem je perspektiva, kterou trenér přijme. Vidí sebe spíše jako volejbalového trenéra nebo jako trenéra mládeže? Přesto, že mnozí tvrdí, že dokážou zvládnout obě varianty, převažuje často jedna z nich. V prvním případě by tento začátečník stál mimo hřiště, aby něco nezkazil, ve druhém případě bude trenérem i týmem akceptován. Existují alternativy, které uspokojí obě strany? Zpravidla se vychází z toho, že jednotlivé tréninkové skupiny jsou homogenní. Existují však alternativy, při kterých můžeme začátečníky i pokročilé spojit do jedné pracovní skupiny. Pokud trenér nechce nabídnout trénink pro každou skupinu zvlášť, je třeba se nechat inspirovat. Tento model zcela změnil pohled na učení se nového pohybu. Vychází z představy, že není smysluplné učit se ideální techniku, ale variace provedení pohybu. Také při chybném provedení se dají docílit úspěchy v učení. Dá se přenést myšlenka individuálního učení na učení v heterogenní skupině? Můžeme individuální učební proces a různý stav výkonnosti hráčů integrovat do skupinových cvičení a herních forem tak, že se všichni zúčastnění budou vzhledem k výkonnosti individuálně vyvíjet ve svých dovednostech? Předpokladem pro tento cíl je, že při cvičeních připustíme různá řešení provedení pohybů i jednání ve hře. Začátečníci využívají jiných strategií než pokročilí. V šíři variant řešení herních situací je šance k individuálnímu vývoji. To však předpokládá nejen otevřenost trenéra, ale také hráčů. Hlavně pro hráče, kteří jsou v týmu již delší dobu je přizpůsobení se složitou věcí, protože ubývá nových poznatků. Proto musí být herní situace, které od pokročilých požadujeme, stále nově interpretována. Tím získáme koncentraci pokročilých hráčů, kteří „musí“ proti začátečníkům hrát technicky správně. Takto docílíme toho, že i začátečníci se mohou podílet na hře, aniž by výborně technicky ovládali herní dovednosti. V první řadě nejde o maximální efektivitu každého hráče, ale o individuální řešení určených úkolů, aby byl zachován herní proces. Míč musí být zahrán od hráče A k hráči B, aby hráč C mohl hrát dál. Začátečník si musí poradit se situací tak, aby míč opravdu směřoval na hráče B. První pokusy mohou probíhat chaoticky, nakonec však z tohoto učení mohou profitovat jak začátečníci tak i pokročilí. Žádný z hráčů není ze hry vyčleněn, docílíme stavy radosti z úspěchu.

Pomoc začátečníkům

·         Prodloužení kontaktu s míčem chycením míče a následného čistého odbití

·         Prodloužení dráhy míče jedním dopadem na zem před následným odbitím

·         Odvaha připustit vlastní technické kreace

·         Požadování postupného zlepšení techniky

Vše má však své hranice. Rozdělení hráčů podle výkonnosti je třeba dále používat, abychom dosáhli výkonnostních cílů. Tato metoda má za cíl, získat u náročné hry pocit úspěchu, radosti a týmového souznění. Je a stále bude uměním nabídnout v mládežnické kategorii takový trénink, který by uspokojil  a dlouhodobě motivoval všechny zúčastněné k tomu, aby u volejbalu zůstali.

Z němčiny přeložil Radek Krpač, Volleyball-Magazin 10 ∕ 2009