Na základě analýzy posledního evropského šampionátu žen v Itálii a Srbsku přinášíme volejbalová cvičení, která jsou zaměřena na odstraňování nedostatků jednotlivých evropských týmů. Každý trenér si musí u svého týmu nejprve vyhodnotit, které činnosti je třeba nejvíce zdokonalovat a poté správná cvičení zakomponovat do tréninkových jednotek.

Srbsko – Jedenáctka před sedmičkou – Tréninková forma ke zlepšení hry po příjmu podání

Dva týmy hrají proti sobě v šesticích a zůstávají v předem dohodnuté rotaci, např. na začátku oba týmy s nahrávačem v zóně I. Družstvo, které útočí po přihrávce podání, musí získat jedenáct bodů dříve, než získá podávající družstvo sedm bodů.

 Přitom se nezačíná vždy servisem, výměna může začít podáním trenéra nebo úderem do obrany podávajícího družstva tak, aby druhé družstvo muselo útočit po obraně. Všechny tři výměny se bodují, do konce hry je tedy třeba maximálně 17 výměn.  

 

Varianty:

• Trenér nemusí podávat, může přehrát přes síť lehký míč, v případě že má jeho tým problém s proměňováním situací po míči zdarma.
• V případě, že tým má problémy s útokem po vysoké nahrávce z pole, může trenér od sítě hodit na jednu stranu vysoký míč, úkolem družstva je nahrát a úspěšně útočit proti kompaktní obraně.

Rusko – přihrávka servisu s následným útokem

Družstvo je rozděleno na dva týmy. Každý tým má připraveny hráče na podání a na přihrávce. První tým podává, druhý přihrává. Přihrávka je ihned vyhodnocena.

• Bod přihrávajícímu týmu za perfektní a dobrou přihrávku
• Bod podávajícímu týmu za špatnou přihrávku a chybu na přihrávce
• Mínus bod za zkažený servis
• Týmy se střídají po každém podání

Varianta:

Do cvičení se dá zařadit následný útok po přihrávce, bod mohou týmy získat po úspěšném rychlém útoku nebo po útoku předem stanoveným směrem.

Holandsko – Útok proti kompaktnímu dvojbloku

Dva kompletní týmy proti sobě, nahrávačky v zóně II, ostatní hráčky na jednotlivých postech po přeběhu. Výměna začne tím, že trenér lobuje do obrany jednoho týmu. Nahrávačka je takticky instruována tak, že může nahrát pouze do určitého místa. Z hlediska práce na slabinách holandského týmu bychom volili nahrávku do zóny IV. Soupeř má dostatek času zformovat kompaktní dvojblok, útočníci se snaží prosadit se proti kompaktnímu bloku. Další výměna je libovolná, třetí míč hodí trenér na tu stranu, která předchozí útok prohrála.

Varianty:

Pokud má tým nedostatek v jiné činnosti, je třeba ho analyzovat a vymýšlet správná cvičení.

Chorvatsko – řešení útoku – Stabilizace a použití různých variant útoku

Ve fázi tréninku, kdy se pracuje na zdokonalování techniky, vymyslí trenér lehké cvičení. Trenér nahazuje míče na nahrávače, ten nahrává do kůlů, tam stojí hráči a po nahrávce útočí předem stanoveným směrem, který je dán kužely nebo žíněnkami. Za každé správné řešení se počítá jeden bod. Trenér nahazuje tak dlouho, dokud nemají hráči za sebou předem stanový limit úspěšných pokusů. Při druhém cvičení opět trenér nahazuje na nahrávače, hráči tentokrát útočí proti dvojbloku a snaží se využít jeho nekompaktnosti. V poslední fázi hrají kompletní týmy proti sobě, za každý útok, který využije blok a míč po teči skončí v autu, dostává vítězný tým dva body.

Varianta – tým může dostat dva body i za vítězný úder, který bude zahrán mimo blok.

Německo – zakládání protiútoku z různých herních situací

Hráči začínají v obranném postavení – tři hráči jsou připraveni na blok, tři hráči jsou vysunuti v obraně v poli. Trenér hází míč do hřiště jednoho týmu, nahrávač nahrává a útočníci útočí proti kompaktní obraně. Trénují se tři situace: Trenér hází přesné míče do místa vběhnutí nahrávače, vysoké míče na útočnou čáru 3 metry od sítě a těžké míče, které odpovídají špatnému zákroku v poli. Další míč hází trenér tomu týmu, který předchozí výměnu prohrál.

Z němčiny přeložil Radek Krpač, Das Volleyballmagazin 3/2012