Většina dějů, které v nás probíhají, nám zůstává utajena až do té doby, než začnou působit na svaly. Pohyb je tedy indikátorem vnitřního stavu mysli. Touto myšlenkou skončila druhá část textu… 

 

 

 

STANOVÍME SI TAKOVÉ NORMY SVÉHO JEDNÁNÍ, KTERÉ NÁM NEJLÉPE UMOŽNÍ SE VYHNOUT POTÍŽÍM

Obecně možno říci, že mezi třináctým a čtrnáctým rokem se u člověka přestává rozvíjet a zlepšovat jeho schopnost přizpůsobit se.Již nikdy si nezvykne na činnosti v oblasti myšlenkové, citové i tělesné, které mu v tomto věku připadají jako obtížné nebo neuskutečnitelné. Výsledkem toho je skutečnost, že takový člověk zůstává za svými možnostmi.

Tato omezení mají svůj původ z pravidla v potížích jeho fyziologického nebo společenského vývoje. Narazí-li člověk na stejnou překážku, snadno ustupuje před tím, co se mu zdá těžko dosažitelné, co se mu nedaří, v čem selhává nebo to co mu připadá nepříjemné.

POHYBU POROZUMÍME PODLE POCITŮ, NIKOLIV ZVÝŠENÝM ÚSILÍM

K učení potřebujeme čas, pozornost a schopnost rozlišovat. Rozlišování je podmíněno smyslovým vnímáním. Abychom byli s to se učit, musíme zkvalitňovat své smysly. Kdybychom za tímto účelem používali pouze síly, dosáhli bychom pravého opaku. Učíme-li se něčemu, měli bychom nezaujatě zpozorovat, co se v nás odehrává. Tak si zachováme jasnou a klidnou mysl.

ZVÝŠENÍ SCHOPNOSTÍ

Jen to, co děláme snadno a s potěšením, se stane naším zvykem, který nám bude věrně sloužit. To, co vykonáváme jen vynaložením vůle, do čeho se musíme nutit, to v nás nikdy nevzbudí příjemné vnitřní pocity a časem, až zestárneme, nebudeme to schopni vykonávat vůbec. Uvedu jeden příklad, před nedávnem jsem poslouchal rozhovor s Rogerem Federerem. Komentátor mu položil téměř banální otázku: „Jak se vám podařilo vyhrát 17 turnajů Grand Slamu a být ve 33 letech druhým hráčem světa?“ Hráč odpověděl jednoduše, ale dle mého je v jeho odpovědi vše podstatné: „Pravděpodobně mám ze všech hráčů tenis nejraději…“ Logika, kterou nelze moc obejít. Bylo by zajímavé zjistit, jaké a jak silné pocity z pohybu a ze hry prožíval tento hráč ve svých začátcích mladého sportovce. Jak ho formovalo okolí, ve kterém začal sportovat? Jistě velká láska k tenisu se nutně promítla do jeho pohybu, techniky, biomechaniky těla a jeho vnitřního pohledu na své JÁ. V tomto případě se sešlo jistě vícero faktorů, ale tudy, dle mého názoru vede cesta i pro nás, trenéry mládeže volejbalu.

SCHOPNOST A SÍLA VŮLE

S růstem schopností klesá potřeba uvědomělé vůle. Síla, kterou vynaložíme na posílení svých schopností, dostatečně procvičí i naši vůli. Všimněte si, že většina lidí, kteří se snaží zdokonalit pomoci silné vůle, nevynikají právě svými schopnostmi. Oba uvedené způsoby vedou k cíli, ale ten první vyžaduje velké odhodlání a navíc představuje i značné nebezpečí. Síla, která nebyla přeměněná na pohyb, se sama rozplyne. Rozloží se a zatěžuje klouby, svaly a ostatní části těla, které se podílely na zvýšené námaze. Energie, která se nepřeměnila v pohyb, se změní uvnitř systému v teplo a způsobuje změny, jež je třeba urychleně odstranit, aby se celý systém opět dostal do výchozího stavu, aby byl připraven vykonávat další činy.

Pěkné sluncem zalité dny a nejen ty!