Bohužel jsem se nemohl zúčastnit rozhodujícího  utkání kvalifikace v Plzni. V neděli jsem se vracel z Řecka a pak  jsem se vydal do Rokytnice za juniory. Bohužel a to podruhé, v Rokytnici vypadl signál a tak jsem viděl jen konec důležitého prvního setu. Myslím si,  že třikrát jsme měli možnost proměnit setbol. Nejvíce mě v paměti utkvěl míč, kdy soupeř špatně přihrál a libero vracelo bagrem na síť na hlavní kůl a tam Diviš proti připravenému dvojbloku míč uhrál do lajny. Při tomto úderu jsem si vzpomněl na vynikajícího hráče naší minulosti a to na Petláka. Byl to přesně jeho bodový míč. Vždycky, když měl dostatečně vysoký míč z pole a navíc když ten míč byl trochu zkrácený, volil tento úder. Je nutno říci, že oba dva blokující hráči postavili vzhledem k poloze míče blok do diagonály a v televizi bylo jasně vidět, jak se Divišovi otevřela lajna, která byla otevřena možná 1,5 m... (foto: Jiří Koliš)

Bohužel jsem se nemohl zúčastnit rozhodujícího  utkání kvalifikace v Plzni. V neděli jsem se vracel z Řecka a pak  jsem se vydal do Rokytnice za juniory. Bohužel a to podruhé, v Rokytnici vypadl signál a tak jsem viděl jen konec důležitého prvního setu. Myslím si,  že třikrát jsme měli možnost proměnit setbol. Nejvíce mě v paměti utkvěl míč, kdy soupeř špatně přihrál a libero vracelo bagrem na síť na hlavní kůl a tam Diviš proti připravenému dvojbloku míč uhrál do lajny. Při tomto úderu jsem si vzpomněl na vynikajícího hráče naší minulosti a to na Petláka. Byl to přesně jeho bodový míč. Vždycky, když měl dostatečně vysoký míč z pole a navíc když ten míč byl trochu zkrácený, volil tento úder. Je nutno říci, že oba dva blokující hráči postavili vzhledem k poloze míče blok do diagonály a v televizi bylo jasně vidět, jak se Divišovi otevřela lajna, která byla otevřena možná 1,5 m. V každém případě míč směřoval šikmo ven z kurtu (ale nebyl to aut). Nevím jaké pokyny měli hráči při blokování soupeřových bodových míčů. Z dřívější spolupráce se Z. Haníkem vím, že jsme na bodové míče preferovali blokování od lajny. Pravda také je, že žádný pokyn trenéra nesejme z krajního hráče odpovědnost za výběr místa blokování. Výsledek byl jasný, hráči nechali Divišovi úplně volnou lajnu. Ted ještě k tomu úderu Petláka. Z hlediska taktiky útoku na bod dělal výbornou věc. Úder vždy trefoval vysoko s mírným natočením trupu za míčem (nebyl to stržený úder protože míč byl krátký a padal a  nepokračoval ven za anténku). Míč buď trefil blízko postaveného nahrávače či universála, nebo chytil kraj bloku. Když byl vybrán neutralizoval nahrávače či nejlepšího útočníka. Při zablokování byl dobře vykrytelný, protože byl trefen velice nahoře a nesměřoval na dolní část bloku. Jestli Diviš takové míče umí hrát a má je ve svém rejstříku, tak to náhoda nebyla, jestli ne, měl štěstí. Samozřejmě je vždy čirou spekulací, jak by zápas dopadl kdybychom první set vyhráli. A sport je sportem proto, abychom v něm neměli všechno jasně dané a náhoda či štěstí jsou kořením sportu. Článek dopisuji až po přečtení úterního příspěvku Zdeňka Haníka. Komentovat se samozřejmě dají jen první dva sety. Bohužel musím konstatovat, že věta o Slovácích, kteří nás přehrávají naší bývalou předností a to je šikovností, je více než pravdivá. Petr Juda mi nezávisle na tomto článku řekl to samé. Snad se na mne nebude zlobit. Řekl: je to jako kdybychom neuměli hrát. Teď  nemluvím o herních činnostech, kterými se i já rád oháním. Herní činnost je jedna věc a umět hrát tzn. vytěžit z daných pravidel  maximum, tak abych soupeře přehrál, je věc jiná. Pokud mohu sdělit názor na ten nešťastný set, tak bych družstvo Česka tak rychle nezatracoval. Je vůbec div, že se družstvo dostalo do takové koncovky. Tak špatný blok na bodové míče jsem u našeho družstva už dlouho neviděl. Nejistota na útoku byla více než viditelná a úder Novotného na jedny ruce metr do autu byl více než tristní. Shrnuto družstvo nemělo v danou chvíli buď formu nebo neúčast některých hráčů byla citelnější, než si dokážeme připustit. A teď  bych se vrátil k názvu. Jestli ten inkriminovaný míč Diviše, chytrá hra jeho spoluhráčů, nebyla náhoda, tak nám vlak ujíždí více než si asi všichni včetně mě, dokážeme připustit. Herní činnosti jsou věci vcelku transparentní a jasně definovatelné, ale umění hrát je věc trochu těžší. A to vůbec nemluvím o dalších atributech, jako je tým, vytváření týmu, ochota hráčů se obětovat, bojovnost a vytváření atmosféry vítězného družstva. Moc si přeji, aby vše byla jen náhoda a porážka Makedonie vrátila víru, že v něčem sice zaostáváme, ale když budeme správně a tvrdě pracovat dostane se nám spravedlivé odměny.

V Příbrami 3.6.2008          Jiří Zach