Menu
  • Kategorie: Trénink
  • Napsal Zdeněk Haník

Trénink dvojbloku

img00071Volejbaloví fanoušci s povděkem kvitují změnu posledních let, ve kterých se - hlavně u mužského volejbalu – volejbalové výměny prodloužili a zatraktivnili. Hlavním důvodem této změny je zlepšení obranné práce jednotlivých týmů na síti. Michael Warm, reprezentační trenér Rakouska, představuje inovativní trénink dvojbloku od rozcvičení až po závěrečnou fázi.

V úvodní fázi představené tréninkové jednotky hraje velkou roli především běžecká technika. Správný rytmus je totiž u všech blokařských akcí velmi důležitý. Trenér se snaží naučit tuto kompetenci pomoci tleskání. Po rozcvičení následují posilovací cvičení zaměřená na tonizaci svalů trupu a proprioceptivní cvičení se zaměřením na svalstvo kolem kolene. Schopnost vnímání hraje u blokování také velmi významnou roli, proto jsou první cvičení této tréninkové jednotky zaměřená právě na tuto schopnost.

První zahřívací hra slouží k rozvíjení komunikace mezi oběma blokujícími hráči. V hlavní části tréninkové jednotky se budeme věnovat jednotlivým aspektům blokování, seznámíme se s metodickými kroky, které nám umožní se na nejdůležitější činnosti při blokování zaměřit. Na konci budeme od hráčů požadovat správné řešení herních situací, ve kterých budeme aktéry hry nutit zaujmout neutrální postavení, které jim nedovolí se na nadcházející činnost předem připravit. Při hrách doporučuji zmenšit hřiště po stranách, aby se četnost blokařských akcí zvýšila.

I v tréninku komplexních herních situací bude dvojblok středem pozornosti. Na jedné straně tím, že po obraně těžkých situací bude jedna strana nucena nahrávat vysokou nahrávku do kůlů a druhý tým bude mít dostatek času sestavit dvojblok. Na druhou stranu také tím, že přidáme pravidlo, že vítězným blokem získává družstvo bod navíc. Tím docílíme snahu hráčů o vytvoření co nejvíce blokařských akcí. Trénink útočného úderu s následným blokováním je jednou z nejoblíbenějších akcí volejbalového utkání, můžeme očekávat mnoho zajímavých soubojů na síti, ve kterých mohou blokaři získávat sebevědomí a herní praxi. Na závěr tréninkové jednotky vymyslíme hru tak, aby všichni hráči po úspěšném blokařském zásahu spokojeně odcházeli domů.


Běžecká abeceda zaměřená na rytmus – Všichni aktéři tréninku se pohybují během po hale. Každých osm sekund trenér pískne a změní formu běhu – vpřed, vzad, stranou, skippink, skokový krok atd. Děti plní formu, směr pohybu si však volí každý sám. Po zvládnutí volí trenér i náročná koordinační cvičení – každá noha provádí jiný běžecký akt, přidává pohyby paží atd. Kreativita nezná hranic!

06´
Úkolem cvičenců je běžet v rytmu, který trenér vytleská. Trenér použije i rytmus trojkrokového rozběhu.
10´
Stabilizace a posilování – Hráči posilují sami, trenér jim pouze zadá pět posilovacích cvičení podle toho, v jakém kondičním stavu se tým nachází. Např. – kliky směrem v před, vzad i stranou – paže se opírají o míč. 15 sekund zátěž na každou stranu.
Výskok z obou nohou na jednu – Hráč se odrazí oběma nohama, dopadá pouze na jednu nohu a snaží se doskok vybalancovat. – 5 – 8 opakování

15´
Individuálně – každý hráč má tři minuty na posilování partií těla, které hráčům byly doporučeny po testování v přípravném období, aby jim byla dána větší pozornost

20´
Cvičení na vnímání ve skupinách po třech – Cílem cvičení je krátce zopakovat základní pohyby a poté je cvičením na vnímání ztěžovat. Hráči jsou ve trojicích a tvoří trojúhelník. Hráč A si nadhodí míč a odbije ho na hráče B, hráč C mezitím na prstech ukáže číslo, hráč B se na číslo musí podívat a podle čísla odbít míč – „jednička“ znamená odbití spodem, „dvojka“ odbití vrchem. Po prvním odbití odbíjí hráč B na hráče C a hráč A ukazuje, jaký typ odbití má hráč C vykonat. Stále se hraje v trojúhelníku, jeden hráč ukazuje, dva hráči mezi sebou odbíjí.
Varianty: Hráči A a B mohou odbít mezi sebou dvakrát nebo i vícekrát, C ukazuje úlohy. Další variantou je změna úkolů - „jednička“ znamená odbití nad sebe a až poté na spoluhráče, nebo číslo může znamenat, na koho bude hráč míč odbíjet.

28´
Bagrball s úlohou navíc – Dva týmy na každé straně hřiště, v hřišti dva hráči vedle sebe, jeden z nich drží míč. Trenér zahajuje rozehru a přehrává lehký míč na jednu stranu, pokud na hráče letí míč, odbíjí ho na druhou stranu hřiště a jde se zařadit na konec družstva. V případě že drží míč v ruce a míč na něho letí, musí držený míč nejdříve předat spoluhráči a poté míč odbíjí na druhou stranu. Výměna končí, pokud jeden z týmů udělá chybu – jeden míč spadne na zem, do autu atd. Hraje se do 15 bodů.

35´ Hlavní fáze učení
Stabilita paží při blokování ve stoje – Dvojice stojí proti sobě, síť je výšce čela. Jeden hráč se postaví do blokařského postavení, druhý hráč si nadhodí míč a útočí ve stoje přes síť. V momentě, kdy míč ve vzduchu kulminuje, natáhne první hráč paže v předloktí a sune je přes pásku sítě na stranu soupeře. Hráč útočí do paží bránícího hráče a testuje jejich pevnost nad sítí.

42´
Práce ve skupině – hřiště je rozděleno na půlku, na jedné straně jsou dvě bedny vzdálené 1,5 m od antének, na nich jsou hráči s míčem připraveni útočit ze země. Na druhé straně hřiště stojí hráči za sebou, první z nich je v zóně III připraven blokovat. Hráči si libovolně nahazují míče a smečují rovný úder před sebe, blokující hráč se přesune úkrokem a blokuje útočný úder.
Varianta: Blokující hráči blokují překrokem
Dbejte na to, aby útočily obě strany a hráči se na bednách vystřídali

50´
Teď s dvojblokem! Organizace cvičení se nemění, v zóně III však tentokrát stojí dva hráči. Jakmile nadhodí jeden z útočících hráčů míč, hráči se překrokem přesouvají do místa blokování a blokují útočný úder protihráče.
Tip: V případě úspěšného bloku se hráči znovu postavení do přípravného postoje a čekají na další útok, v případě nadraženého míče hráči odstupují a nabízí se k útoku.

56´
Blokařské rozhodování – Organizace cvičení se nemění, hráči však tentokrát nevědí, z jaké strany se bude útočit. To rozhoduje dvojice hráčů, která je za blokujícími hráči – ti útočníkům ukážou, kde se bude útočit.
Trenér dbá na to, aby pohyb blokařů byl synchronní a aby se blokaři přesouvali překrokem

65´
Rozehrání – Předtím, než se začne hrát, mají hráči možnost se rozehrát. Hraje se tři proti třem, jeden hráč je vždy za hřištěm s tím, že po každém přehrání míče přes síť trojice rotuje ve směru hodinových ručiček.

70´
Blokařská hra na malém hřišti – Hraje se tři proti třem, po přihrávce musí nahrávač volit vysokou nahrávku do kůlů, kde hráči útočí proti dvojbloku – vždy musí být postaven dvojblok, nesmí se ulívat, pouze útočit nebo hrát bagrem přes síť. Hraje se na čas.

90´
Komplexní trénink se zaměřením na dvojblok – dva kompletní týmy proti sobě, rozehra však nezačíná podáním, ale nahozeným míčem od trenéra, který je v zóně VI. Trenér nahazuje míč do pole a družstvo má po nahození pouze dva údery – nahrávač musí volit vysokou nahrávku do kůlů – útočí se proti dvojbloku a situace se dohrává. Za každý míč, který jde po útočném úderu o blok do autu, si útočící družstvo připočítává dva body.

110´
Poslední blok – Trenér stojí s košem míčů v zóně IV připraven útočit po vlastním nadhozu, na jeho straně je vyznačeno území 3x3 m (útočná čára a tři metry od postranní čáry). Na druhé straně jsou v zóně III a II připraveni dva hráči na blokování od středu. Trenér nahazuje míč a ze země útočí ze zóny IV, oba hráči se přesouvají překrokem do zóny II a blokují. Pokud odražený míč směřuje od bloku do vyznačeného území, trénink pro hráče končí a jdou se protahovat. Trenér se snaží, aby časový odstup od první a poslední úspěšné dvojice nebyl příliš velký.

Z němčiny přeložil Radek Krpač, Das Volleyballmagazin 1/2012